1.	Sociologie iluzorních konstrukcí

1.1.	O dobré pospolitosti a zlé společnosti (aneb naopak)

1.2.	O závazných rolích a konstruování světa

1.3.	Prvky magie v sociologickém myšlení

2.	Sociologie netržních vztahů

2.1.	O tom že všechno je změna, aneb homo wechsel

2.2.	Sociální stratifikace podle protekcí

2.3.	Stát jako generalizovaný patron

3.	Sociologie očekávání

3.1.	Moderní společnost jako generátor očekávání

3.2.	Bludný kruh očekávání

3.3.	Iluze o tom, že všeho je dostatek

4.	Sociologie nezájmu

4.1.	Omyl, že za vším stojí záměr

4.2.	Odcizení jako šok z nezájmu

4.3.	Marginalita – Nezájem jako status

"Sociologie nezájmu
A) Omyl, že za vším stojí záměr.
Svoboda – Mít právo projevovat vlastní vůli. Vlastní vůle?A co na to ekonomie a politika? Ekonomie nepřipouští že by jeden mohl mít zájem o problémy druhých. Nebere rozdíl v relacích knihomol – kniha či alkoholik – láhev. Sociologie je vědou zájmu.
Nezájem jako strategie jednání
Zájem a nezájem nejsou jen opaky. Člověk se může nezájmem také někam dostat a profitovat s toho. Nezájem si našel svoje oblíbence. Za nezájem se schovávají lidé kvůli svému svědomí. Sociologie nemá zájem o nezájem. Jak to vysvětlit?
Moderní společnost jako generátor nezájmu
Nezájem má tu roli, že je nestranný. Každý zúčastněný si myslí, že se počítá i s ním (očekávání), a pak přijde rozčarování, když zjistí že ne. Počítá se s každým a zároveň s nikým. Městská struktura obyvatelstva, a nezájem každého jejího člena je zákonitý, člověk totiž přichází do styku s mnoha lidmi.
Masová společnost – jeviště pro nezájem
Georg Simmel zkoumal mentalitu obyvatel velkoměst. Jejich znuděný a přehlíživší postoj se promítá i tam, kde velkoměsta nejsou prostřednictvím fatálních snímků v TV. Podle R. K. Mertova reklamy vzbuzují u publika dojem, že si jich společnost váží. Je zde tudíž nezájem obranou oprávněnou. Je to vhodné psychické rozpoložení. Byrokracie zvolila prvek nezájmu jako prvek sociální strategie jednání.
Peníze jako médium lhostejnosti.
Peníze projevují naprosto suverénní nezájem o jedinečnost, právě proto, že se mohou ztotožnit s čímkoliv („Za kolik?“) „I kdyby peníze smrděli, můžeme je utratit za drahý parfém“ – Erich Fromm. Homo Economicus kupuje pouze tehdy, zachtělo – li se mu konzumovat pocit dárcovství.
Infekce nezájmu – politika, práce, rodina
Lidé velkoměst berou nezájem jako rozumnou strategii. Politika a mlčící většina – Lidé nehlasují a mlčí – Tudíž vyburcují politiky. V nedemokracii neprojevují lidé zájem z pudu sebezáchovy, a v demokracii lidé vědí, že se již nic nezmění, páč politika nemá recepty na problémy, které zbývá řešit – drogy kriminalita, apod.
B) Odcizení jako šok z nezájmu
Odcizení prožívají lidé, kteří se cítí osamělí, izolovaní, ale studie již ukázala že osamělost či izolace, může být projevem i naplněného člověka. Třeba zbavení se části sebe sama vnímá jako dobrý tah pro profit. Empirická sociologie se pokusila převést odcizení na měření pocitů."