1.	Procesní zaměření štíhlého výrobního systému

1.1.	Sedm druhů ztrát podle Toyoty

2.	Architektura štíhlého výrobního systému

2.1.	JIT výroba – první pilíř systému

2.2.	JIDOKA – druhý pilíř systému

2.3.	Normované procesy a Kaizen

3.	Prostorové uspořádání strojů a zařízení pro štíhlou výrobu

3.1.	Technologické uspořádání

3.2.	Předmětné uspořádání

3.3.	Pružné výrobní buňky

4.	Program 5S

5.	Vizuální řízení

6.	TPM – Úplná produktivní služba

7.	Kanbanový systém

8.	Současný vývoj v rámci statistické koncepce řízení kvality – 6 Sigma

"2 Procesní zaměření štíhlého výrobního systému

Základní jednotkou štíhlého výrobního podniku je proces. Proces můžeme charakterizovat jako činnost, která má vstupy a výstupy. Tuto definici můžeme konkretizovat: „ Proces je souhrnem zpracovatelských, manipulačních, kontrolních a řídících činností, jejichž účelem je měnit tvar, rozměry, složení, jakost a spojení výchozích materiálů a polotovarů podle požadavků na výstupy – produkty výroby .“
Každý předmět prochází během zpracovatelského procesu čtyřmi fázemi:
• zpracováním
• kontrolou
• přepravami
• stání v zásobách

V pojetí Toyoty se štíhlý výrobní systém neomezuje jen na fáze zpracovatelského předmětu, ale je zaměřen na eliminaci tzn.Sedmi druhů ztrát., které se dotýkají ať dalších prvků procesu, tak i lidí a výrobních zařízení.

2.1 Sedm druhů ztrát podle Toyoty

1. nadprodukce – vzniká v případě, když výstup určitého procesu převyšuje požadavky jeho zákazníků. Tento úhel pohledu můžeme spatřit ve filozofii just- in- time (JIT), která vysvětluje, že je potřeba vše tvořit v pravý čas, tzn.: nevyrábět nic dříve, dokud to zákazník nepožaduje, poněvadž skladování, manipulace a další činnosti zabírají cenný čas. Například při poruše stroje zaměstnanci dál mohou pracovat, protože mají k dispozici zásoby, ale jelikož cítí jistotu v zásobách, již se nesnaží tak rychle rozbitý stroj opravit.
2. čekání – tento bod pojednává hlavně o čekání na práci. Všechno by mělo na sebe plynule navazovat, aby se zvyšovala produktivita podniku.
3. přeprava – není dobré pokud se předměty stále přemisťují a skladují. Tyto činnosti ukazují na to,že v podniku není dokonalé výrobní řízení a nevhodné přepravní kontejnery.
4. zpracovatelské ztráty – většinou vznikají při špatných zpracovatelských postupech. Tyto ztráty vznikají i při zbytečně přesném zpracování, které zákazník nevyžaduje."

Práce obsahuje obrazové přílohy. Jedná se o seminární práci na Fakultě národohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze.