1.	Základní rámec vnitřního trhu Evropské unie

2.	Historický přehled tendencí směřujících k vymezení čtyř základních svobod Evropské unie

3.	Volný pohyb zboží

3.1.	Celní unie

3.2.	Technická překážka

3.3.	Daňová problematika

3.4.	Veřejné zakázky

4.	Volný pohyb osob

4.1.	Sociální ochrana

4.2.	Vzájemné uznávání kvalifikací

4.3.	Kontroly osob na hranicích

5.	Volný pohyb služeb

5.1.	Finanční služby

6.	Volný pohyb kapitálu

7.	Vnitřní trh a jeho doprovodné politiky

7.1.	Ochrana hospodářské soutěže

7.2.	Sociální dimenze vnitřního trhu

7.3.	Ochrana životního prostředí

7.4.	Ochrana spotřebitele

8.	Současný stav vnitřního trhu Evropské unie

"Volný pohyb zboží

Už v momentě, kdy byly odstraněny tarifní překážky, došlo k značenému uvolnění volného pohybu zboží. Došlo tak k nárůstu vzájemné obchodní výměny.

Celní unie
Zcela prvním posunem vstříc volnému pohybu zboží mezi státy, které jsou členy Evropské unie, bylo zřízení celní unie, k němuž došlo v roce 1968. Tímto krokem došlo k odstranění cla, zakázány byly rovněž jiné podobně účelné dávky. Naprosto byly uvolněny veškeré překážky v podobě kvót, omezena byla rovněž daňová diskriminace v obchodu mezi členskými státy. Byl přijat rovněž společný celní sazebník, který sloužil styku s třetími zeměmi.
Římská smlouva navíc vymezila dva požadavky – požadovala úpravu státních monopolů obchodní povahy a odstranění diskriminace mezi jednotlivými příslušníky členských zemí a pravidlem bylo rovněž upravit systém státních podpor – jinak by mohly být zvýhodňovány domácí podniky nebo výroba určitého zboží. Takto Římská smlouva ošetřila možnost narušení hospodářské soutěže a obchodu v EU vůbec.
V praxi to znamená, že členské státy mohou omezit či zakázat dovoz nebo tranzit zboží pouze při důkazu skutečnosti, že by šlo o tovar ohrožující veřejnou mravnost, veřejný pořádek, zboží ohrožující zdraví nebo životy, popř. výrobky ovlivňující negativně ochranu národních kulturních památek nebo průmyslového a obchodního tajemství.
Na trhu EU se momentálně pohybuje zboží vyrobené v kterémkoliv členském státě, rovněž zboží z třetích zemí – a to naprosto volně a bez překážek.
V minulém století až do poloviny 80. let byly zachovány celní kontroly na hranicích dělících jednotlivé členské státy. Dělo se tak kvůli statistickým, daňovým účelům a především proto, aby nebyly dováženy výrobky vymykající se domácím předpisům. Peripetie týkající se celních formalit však byly naprosto zbržděny v roce 1985 – jejich prvotním zjednodušením. K naprostému odstranění těchto formalit došlo v roce 1993. Tehdy se začala statistická kontrola obchodu provádět přímo v členských státech. Přímá kontrola zboží byla zrušena. Podmínkou byla harmonizace technických předpisů zavedených v různých členských zemích."

Práce obsahuje obrázky.