1.	Co je to sociologie

1.1.	Sociologická perspektiva

1.2.	Předmět zkoumání sociologie

1.2.1.

Charles Wright Millse – Sociologická imaginace

2.	Vznik sociologické vědy

2.1.	Vznik sociologie – historická podmíněnost

2.2.	Průmyslová revoluce a definitivní přechod od tradiční společnosti k moderní

2.3.	Obecná charakteristika tradiční a moderní společnosti

2.4.	První klasikové o moderní společnosti – krátká historie sociologie

2.4.1.

Max Weber – Autorita, etika a společnost

3.	Základní směry v sociologii

3.1.	Struktura jako předmět sociologie (makrospektiva)

3.1.1.

Konsensuální teorie

3.1.2.

Teorie konfliktu

3.2.	Jednání jako předmět sociologie (mikrospektiva) – sociologie každodennosti

3.2.1.

Symbolický interakcionismus

4.	Kultura jako způsob řešení problémů přežití společnosti (úvod do problému)

4.1.	Elementy kultury

4.2.	Kulturní změna

4.3.	Sociální kontrola

4.3.1.

Robert K. Merton – Studie ze sociologické teorie

4.4.	Socializace

4.5.	Sociální role a sociální vztahy

5.	Sociální stratifikace

5.1.	Co je to stratifikace

5.2.	Diferenciační kritéria stratifikace

5.3.	Formy sociální stratifikace v dějinách

5.4.	Proč vůbec existuje stratifikace?

6.	Sociální organizace

6.1.	Co jsou to sociální organizace

6.2.	Weberův model byrokracie

6.3.	Dva způsoby spolupráce v organizaci

6.3.1.

Hierarchický model (G. Friedmann – Rozdrobená práce)

6.3.2.

Synergický model (Thomas J. Peters, Robert Waterman – Hledání dokonalosti)

6.4.	Obecná typologie formálních organizací

7.	Sociologický pohled na některé problémy dnešní české společnosti

7.1.	Stárnutí české společnosti a jeho konsekvence

7.1.1.

Co způsobuje stárnutí společnosti?

7.1.2.

Povaha stáří v moderní společnosti

7.1.3.

Jaké jsou důsledky stárnutí společnosti?

7.2.	Postavení Romů v české společnosti na pozadí státních programů integrace

7.2.1.

Sociodemografická charakteristika Romů v ČR

7.2.2.

Vývoj institucionálního zájmu o Romy

8.	Současné globální trendy a jejich důsledky

8.1.	Populační exploze a její důsledky

8.2.	Fenomén globalizace

"Charles Wright Millse – Sociologická imaginace
Lidé jako jednotlivci chápou svět jen subjektivně, avšak své problémy a úspěchy většinou nepřisuzují historickým událostem a stavu celé společnosti. V dnešní době jsou informační toky tak rozsáhlé, že je lidé nedokáží vstřebat a to je důvodem toho, že se ve světě nevyznají.

Sociologická imaginace – duševní schopnost, která nám může pomoci správně využít informaci – tzn. získat celkový obraz o tom, co se děje ve světě a v nich samých. Umožňuje pochopit širší historickou scénu a nejen se zabývat soukromými zájmy. Jednotlivec může pochopit své vlastní zkušenosti a ovlivňovat svůj osud pouze tehdy, zjistí-li své místo v tomto období. Můžeme poznat své životní možnosti, jen když si uvědomíme možnosti všech individuí ve stejných okolnostech. Sociologická imaginace nám pomáhá pochopit historii a biografii a jejich vzájemný vztah ve společnosti.

Základní skupiny otázek v klasické sociální analýze:
1) Jaká je struktura dané konkrétní společnosti jako celku? Jaké jsou její základní složky a jaký je jejich vzájemný vztah? Jak se liší od jiných forem společenského zřízení? Jaký význam mají pro její trvání jednotlivé dílčí rysy?
2) Jaké místo zaujímá tato společnost v dějinách lidstva? Jaký mechanismus v ní vyvolává změny? Jaké je její místo a význam ve vývoji lidstva jako celku? Jakým charakteristickým způsobem přispívá k utváření dějin?
3) Jaký druh mužů a žen převládá v této společnosti? Jakým způsobem jsou ovlivňováni, vybírání, kultivováni atd.? Jaké typy „lidské přirozenosti“ se projevují v chování a charakterech, které posuzujeme v této společnosti v daném období?

Tyto otázky se dají aplikovat na všechny formy lidského sdružování – světová velmoc nebo také malý literární kroužek, rodina, vězení či náboženské vyznání = osa klasických studií o člověku = sociologická imaginace = schopnost přecházet od jednoho pohledu ke druhému (od politického k psychologickému; od rozboru rodiny k hodnocení státních rozpočtů atd.) – díky sociologické imaginaci můžeme pochopit ve světě. Individuum je vlastně průsečík biografie a historie.

Nástroj sociologické imaginace – rozlišování mezi:
a) „osobními obtížemi danými prostředím“ – ohrožení osobních hodnot – jen omezené prostředí jednotlivce. Řešení je možné ze strany jednotlivce, záleží na jeho mentálních schopnostech.
b) „veřejnými problémy sociální struktury“ = strukturální problémy – přesahuje omezené prostředí jednotlivce. Uspořádání mnoha takových prostředí v instituce a jejich vztahy – vytváří strukturu společensko-historického života. Problém je veřejná záležitost – avšak se jen těžko konkrétně pojmenuje a těžko řeší."

Práce obsahuje schémata a tabulku. Má heslovitou formu.