1.	Úvod do problematiky trhu

2.	Firma v rozdílných tržních strukturách

3.	Konkurence

3.1	Charakteristika dokonalé nedokonalé konkurence

3.1.1

Příčiny vzniku nedokonalé konkurence

4.

Monopol

4.1	Firma jako monopol

4.1.1

Absolutní monopol

4.1.1.1

Alokační efektivnost absolutního monopolu

4.1.1.2

Regulace monopolu

5.

Oligopol

5.1	Oligopol s dominantní firmou

5.2	Smluvní oligopol

5.3	Duální oligopol neboli duopol

6.	Monopolistická konkurence

7.

Shrnutí

“2.1.3. MONOPOL

Monopol se nevztahuje k výrobě, nýbrž k trhu. Je to taková tržní situace, kdy na trh daného produktu dodává jediná firma. Podstatné je, zda existuje jediný dodavatel nějakého zboží na trh. Rovněž je důležité, že musí jít o zboží, které nemá blízké substituty (má-li zboží blízké substituty, nehovoříme o monopolu, jelikož blízké substituty představují dostatečnou konkurenci).Tato firma tedy není vystavena konkurenci jiných firem, které by dodávaly stejný nebo podobný produkt. Je ale vystavena konkurenci substitutů daného statku. Čím vzdálenější jsou tyto substituty, tím větší je tržní síla monopolu.
Monopol předpokládá splnění důležité podmínky – musí existovat nějaké bariéry vstupu na trh, které brání jiným firmám, potenciálním konkurentům, aby na trh pronikly. Je-li vstup na trh vázán na povolení státu a dá-li stát toto povolení pouze jediné firmě, tak mluvíme o administrativním monopolu. Takto státem vytvořený monopol není motivován ke zlepšování služeb ani k hospodárnosti a podnikavosti, jelikož ani sebevětší státní dohled není schopen dosáhnout toho, čeho dosahuje konkurence. Protože jde o dlouhodobý monopol bez šance, že na trh vstoupí nová konkurence, stát reguluje takovým monopolům ceny a v tomto důsledku jsou mnohem vyšší, než kdyby byla na trhu konkurence.
Z důvodu přirozených bariér vstupu na trh vzniká přirozený monopol. Takový monopol vzniká tehdy, když jsou dodávky zboží či služby vázány na určitou přirozenou síť. Vstupu druhé firmy na trh brání vysoké náklady, které by musela vynaložit na vybudování vlastní přenosové soustavy. Regulace ceny přirozeného monopolu je pro stát komplikované, jelikož musí zjišťovat skutečné náklady monopolu. Tyto náklady se monopolům daří nadsazovat, aby docílili vyšší regulovanou cenu.
Monopol poškozuje spotřebitele, protože v porovnání s konečným trhem prodává zboží za vyšší cenu a tím dosahuje monopolního zisku. Monopol rovněž způsobuje neefektivnost, jelikož poskytuje menší než optimální množství statku.


2.2. Firma jako monopol

Zatímco na jednom konci spektra tržních struktur se nachází dokonalá konkurence s velkým počtem prodávajících, nachází se na druhém konci monopol, pouze jedna prodávající firma.
Skutečnost, že v odvětví působí pouze jeden výrobce, není dostačujícím předpokladem monopolní situace. Důležitá je existence pouze jednoho prodávajícího: Firma, byť je jediným výrobcem v odvětví, není monopolem, vystupují-li na straně nabídky kromě ní další firmy zahraniční. Určení typu tržní struktury musí vycházet ze struktury nabídky případně poptávky, tzn. Skutečně ze struktury trhu, nikoliv ze struktury výroby.
Z přehledu tržních struktur víme, že pro strukturu monopolní jsou typické, kromě již zmíněné přítomnosti pouze jedné prodávající firmy, další momenty: specifičnost produktu a neexistence jeho blízkých substitutů, které by mu konkurovaly. Důležitá je i nemožnost vstupu konkurenčních firem do odvětví. Zásadním rysem, který s výše uvedenými momenty souvisí a který se týká, byť s menší intenzitou, i dvou dalších nedokonale konkurenčních tržních struktur – oligopolu a monopolistické konkurence, je schopnost ovlivňovat svými rozhodnutími tržní cenu.


2.2.1. Absolutní monopol
Jedná se o extrémní případ, kdy je na trhu působí pouze jeden prodávající (nazývá se monopolistou, z řeckých slov mono pro “jeden” a polist pro “prodávajícího”). Monopolista není vystaven ze strany nabídky žádné konkurenci. Čelí pouze konkurenci napříč trhem. Nemůže libovolně zvedat ceny, musí zohlednit koupěschopnou poptávku. Monopoly jsou dnes už poměrné vzácné. Nejvýznamnějšími případy jsou koncesované služby - telefony, plyn, voda a elektřina.
Monopol realizuje maximální zisk, jestliže rozdíl mezi TR a TC je co nejvyšší a jestliže MR = MC, jak je možné vypozorovat z obrázku. Optimální rozsah produkce bude však nižší než v dokonale konkurenci, což je dáno klesající poptávkou křivku po produkci monopolu. Optimálního rozsahu produkce bude dosaženo, jestliže P > MC (=ekonomicky neefektivní)."

Práce se částečně kryje s výpisky ze stejné literatury uveřejněnými zde: http://www.ecorp.euweb.cz/UC.html.

Obsahuje grafy a tabulku. Čistý text dosahuje cca 8 stran.