1.	Předmět, obsah, definice

1.1	Sociální jev

1.2	Sociální proces

1.3	Sociální problém

2.	Sociální pedagogika

2.1	Filozofický proud

2.2	Pedagogický proud

2.3	Sociologický proud

2.4	Sociální proud

2.5	Lékařský proud

2.6	Antropologický proud

3.	Funkce sociální pedagogiky

3.1

Vymezení

4.	Vztah sociální pedagogiky a práce

5.	Sociální normy

5.1	Personální normy

5.2	Odchylky od norem

5.2.1

Negativní deviace

5.2.2

Soc. patologické jevy

5.2.3

Třídění deviací

5.2.4

Typologie deviací

5.2.5

Toleranční limit

6.	Teorie sociálních deviací

6.1	Teorie sociální kontroly

6.2	Teorie anomie – R. K. Merton

6.3	Etiketizační teorie (Lemert)

6.4	Teorie subkultur

7.	Historický exkurz - náhled na dítě

7.1

Antika

7.2	18. stol. – osvícenství

7.3

19. stol.

7.4

20. stol.

7.5	Současný pohled

8.

Prevence

8.1	Typy prevence

9.	Sociální integrace (vyloučení)

9.1	Procesy sociální integrace

9.2	Integrační modely

“TEORIE SOCIÁLNÍCH DEVIACÍ
- příčiny v jedinci x prostředí
1. teorie sociální kontroly
= soubor teorií
- vznik – 60. léta 20. stol.
- důraz kladen na jedince a jeho vazbu na nejbližší okolí
- staví se proti tomu, že lidé mají vrozené vlohy pro deviaci
- lidské schopnosti vidí jako hnací sílu k max užitku, ale málo výdajů
- dodržovat sociální normy donucuje sociální kontrola → deviace nastává když kontrola není nebo je nedostatečná
- Travis Hirschi
- postaveno na výzkumech dětí
- → proč lidé neporušují normy, když v lidské přirozenosti je brát max a dávat min
- na delikvenci nejvíce působí: dohled, intuita, komunikace a citová identifikace s rodiči (a učiteli) → faktory, které ovlivňují mladého a vedou k tomu, že mladí normy neporušují
- faktory x deviace:
- musí fungovat mezi nimi vztahy
1. připoutané k ostatním (společnost)
= vztah k jiným lidem
- podmínka zvnitřňování norem (internalizace)
- rysy: přání, zájem o lidi
2. vazba na společnost
- týká se věcí, do kterých musí investovat
- př. vzdělávání → investice x deviace; společnost odebere možnost uplatnit ono vzdělání
3. rozčlenění do společnosti
- čím větší míra angažovanosti na společnosti, tím méně času a energie mají na deviaci
4. víra
= přesvědčení každého, že normy je třeba dodržovat
- zjistil, že devianti a nedevianti mají stejné hodnoty, ale devianti nemají víru normy dodržovat
- R. Clarke
- teorie situační sociální kontroly
- prevence regulace kriminality
- delikvent dokáže racionálně myslet a racio. rizikem a přínosem svého jednání
- kriminální událost – dostanou se do situace, která kriminálně nahrává = situace
- rozdělil kriminální trestné činy (podle situace a charakteru jedince)
- tato teorie se využívá ke snižování příležitostí ke kriminalitě (osvětlení, kamerové systémy → zvyšování rizika dopadení pachatele)

2. Teorie anomie – R. K. Merton
- představitel funkcionalismu
- zdrojem anomie je nedostatek symetrie rovnováhy mezi kulturní a sociální strukturou společnosti
- jistá míra deviace je důležitá pro chod společnosti
- deviantní chování se překrývá s konvenčním chováním → těžké určit → vymezení podle uspokojování společenských potřeb
- rozlišuje chování funkční a disfunkční
- Merton pracuje s disfunkčním chováním
- 5 způsobů sociálního chování a zajímá se o jejich cíle:
- konformita: cíl: kulturní předepsané chování, není deviantní
- inovace: dosahují kulturně předepsaných cílů x než institucion., dělat to jinak než je to zaběhnuté a to hlavně v institucionalizaci → delikventní
- ritualismus: kulturně předepsané cíle (ne), institucionálně předepsané (ano) → deviace
- retrealismus = únik: odmítá obojí → deviace, vyděděnci, tuláci…
- rebelie: → deviace, nahrazují kulturně předepsané cíle svými a nahrazují i insti. předepsané cíle; aktivní snaha řešit něco jinak; upozorňuje na nedostatky v existujícím řádu
- teorie anomie zamezují vzniku anomie
- na M. navazuje A. Cohen – zabývá se konformně a zamezí anomii – nebere možnost chovat se konformně a zamezí anomii..."

Obsahuje schéma.