Úvod

1.	Funkce Regionální geografie

2.	Tradiční a postmoderní regionální geografie

3.	Vymezení frankofonie

4.	Geografie normanských a walisových ostrovů

4.	1. Geografický přehled Normanských a Wallisových ostrovů

4.	2. Politicko-geografická analýza Normanských ostrovů

4.	3. Politicko-geografická analýza Wallisových ostrovů

4.	Ekonomická geografie Normanských a Wallisových ostrovů

5.	Geografie francouzsko-Kreolských regionů

5.	1. Základní geografický přehled francouzsko-kreolských zemí

5.	2. Historická geografie francouzsko-kreolských oblastí

5.	3. Problematika Čagoských ostrovů

5.	4. Prostor pro nové státy?

6.	Geografie Akadie

6.	1. Základní geografický přehled Akadie

6.	2. „Grand Dérangement“

6.	3. Akadská kolonizace po roce 1763

6.	4. Akadska populace dnes

6.	5. Problematika akadské identity

Závěr
Použité a doporučené zdroje

“4. GEOGRAFIE NORMANSKÝCH A WALISOVÝCH OSTROVŮ

Po prostudování této kapitoly budete znát:
• skutečné politickosprávní uspořádání Normanských ostrovů a Wallisových ostrovů;
• některé z vnitřních vztahů obou území;

Klíčová slova této kapitoly:
- Normanské ostrovy, Wallisovy ostrovy
- Guernsey, Jersey, Sark, Herm, Alderney, Brechou, Jerhou
- Wallis, Hornovy ostrovy, Uvéa, Futuna, Sigave, Tu´a (Alo)


Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly:
2,5 + 2,5 hodiny (teorie + řešení úloh)

Úkol k zamyšlení.
Dříve, než začnete číst následující text, napište vše, co o Normanských ostrovech víte: ……………………………………………………………………………………………
Úkol k zamyšlení.
Po splnění prvního úkolu, napište ještě vše, co o víte o Wallisových ostrovech. Protože jde o oblast méně známou, použijte k tomu i běžně dostupné zdroje:
…………………………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………………………


4. 1. Geografický přehled Normanských a Wallisových ostrovů
Při pohledu na mapu světa se tzv. Normanské ostrovy a tzv. Wallisovy ostrovy jeví jen jako malé, zanedbatelné (a geografy často zanedbávané) ostrovy. Nelze se tomu příliš divit: Normanské ostrovy měří 194 km2 a mají jen něco přes 150 000 obyvatel. Wallisovy ostrovy měří víc, 274 km2, ale žije na nich jen 15 000 obyvatel (dalších cca 21 000 obyvatel ostrovů nicméně žije na Nové Kale-donii). Na obou souostrovích je francouzština úředním jazykem spolu s dalším (na Normanských ostrovech to je angličtina, na Wallisových místní polynéské).
Obě souostroví působí nesnáze už svým názvem. Normanské ostrovy se často označují jako tzv. Channel Islands (Průlivové ostrovy). U Wallisových ost-rovů je situace ještě složitější. Ve skutečnosti jsou Wallisové ostrovy pouze část souostroví zajímající rozsáhlou lagunu obklopenou stejnojmenným souostrovím, zatímco druhou tvoří tzv. Hornovy ostrovy. Ve Střední Evropě se pro toto území někdy používá i označení Wallis a Futuna, které přispívá k dalším zmatkům. Fu-tuna je totiž polynéské označení pro Hornovy ostrovy (resp. pro větší z nich). Plný evropský (francouzský) název by měl znít „Wallisovy a Hornovy ostrovy“ (fr. Wallis et Hornes Îles) nebo polynésky Uvea (Uvea je označení pro Wallisovy ostrovy) a Futuna. Kombinace obojího je poměrně málo ospravedlnitelná.
Mnohem důležitější než jméno nicméně zůstává postavení obou souostro-ví. Běžně se Normanské ostrovy označují jako britská dependence a Wallisovy ostrovy jako francouzské zámořské území (nyní společenství, fr. collectivité). U Normanských ostrovů se někdy dodává, že jde o dependenci britské koruny. Sku-tečnost je však mnohem složitější.


4. 2. Politicko-geografická analýza Normanských ostrovů
Především Normanské ostrovy nemohou být de iure ničím, protože netvoří politicky jeden celek. Jedná se totiž o poměrně složité uskupení sedmi ostrovů, z nichž dva (Guernsey a Jersey) mají silnější pozici (viz dále). De facto tak existu-jí dva celky, Guernsey a Jersey. Prvně uváděný je volně spojený s dvojicí dalších (Alderney-Sark) vytvářejících jakousi obdobu federace. Na jedné z nich, na části téhle „federace“ (Sarku) pak závisí protektorátním způsobem ostrov Brechou. Další jsou území pronajaté Guernsey a z pohledu mezinárodního v tomto směru pravděpodobně méně zajímavá.
Z těchto vztahů musíme vycházet, chceme-li označit jejich vztah ke Spo-jenému království. Šlo by o dva celky (přičemž jeden ovládá ještě jeden a ten pak ještě další) „závislé“ na Spojeném království. O závislosti nicméně lze vážně po-chybovat, protože celky jsou na jeho výkonné i zákonodárné moci zcela nezávislé. V zahraniční politice se chovají na základě konsensu (!) s Velkou Británií. Je to zvláštní stav, protože Británie s nimi jedná jako s nezávislými státy v rámci jakési konfederace, tj.: Guernsey a Jersey přesto nejsou nezávislé státy (ve smyslu, že se tak nechovají – nemají mezinárodní uznání a ani o něj neusilují). Jde tedy o ja-kousi podivnou konfederaci mezi závislými státy a nezávislým Spojeným králov-stvím? O federaci (kde mezinárodně právní subjektivitu mají členské země spo-lečnou, tj. jednu) jít nemůže, protože Spojené království jako celek „Normanské ostrovy“ (a Ostrov Man) z mezinárodního hlediska nezahrnuje do svého území. Kromě dohod uzavřených na základě vztahu mezi suverénními státy totiž „Nor-manské ostrovy“ (a Ostrov Man) pojí se Spojeným královstvím stejné pouto jako je pojí s Kanadou, Austrálií nebo Novým Zélandem: britský panovník. Ostrovy jsou součástí rozsáhlé personální unie pod vládou monarchy, jehož moc je ve všech „jeho“ zemích silně omezená konstitucí. „Normanské ostrovy“ (a Ostrov Man) by se tak měly řadit spíše do kategorie dominií, čemuž brání jejich neochota nechat se uznat jako nezávislý stát.
Existence a postavení „Normanských ostrovů“ (a Ostrova Man) by mohlo být vnímáno i jako ukázky britské výstřednosti. Na světě pravděpodobně nena-jdeme nyní žádný přechodný útvar mezi konfederací a federací. Ani případ, kdy země je federace/konfederace a jedna z jejích částí je opět federace/spolková země není mnoho. Přitom Spojené království lze považovat za spolkový stát (Skotska, Severního Irska, Anglie a Walesu) vytvářející s „Normanskými ostrovy“ (a Ost-rovem Man) další „federaci“. Podobně složitě je strukturováno jen málo států: Bosna a Hercegovina (kde část federace tvoří Federace Bosny a Hercegoviny), Malajsie (kde část federace tvoří Negeri Sembilan, svaz devíti dalších států) nebo Nigérie (kde se federativní způsob uspořádání objevuje u státu Zamfara). Federa-tivní prvky se ještě objevují v ruském Dagestánu a Indickém Arunáchal-Pradéši.
Méně jedinečné je, že Alderney-Sark závisí na Guernsey .U území, které v minulosti byly nějak spojeny s britskou říší, se jedná o řídký, ale ne nezvyklý jev. „Dependence“ (závislé území) měla např. Sv. Helena a dodnes je vlastní např. Mauritius nebo Antigua. Zvláštní naopak je, že Sark (sám závislý) ovládá jiné, byť velice malé území (Brechou), a že je jako dependence sám soustátím.
Za raritu by šlo považovat ještě spojení v podstatě republikového modelu Alderney s monarchistickým na Sarku. Ale další obdobné federace na světě jej rovněž znají. V Malajsii je sice většina svazových států monarchiemi (konstituč-ními i absolutistickými), ale např. Sarawak a Sabah (na Borneu) jsou v podstatě republiky. Rovněž např. Jihoafrická republika toleruje monarchii Zulsko a obdob-ně je na tom Uganda (kde jsou některé z provincií království a jiné se řídí „repub-likánskými“ pravidly). Na světe ještě dnes existují absolutistické monarchie (Svaijsko, Bhútán atp.) a od Brechou se liší především velikostí (rozlohou a po-čtem obyvatel). Rozhodně je ale Sark poslední „šlechtickou republikou“, tj. stá-tem, jehož představitele volí prakticky pouze zástupci starobylých, vznešených rodů (podobně jako kdysi v polsko-litevském soustátí)."

Práce je ponechána v původním formátu.
Obsahuje tabulky, schémata a mapy.