1.	Vliv geologické stavby ložiska na historii hornictví

2.	Reliéf karbonu v Petřvaldské pánvi

3.	Historie uhelného hornictví v oblasti Petřvaldu a okolí

4.	Odraz geologické stavby ve vývoji Petřvaldu

5.	Osudovost hornictví ve vývoji Petřvaldu

6.	Seznam kolonií

7.	Příčiny stagnování po druhé světové válce

8.	Demografické poměry obce za poslední patnáctiletí

9.	Úroveň a kvalita bydlení

10.	Cesty vedoucí k oživení

"Reliéf karbonu v petřvaldské pánvi

Kromě geologické stavby uhlonosného karbonu je jeho reliéf jedním ze základních faktorů, který ovlivňuje hornickou činnost v ostravsko-karvinském revíru. Reliéf karbonu ovlivňuje nejen ekonomickou stránku nových dolů, ale často i jejich technologickou náročnost.
Obdobně jako v ostravské a karvinské dílčí pánvi jsou i v oblasti petřvaldské dílčí pánve známa místa, kde uhlonosný karbon vychází na povrch. Uvádí se přibližně 25 míst, kde v ostravsko-karvinském revíru uhlonosný karbon vychází na povrch. Zpravidla se uvádějí čtyři nejznámější lokality karbonských oken.

První dvě z nich se nacházejí v blízkosti hřbitova v Petřvaldě, zbývající v blízkosti styků katastrálních území Petřvaldu, Rychvaldu a Poruby. Bylo zjištěno, že existují i další místa v uvedených oblastech, kde se nachází uhlonosný karbon v hloubkách několika metrů pod povrchem.

Úroveň a kvalita bydlení ve městě

Sociální skladbou populace je Petřvald typickým “ dělnickým městem”, když největší počet dělnických pracovních míst byl při posledním celostátním censu obyvatel zaznamenán v průmyslu (75,1%) a ve stavebnictví (62,2%). S poklesem významu uplatnění bude limitováno strukturálními změnami národního hospodářství a kvalitním růstem vzdělání v podmínkách Ostravska a Těšínska. Za zaměstnáním vyjíždí z Petřvaldu kolem 55% ekonomicky aktivních lidí, nejvíce do průmyslu (52,7%), avšak největší podíl vyjíždí na sektor obchodu (téměř 65%) a zdravotnictví. Po ústupu hornictví je ekonomická základna obce slabá a strukturálně nevýhodná.
Až dosud byl Petřvald zařazován mezi silně zprůmyslněná hornická střediska s některými městskými funkcemi, které mu byly přiděleny v roce 1960 přiznány (MěstNV). Ve střediskovém významu mu příslušelo postavení malého města, které nemělo vyhraněné spádové zázemí. Síť základního školství nepřevýšila významem hranice města a snad jen některá sociální zařízení (domov důchodců a ústav pro mentálně postiženou mládež) se kapacitně dostaly nad úroveň místního vytížení. Maloobchodní a zdravotnická vybavenost je rozptýlená, neplní městotvornou úlohu a leží zcela ve spádu sousedního města Havířova. Skladba služeb na území Petřvaldu odráží pouze jejich lokální význam.
Přestože tradice petřvaldského hornictví měly široký regionální ohlas a významně ovlivňovaly revoluční hnutí Ostravska, utvářely se vztahy mezi zdejšími doly a vývojem Petřvaldu velmi jednostranně a místní obyvatelstvo z nich kromě zaměstnání větší prospěch nemělo. Povrchové devastace z důlní činnosti a rozsáhlý haldový pokryv se staly velkou zábranou kvality bydlení a využívání půdního fondu. Z celkového počtu 2 302 trvale obydlených bytů bylo (10%) postaveno ještě před rokem 1900, zhruba (33,5%)v letech 1900-1945, v letech 1946-1970 (37,5%) v letech 1971-1990 pouhých (19%).

Cesty vedoucí k oživení místních tradic

Není pochyb, že v uplynulých čtyřiceti letech se dostal Petřvald do úpadkového postavení mezi městy ostravského regionu. Proto by se další vývoj Petřvaldu měl opírat především o kvalitativní ukazatele životního prostředí, směřující k radikálnímu omezení negativních účinků hornictví, a to v charakteru osídlení, ekonomice i ve způsobu života lidí. V rámci typické hornické obce bude třeba mnohem více stavebně i vybavenosti zvýraznit úlohu vnitřního centra, které městu vždy chybělo. Jen trvalý zájem o řešení těchto základních problémů, citlivý přístup k otázkám týkajícím se obecného prospěchu a vztah ke všem hodnotám minulých i současných generací může přinést dosud opomíjenému městu novou stránku historie, kde najdou své místo i hornické tradice, které by neměly být zapomenuty. Snad se tato přání stanou jednou skutečností…"

Tato práce obsahuje tabulky. Čistého textu v práci je cca 5,5 strany.