1.	Předpoklady ke vzniku filosofie v antickém Řecku.

2.	Sokratés (kol. r. 470 - 399)

a) Život
b) Dílo

3.	Platón (427 – 347 př.K.)

a) Život
b) Dílo

4.	Nauka o ideách

5.	Teorie poznání, dialektika

6.	Antropologie, etika

7.	Učení o státu

8.	Aritoteles (384 př. K. - 322 př. K.)

a) Život
b) Dílo

9.	Filosofie v období helénismu a římského císařství

a) Obecná charakteristika
b) Epikurejci
c) Stoicismus
d) Skeptici
e) Eklektici

10.	Náboženský směr – novoplatonismus

a) Plótínos (*204 - †269)

"EPIKUREJCI
Epikura ze Samo (341 – 270 př. Kr.)
• založil v Athenách školu, která se staví v opozici vůči platonské škole tím, že neguje cokoliv nad-smyslové (tj. ideje). Cílem filosofie je pochopit, jak lze dosáhnout štěstí. Prostřednictvím filosofie by se člověk měl zbavit všeho zneklidňujícího a vyrušujícího, aby tak našel vnitřní klid.
• Tento praktický cíl Epikura zakládá na teorii, jež navazuje na atomismus Democrita. Tedy v jednom prázdnu se pohybují atomy; jejich pohyb je věčný. Epikura přidává pojetí náhody, jež vychyluje atomy z jejich dráhy (svislého pádu) a to je příčinou jejich shlukování a tvorby universa.
• Na základě teorie atomů pak kriterium pravdy může mít svůj původ pouze ve smyslové vnímání, které vzniká pohybem atomů, jež se odráží od povrchů předmětů a vytváří smyslový obraz. Pod toto kriterium pravdy spadá i prožívání – emoce líbivosti či bolesti, neboť také řídí naše jednání.
• Hlavní důraz Epikurovi filosofie je kladen na etiku. Cílem života je podle něho dosáhnout štěstí. Musí se tedy ptát, jak dosáhnout štěstí? Odpovídá, že stačí se vyhnout všemu, co přináší bolest. Pravá areté je tak určitou zručností, uměním, technikou, jak žít. K tomu je potřeba si uvědomit, že existují dva druhy štěstí:
a) to, které je stabilní a to je založeno na privaci (asi vynechání) bolesti.
b) to, jehož radost a veselí spočívají na nějaké momentální změně

• Pravé štěstí je to, které je stabilní – definované jako atarassia (nepřítomnost zneklidňování) a aponia (nepřítomnost bolesti). Každá bolest je totiž pouze relativní, omezená; zatímco požitek, slast trvají.
Epikura pal rozděluje požitky/slasti na:
a) přirozené a nezbytné
b) přirozené a ne nezbytné
c) nepřirozené a ne nezbytné
• Pro štěstí potřebujeme pouze první druh slastí, vůči ostatním je třeba získat svobodu. Tedy askeze od všech ostatních požitků, jež s sebou přinášejí bolest a zotročení. Takto žít znamená žít moudře (fronesis).
• Dalším úkolem filosofie je odstranit každý druh zneklidnění. Takovým zneklidněním je strach ze smrti. Epikurovo odpověď je vysvětlení, že smrt není, neboť živý ji nepotká a mrtvý už není.
• Podobně osvobozuje člověka od strachu z bohů vysvětlením, že jsou také pouze z atomů, byť věční. Lidé je tedy mají obdivovat a uctívat pro jejich moudrost, ale netřeba se jich bát, neboť neovládají lidský osud."