1.	Péče o průchodnost dýchacích cest v resuscitační péči

1.1.	Plazmaexpandery

2.	Zajištění dýchacích cest v resuscitační péči

2.1.	Centrální žilní tlak

3.	Rozdíl mezi ventilací a respirací

3.1.	Hypovolemický šok

4.	Parciální plicní insuficience

4.1.	Žaludeční sonda

5.	Globální plicní nedostatečnost

5.1.	Sedace a analgezie

6.	Indikace ke kyslíkové terapii

6.1.	Složky parenterální výživy

7.	Akutní a chronická plicní nedostatečnost

7.1.	Hrudní drenáž

8.	Jaterní selhání

8.1.	Toxicita kyslíku

9.	Hyperkatabolismus

9.1.	Zvlhčení a zmlžení

10.	Mozkový perfuzní tlak

10.1.

Indikace k UPV

11.	Důležité parametry umělé plicní ventilace

11.1.

Smrt mozku

12.	Krevní plyny

12.1.

Základní ventilační režimy

13.	Nitrolební hypertenze

13.1.

Tlakově objemová křivka

14.	Edém mozku

14.1.

Endexpirační tlak, dynamický přetlak

15.	Poddajnost a rezistence

15.1.

Sepse

16.	Antiatelektatický faktor

16.1.

Enterální výživa

17.	Ventilace a perfuze, nitroplicní zkrat

17.1.

Renální selhání

18.	Skórovací systémy u traumat

18.1.

Odvykání od ventilátoru

19.	Dusíková bilance

19.1.

DIC

20.	Zásady strategie ventilační péče

20.1.

Glutamin

21.

ARDS

21.1.

Roztoky AMK

22.	Epiglottitis a Laryngitis

23.	Status asmaticus

23.1.

Močový katetr

24.	Obstrukční choroba bronchopulmonální a respirační nedostatečnost

24.1.

Distributivní šok

25.	Časová konstanta

26.	Šok, definice a základní rozdělení

26.1.

Tukové emulze

27.Obstrukční šok

27.1.

Parenterální výživa v zátěži

28.	Kardiogenní šok

28.1.

Transport pacienta

29.	Parametry hodnocení oběhu

29.1.

Respirační acidóza

30.	Minutový srdeční výdej a možnosti jeho ovlivnění

30.1.

Složky enterální výživy

31.	Spotřeba a dodávka kyslíku

31.1.

Centrální žilní katetr

32.	Systémová vaskulární rezistence

32.1.

Acidobazická rovnováha

33.	Hyperosmolarita

34.	Swan.Ganzův katetr

34.1.

Hypoosmolarita

34.2.

Inodilatátory a inokonstriktory

34.3.

Endotracheální rourka

35.	Autoregulace mozkové perfuze

35.1.

Invazivní zajištění v resuscitační péči

36.	Trachestomální kanyla

36.1.

Elektrolyty v parenterální výživě

37.	Metabolická acidóza

37.1.

Komplexní péče o pacienty v bezvědomí

38.	Cukerné roztoky

38.1.

Intoxikace neznámou látkou

39.	Energetická spotřeba

39.1.

Multiorgánové selhání

40.	Polytrauma

41.	Selhání GIT

42.	Oxid dusný a dusnatý

"1b. Plazmaexpandery:

U pacienta s náhlou ztrátou volumu hodnotíme nutnost expanze podle schématu – 20-30% relativní indikace; 30-40% 1/2 krve + 1/2 plazmaexpanderu;  40% krevní transfuze. Zahajujeme krystaloidním roztokem (Ringer, Hartman), tím však doplníme jen 1ú4 intravazálního objemu, dále pokračujeme koloidními roztoky (želatina, hydroxyetylškrob, 5% albumin, dextran…), nakonec plná krev, pro iniciaci transfuze nejlepší. Řídíme se podle priorit. Nejprve nahradit objem i když není schopen vázat kyslík. Roztoky dělíme dále na schopné transportovat kyslík (experimentálně Hb, perflourokarbon, krev???); Albumin a náhradní roztoky – izoonkotický 5%, hyperonkotiký 20%, pozor ale na jeho ztráty do ECT, tím zhoršení stavu!!!!!!Želatiny – dextran 40, spíše k hemodiluci, Dextran 70 k volumexpanzi. Gelatina animalis = Haemacel – dobře tolerovaná a neantigenní. KI: nitrolební hypertenze, hyperosmolarita krve.

2a, Zajištění dýchacích cest v resuscitační péči:

Záklon (postižený polohován do horizontální polohy), Esmarchův trojhmat, vyčištění dutiny ústní a hltanu (manuální, vyjmutí protéz, odsátí), v případě cizího tělesa Heimlichův manévr. V podmínkách neodkladné péče se k zajištění používají nosní a ústní vzduchovody – faryngeální rourky. Ty brání zapadnutí jazyka. Safarova ústní rourka se zavádí zprvu ohbím k patru a nakonec se otáčí o 180 st. Wendelův tubus je nosní rourka, její velikost vypočítáme od špičky nosu k boltci. tracheální intubace. Posledním krokem ke zprůchodnění je koniotomie nebo punkce membrana cricothyroidea.

2b, Centrální žilní tlak:

slouží k monitorování oběhu (především preload) u léčby např. hypovolemického šoku. Zavádíme centrální žilní katétr většinou via v. subclavia. Do infuzní linky je zaveden tlakový snímač a my měříme výšku vodního sloupce. Norma 1-6mm H2O, 1-8 mm Hg.

3a, Rozdíl mezi ventilací a respirací:

respirace je výměna plynů mezi alveolokapilární membránou a ventilace je výměna mezi alveolem a okolím. Na ventilaci se podílí tlak vzniklý mezi plícemi a hrudní stěnou, který nedovolí oddělení obou od sebe, proto se při dýchacích pohybech hrudníku rozpínají i plíce. Na začátku vdechu je tlak v interpleurálním prostoru u baze plic – 2,5 torr a při normálním vdechu je na konci – 6 torr. Pasivní mechanismem výdechu při klidovém dýchání se vzduch v dýchacích cestách dostane ke kladným hodnotám. Respirace je difúze plynu přes a.k. membránu , která se skládá z plicní epitelie, endoteliální buňky a jejich společné membrány. To zda látky stačí projít membránou za 0,75sec (čas který protéká krev kapilárou) závisí na jejich interakci s krví. N2O s krví nereaguje a prochází za 0,1sec. Za těchto podmínek není množství limitováno difúzí ale množstvím krve. Co naopak limitováno difuzí je. Kyslík je někde mezi.

3b, Hypovolemický šok:

vzniká ztrátou tekutin krevních, je charakterizován hypotenzí, rychlým nitkovitým pulsem, chladnou, vlhkou, bledou kůží, strnulostí nebo naopak neklidem. V kompenzované fázi dochází jen ke zvýšení frekvence a centralizaci oběhu. Při ztrátě 20-25% dochází k dekompenzaci. Dochází ke snížení CŽT, hypoxii, laktátové acidóze, zvýšení AO2 -VO2.V základě dělíme na hemoragický a nehemoragický. T.: doplnění tekutin – volumexpandery nebo roztoky krystaloidů, krátkodobě inokonstriktory – Doamin. Kontraindikován Albumin!!!!!

4a, Parciální plicní insuficience:

Vzniká jako důsledek poruchy difúze přes a.k. membránu nebo snížení poměru ventilace a perfuze, který může vzniknout třeba venózní příměsí v a. pulmonalis. Charakterizována PaO2 menší než 55-60 torr; PaCO2 menší jak 40 torr; alveolokapilární gradient kyslíku je rozšířený (normálně PO2v alveolu 16 a arterii 10 torr). Charakterizuje se podle vzorce D = k .  . t . (p . S / x). = koeficient rozpustnosti; t=ekvilibrium průtoku krve kapilárou plicní (0,75sec); p= např.: změna oxidu uhličitého v atmosféře; x = postižení intersticia (edém plic, fibróza Goodpasteur, pneumonie…); S = změny použitelného objemu alveolů (restrikce, exsudace…). Th.: kyslíková, CPAP ( continuous positive airway, pressure) u dětí."