1.	Charakteristika oblasti

2.

Geologie

3.

Flora

3.1	Lesní a lesostepní společenstva pahorkatin

3.2	Lužní louky a mokřady

4.

Fauna

“Nejhodnotnější úseky krajiny jsou chráněny ve 14 maloplošných zvláště chráněných územích, z toho 4 v nejvyšší kategorii národní přírodní rezervace, 1 jako národní přírodní památka, 5 jako přírodní rezervace a 4 jako přírodní památka. Historické centrum Mikulova s cennou architekturou požívá statutu městské památková rezervace a obec Pavlov je chráněna jako vesnická památková rezervace.
Ani krajina Pálavy nebyla v minulosti ušetřena četných neuvážených a nežádoucích zásahů. Velká část Turoldu a Svatého kopečku byla zničena těžbou vápence, zatímco Janičův vrch byl odtěžen zcela. Velké rozlohy půd na svažitých pozemcích jsou postiženy erozí, jinde byl krajinný ráz narušen terasováním pozemků. Další škody způsobilo použití nebezpečných pesticidů, a to zejména ve vinicích. Oborní chov zvěře na Děvíně byl sice už zrušen, obory v Milovickém lese s nadměrnými stavy zvěře však dosud existují. Ukládání komunálního odpadu představuje další problém. Přesto je chráněná krajinná oblast Pálava příkladem území, jehož využívání nemá ničivý účinek na dochovaný stav přírodního prostředí.

Geologie

Pavlovské kopce jsou budovány především tvrdými jurskými vápenci, které na mnoha místech vytvářejí malebné skalní útesy. Výškový rozdíl mezi vrcholem Děvína (554 m), nejvyšším bodem Pálavy, a hladinou dolní zdrže novomlýnské soustavy činí 390 m, a tak je vápencové bradlo Pavlovských kopců skutečnou krajinnou dominantou nížinné jižní Moravy. Druhohorní vápence jsou obklopeny třetihorními usazenými horninami. Na mnoha místech zůstaly zachovány vápnité spraše z poslední doby ledové; jejichž mocná souvrství s pohřbenými fosilními půdami byla odkryta v tzv. Kalendáři věků u Dolních Věstonic. Dyjskou nivu, do níž zasahuje chráněné území severovýchodním výběžkem, vyplňují čtvrtohorní říční štěrkopísky, které jsou z velké části překryty povodňovými hlínami.

Flora

Pálava se nachází v severozápadním výběžku Panonské nížiny v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti České republiky, což umožňuje jak pěstování vinné révy, tak výskyt mnoha druhů rostlin, které u nás nikde jinde nerostou.
Na území CHKO Pálava se vyskytují společenstva nížinného a pahorkatinného vegetačního stupně. Do vegetačního stupně nížin patří lužní lesy, do vegetačního stupně pahorkatinného většina lesních, lesostepních, stepních a skalních rostlinných společenstev..."

Obsahuje fotografie.
Částečně čerpá z http://www.palava.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=729.