Čtyři základní ekonomické svobody vnitřního trhu EU, jejich obsah a význam

Kategorie: Evropská unie

Typ práce: Seminárky/referáty

Škola: nezadáno/škola není v seznamu

Charakteristika: Práce popisuje čtyři základní ekonomické svobody vnitřního trhu EU, jejich obsah a význam. Vnitřní trh Evropské Unie tvoří území všech členských států EU. Cílem jeho vytvoření bylo a je dát vzniknout prostoru, ve kterém platí tzv. čtyři základní svobody, a to volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Vedle toho, že z fungujícího vnitřního trhu těží především občané a podnikatelé z členských států EU, prohlubování čtyř svobod významně napomáhá především dosažení vyššího ekonomického růstu, vyšší životní úrovně a významnějšího postavení evropských států na mezinárodním poli.
Obsah:
I. Vnitřní trh
II. Volný pohyb zboží
III. Volný pohyb osob
IV. Volný pohyb služeb
V. Volný pohyb kapitálu
Vlastní stanovisko
Úryvek z práce:
"I. Vnitřní trh
Vnitřní trh Evropské Unie tvoří území všech členských států EU. Cílem jeho vytvoření bylo a je dát vzniknout prostoru, ve kterém platí tzv. čtyři základní svobody, a to volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Vedle toho, že z fungujícího vnitřního trhu těží především občané a podnikatelé z členských států EU, prohlubování čtyř svobod významně napomáhá především dosažení vyššího ekonomického růstu, vyšší životní úrovně a významnějšího postavení evropských států na mezinárodním poli.
Volný pohyb zboží je základním předpokladem pro fungování vnitřního trhu EU. Značného uvolnění pohybu zboží bylo dosaženo již odstraněním tzv. tarifních překážek
(tj. cel, kvantitativních omezení a dalších omezení s jim rovnocenným účinkem), které zabraňovaly dalšímu rozvoji kooperace a specializace mezi podniky v různých členských státech. Samotné odstranění těchto tarifních překážek přineslo znatelný nárůst obchodování mezi státy EU. Tento způsobu uvolňování trhu nazýváme negativní integrací – tento pojem neznamená, že je nepříznivá, jen nevytváří nová nařízení a postupy, ale omezuje a odstraňuje ta existující. Brzy se však ukázalo, že zrušení tarifních překážek nestačí pro uvolnění pohybu zboží v širším měřítku, protože běžné výrobky narážely i nadále na různé (většinou technické) požadavky stanovené v národních předpisech jednotlivých členských států, které se od sebe samozřejmě lišily. Bylo tak nutné zavést společné standardy, aby se zamezilo sporům mezi státy – tzv. pozitivní integrace . V České republice spadá volný pohyb zboží do kompetencí Ministerstva průmyslu a obchodu.
Volným pohybem osob se rozumí nejen volný pohyb pracovníků, studentů, nebo třeba důchodců ale i právo podnikatelů usadit se v jiném členském státě za účelem podnikání. Problematika volného pohybu pracovníků a dalších subjektů (včetně sociálního zabezpečení osob samostatně výdělečně činných) spadá převážně do působnosti Ministerstva práce
a sociálních věcí.
U volného pohybu služeb se jedná o poskytování služeb přes hranice, tzv. bez toho, že podnikatel byl fyzicky přítomen (příp. usazen), ve státě, kde službu poskytuje. Služby
ve stále větší míře provázejí zboží jako významná dynamická složka a ve spojení se zbožím se služby podřizují pravidlům platným pro zboží. Stejně tak se podřizují volnému pohybu kapitálu a osob. Volný pohyb služeb je proto v rámci jednotného vnitřního trhu EU stejně důležitý, jako volný pohyb zboží, a také spadá pod Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Volný pohyb kapitálu je spolu s vědecko - technickým a inovačním rozmachem hlavní hnací silou ekonomického rozvoje. Primární (splněnou) podmínkou pro zapojení ČR do volného pohybu kapitálu je plně volně směnitelná česká koruna. Dále jde o odstranění všech národních překážek pro transfer kapitálu s ostatními členskými státy EU a i s třetími zeměmi a o zavedení pravidel EU o zabezpečení přeshraničních plateb a transferů kapitálu všeho druhu. V ČR spadá problematika volného pohybu kapitálu především do působnosti Ministerstva financí."

Tweet

Diskuse