1.	Bílkoviny, peptidy a aminokyseliny

1.1	Teoretický úvod

1.2	Stanovení izoelektrického bodu bílkoviny

1.3	Srážení bílkovin

1.4	Identifikační reakce bílkovin a aminokyselin

1.5	Izolace kaseinu z mléka

1.6	Kontrolní otázky

2.	Nukleové kyseliny

2.1	Teoretický úvod

2.2	Izolace kyseliny deoxyribonukleové (DNA)

2.3	Izolace nukleoproteinu ribonukleového typu

2.4	Důkaz jednotlivých strukturních složek NK

2.5	Kontrolní otázky

3.	Spektrofotometrické stanovení bílkovin a nukleových kyselin

3.1	Teoretický úvod

3.2	Stanovení RNA na základě reakce ribosy s ovinem

3.3	Stanovení DNA na základě reakce deoxyribosy s difenylaminem

3.4	Stanovení obsahu bílkovin v izolátu NK biuretovou metodou

3.5	Kontrolní otázky

4.	Enzymová aktivita

4.1	Substrátová specifita glykosidas (-amylasy a sacharasy)

4.2	Vliv teploty na aktivitu enzymů

4.3	Závislost aktivity -amylasy na pH

4.4	Důkaz bílkovin v preparátu sacharasy

4.5	Kontrolní otázky

“Téma č. 1: Bílkoviny, peptidy a aminokyseliny
Teorie: Bílkoviny jsou biopolymery, tvořené dlouhými řetězci aminokyselin spojených peptidovými vazbami (primární struktury), ale také vodíkovými můstky, elektrostatickými silami, hydrofobními interakcemi a disulfidovými můstky (sekundární, terciární struktura) a někdy jsou oligomery identických nebo podobných jednotek, vázaných navzájem nekovalentními vazbami (kvartérní struktura). Jejich vlastnosti a chemická reaktivita jsou dány těmito kritérii:
- jsou amfoterní a mají charakteristický izoelektrický bod
- tvoří hydrofilní koloidní roztoky
- mají přesnou prostorovou strukturu (konformaci) za určitých oodmínek se sráží, denaturují
- jsou schopny vázat různé anorganické a organické látky
- jednotlivé aminokyseliny mají ve vsé struktuře funkční skupiny, které dávají některé typické chemické reakce
Úloha 1: Stanovení izoelektrického bodu bílkoviny
Princip: Bílkonivy, podobně jako jejich stavební jednotky aminokyseliny, mají ve svých molekulách skupiny aminové a karboxylové. pH, při němž jsou disociované kyselé (karboxylové) a zásadité (aminové) funkční skupiny molekuly bílkoviny (aminokyseliny) v rovnováze, se nazývá izoelektrický bod. Při pH izoelektrického bodu se bílkoviny nepohybují v elektrickém poli, jsou nejméně rozpustné a nejsnáze se vylučují z roztoku ve formě sraženíny. Stanovení izoelektrického bodu přispívá často k identifikaci bílkovin.
Materiál a chemikálie:
Roztok želatiny 10g/l
Ethanol
Ostan sodný 0,1 mol/l
Kyseliny octová 0,1 mol/l
Kyselina octová 1 mol/l
Zkumavky, stojan na zkumavky
Kádinky, pipeta, tyčinka
Pracovní postup:
- Do šesti označených zkumavek napipetujeme roztoky octanu sodného a kyseliny octové podle tabulky č.1 a doplníme destilovanou vodou na objem 6 ml
- Do každé zkumavky napipetujeme 2 ml roztoku želatiny a opatrně promícháme
- Potom do zkumavky č. 4 přidáme dělenou pipetou po stěně zkumavky ethanol (asi 7ml), až se po krátké době stání vytvoří slabý zákal, opatrně promícháme.
- Pak do všech ostatních zkumavek přidáme stejným způsobem shodné množství ethanolu jako do zkumavky č. 4.
- Po 30 minutách porovnáme vytvořený zákal v jednotlivých zkumavkách, intenzitu zákalu označíme v tabulce pomocí znamének + a - .
Tabulka č.1
Zkumavka č. 1 2 3 4 5 6
pH 5,6 5,3 5,0 4,7 4,4 4,1
0,1 m CH3COONa (ml) 2 2 2 2 2 2
0,1 m CH3COOH (ml) 0,25 0,50 1,00 2,00 4,00 -
1 M 0,1 m CH3COOH (ml) - - - - - 0,8
Destilovaná voda 3,75 3,50 3,00 2,00 - 3,20
1% želatina (ml) 2 2 2 2 2 2
Stupeň zákalu + + + + - -

Vyhodnocení výsledků: Zkumavka s největším zákalem udává pH izoelektrického bodu želatiny, nejspíš zkumavka č. 1."

Obsahuje tabulky a grafy.