Úvod

1.

Historie

2.	Náležitosti karet

2.1

Líc

2.2

Rub

3.	Druhy karet

3.1	Druhy karet podle záznamu na kartě

3.2	Druhy karet podle typu zúčtování

3.3	Druhy karet podle bonity klienta

3.4	Druhy karet podle karetní asociace

3.5	Druhy karet podle uživatelů

3.6	Druhy karet podle teritoria použití

3.7	Další druhy karet

4.	Bezpečnost

4.1	Karetní asociace

4.2

Banka

4.3

Klient

4.4

Obchodník

5.	Náklady a přínosy pro uživatele karet

5.1	Náklady a přínosy obecně

5.2	Specifické náklady a přínosy

5.3

Shrnutí

6.	Porovnání produktů

7.	Budoucnost

7.1	Čipy a jejich využití

7.2	Zabezpečení CNP transakcí

7.3	Nové funkce bankomatů

7.4	Biometrika

7.5	Další očekávané novinky

Závěr
Použité informační zdroje
Přílohy

“3. Druhy karet
3.1 Druhy karet podle záznamu na kartě
Druhy karet rozlišujeme dle různých hledisek a jedním z nich je také způsob záznamu na kartě. Jak jsem již v předchozí kapitole naznačila, existuje několik typů záznamů na kartu. Nejstarší způsob jsou tištěné údaje určené pro vizuální kontrolu. Jde-li o embossing, je možné navíc využít imprinterů pro platbu v obchodech. Má-li však karta identifikační údaje zobrazeny pomocí technologie indent printing, jedná se buď o platební kartu s magnetickým proužkem nebo mikročipem (případně obojím). Každá z těchto tří druhů karet je svým charakterem trošku odlišná.
Karta embosovaná
Technologii embossingu jsem popsala již v kapitole 2. Zde bych chtěla jen dodat, že proces embosace probíhá za vysokého tlaku a nikoli za vysokých teplot, jak se často lidé domnívají. Embosované platební karty mají v dnešní době i magnetický proužek.
Karta s magnetickým proužkem
Vývojově po embosaci následoval magnetický záznam, který nově umožnil výběr hotovosti z bankomatů (rok 1971). Také o magnetickém proužku jsem se již podrobněji vyjádřila v kapitole 2.
Karta čipová
Čipová karta obsahuje zabudovaný mikroprocesor, což je polovodičová součástka, do které lze bezpečně uložit všechny potřebné informace. Čipová technologie je stále více nasazována z několika důvodů: vyšší bezpečnost karet, bezpečnější transakce, nižší náklady na provádění transakcí a doplňkové služby jako je možnost použití biometrických metod ověření totožnosti klienta. Kromě toho čip má navíc oproti magnetickému proužku větší paměť. Lze ho proto využít například i k věrnostním programům obchodníka. Nevýhodou čipové karty však stále je méně obchodních míst, na kterých s ní lze platit.
V České republice byla první kartou s čipem MaxKarta od ČSOB Poštovní spořitelny , ta však nesplňuje mezinárodní standardy EMV . První čipové karty, které splňují standardy EMV začala vydávat Komerční banka v roce 2003. K ní se později přidala ČSOB (viz Příloha č. 1) a v listopadu 2004 také Volksbank. Zatím je čip zabudován pouze do platebních karet typu Visa Electron a Maestro. V nejbližší době plánuje karty s čipem nabízet také e-Banka, HVB Bank a Živnobanka, později snad i GE Money bank a Česká spořitelna. Původní termín, do kterého měly všechny elektronické platební karty v Evropě přejít na čipovou technologii, byl leden 2005. To se zdaleka nestihlo. Problémem rychlého zavedení jsou hlavně vysoké náklady na přeinstalování bankomatů a platebních terminálů. Na serveru Novinky se v článku o čipových platebních kartách uvádí : „Česká spořitelna odhaduje, že vydávání nového typu karet a úprava terminálů ji přijde na 450 miliónů korun. Celý přechod na čipy banky vyjde asi na miliardu korun. Odborníci odhadují, že všechny karty by novou technologii mohly mít v roce 2009.“
První bankomaty využívající čipu při výběru hotovosti byly v ČR zavedeny až počátkem letošního roku Komerční bankou. Miloslav Kozler, manažer Visa Europe pro Českou republiku, uvedl: „Rychlostí migrace na čipovou technologii se Česká republika řadí mezi nejvyspělejší země Evropy a rád bych Komerční bance poděkoval za její přínos pro rozvoj platebních technologií v ČR. Čipové karty představují budoucnost platebních systémů na celém světě, neboť nabízejí nesmírně efektivní zbraň v boji proti podvodům. Bezpečnější než hotovost jsou již dnešní platební karty, avšak čipové karty, které prakticky nelze kopírovat ani falšovat, zdůrazňují bezpečnost bezhotovostních plateb ještě více.“
V zahraničí zatím pouze ve Francii a Velké Británii došlo k většímu rozšíření těchto karet.
Karta hybridní
Francouzské a anglické karty mají kromě čipu ale navíc i magnetický proužek. Nejsou to tedy čisté čipové karty, ale karty hybridní. Hybridní karta má výhody obou předchozích typů. Lze ji použít na všech obchodních místech a navíc je bezpečnější. Doposud všechny karty v ČR, které jsou vybaveny čipem, mají i magnetický proužek, tedy správně by se všechny příklady karet v předchozí podkapitole měly nazývat hybridní, ne čipové, jak banky uvádějí.
Karta virtuální
Ještě bezpečnější než karty s čipem, jsou karty, které fyzicky vůbec neexistují – karty virtuální. Tyto karty existují pouze ve formě čísla nebo maximálně v papírové podobě, na které nesmí být cokoli embosováno. Je uvedeno období platnosti a CVC kód, který majiteli slouží obdobně jako PIN. Jejich výhodou je vysoká bezpečnost a nevýhodou, že jsou určené pouze pro použití v elektronickém prostředí (např. k placení na internetu, pro telefonické a poštovní objednávky), ale nemohou být použity (příp. zneužity) ve fyzickém obchodě nebo bankomatu. Příkladem virtuální karty v ČR je MC Internetcard eBanky, eCard Komerční banky, MasterCard Internet od GE Money bank (viz Příloha č. 1) a další."

Práce obsahuje rozsáhlé obrazové přílohy a tabulky. Čistý text dosahuje zhruba 27 stran.