1.	Základní statistické údaje

1.1.	Věkové složení obyvatelstva

2.

Geografie

2.1.	Zeměpisná poloha

2.2.

Povrch

2.2.1.

Pobaltská nížina

2.2.2.

Pásmo pobaltských jezer

2.2.3.

Centrální nížina

2.2.4.

Prahorní pásmo

2.2.5.

Pásmo třetihor (Karpaty)

2.3.

Dějiny

3.	Ekonomické oblasti

3.1.	Jižní zóna

3.2.	Střední zóna

3.3.	Severní zóna

4.	Výskyt a těžba nerostných surovin

5.	Hustota zalidnění a národnostní složení

6.	Hospodářský význam

7.

Doprava

7.1.	Železniční doprava

7.2.	Letecká doprava

7.3.	Silniční doprava

7.4.	Námořní doprava

8.	Zahraniční obchod

8.1.	Export, největší firmy

8.2.

Import

8.3.	Zahraniční investice

8.4.	Zahraniční dluh

9.	Rekreace a památky

10.	Polské dominanty

10.1.

Osvětim

10.2.

Bělověžský prales

10.3.

Papež Jan Pavel II.

"10. POLSKÉ DOMINANTY

11.1. Osvětim
,,Prací ke svobodě“ je psáno na vstupní bráně, kterou prošly miliony lidí do největšího z vyhlazovacích táborů nacistického Německa.
Poloha: jižní Polsko, Osvětim
Stavba tábora Osvětim I. byla nařízena 27. dubna 1940 a již v červnu dorazili polští vězni. Rozšířený tábor, dokončený o rok později, se nazýval Osvětim-Birkenau. Zde se od roku 1941 stavělo vyhlazovací zařízení, prostory sprch, márnice a krematoria, která se měla postarat o ,,konečné řešení“ – o úplné zničení evropských židů.
Osvětim III., vybudovaná v blízkosti vesnice Dwory, sloužila jako pracovní tábor.
Pravděpodobně 4 miliony lidí (židé, Romové, homosexuálové, partyzáni, Poláci a Rusové) byli zavražděni v Osvětimi: systematicky vyhladověni, otráveni plynem nebo umučeni.
Uskutečnilo se zde největší vyvražďování lidí v dějinách lidstva.
Zdi, ostnatý drát, plynové komory a krematoria stojí dnes v krajině jako památník za všechny koncentrační a vyhlazovací tábory, které byly za vlády nacistů zřízeny.

11.2. Bělověžský prales
Tato oblast pralesa na polsko-běloruské hranici plná bažin byla po staletí loveckým revírem polských králů. Zachovalo se zde velké množství druhů rostlin a živočichů, mezi nimi i zřídka vidění zubři.
Poloha: západní Bělorusko/východní Polsko
Rozloha: 1 250
Přes extrémní teploty, dosahující v zimě až – 40°C, se zde vyvinulo obdivuhodné množství druhů rostlin. Jen hub se zde vyskytují 3 000 druhů a více než tucet různých orchidejí. V přísně střežené oblasti centra parku rostou nejvyšší stromy Evropy. Smrky zde dosahují výšky 55 metrů a jasany 40 metrů. Ve 20. letech 20. století začala polská vláda v zoologických zahradách odchovávat zubry pro plánované navrácení do volné přírody. Vypouštění započalo 1952 a všechny kusy byly přísně chráněny v přírodních rezervacích. Tento mohutný tur, příbuzný severoamerického bizona, byl totiž na konci 19. století téměř zcela vyhuben. Dnes žije v rozlehlé lesní oblasti opět okolo 300 kusů tohoto největšího divokého zvířete v Evropě.
Také zdivočelí koně našli v národním parku útočiště. Kromě vzácných savců, jako jsou medvědi, losi, vlci, rysi a vydry, žije v Bělověžském pralese přes 220 druhů ptáků. Mezi nimi nalezneme i černé čápy."

Práce obsahuje tabulku. Částečně čerpá z: http://www.libri.cz/databaze/staty/podlist.php?id=136.