1	Teoretická část

1.1.	Přirozená míra nezaměstnanosti

1.2.

Inflace

1.3.	Inflace a nezaměstnanost – vztah

1.4.	Objev Phillipsovy křivky

1.5.	Vývoj Phillipsovy křivky

1.6.	Krátkodobá Phillipsova křivka

2.	Praktická aplikace (grafy)

2.1.	Česká republika

2.2.	Slovenská republika

2.3.

Dánsko

3.	Vyhodnocení grafů

"1. Teoretická báze
Jelikož zkoumáme vzájemný vztah mezi nezaměstnaností a inflací na základě Phillipsovy křivky, je nutno definovat přirozenou míru nezaměstnanosti a inflaci, jejíchž výkyvy by v krátkém období měli být na sobě závislé.

1.1.1 Přirozená míra nezaměstnanosti
je taková míra nezaměstnanosti, při níž jsou síly, které působí směrem ke zvyšování a snižo-vání cenové a mzdové inflace, vyrovnané. Při přirozené míře nezaměstnanosti je inflace stálá – nevykazuje tendenci ke zvyšování ani ke snižování. Za standardní přirozenou míru neza-městnanosti je považována hodnota kolem 6%. Z tohoto faktu vyplívá, že pohyb po krátkodo-bé Phillipsově křivce bude následovat jen v případě, že se míra nezaměstnanosti z nějakého důvodu odchýlí od své přirozené míry na jednu či na druhou stranu.

1.2 Inflace
Míra inflace je definována jako míra změny cenové hladiny. K inflaci dochází, roste-li celko-vá cenová hladina.
Průzkumy veřejného mínění zjišťují, že inflace je veřejný nepřítel číslo jedna. Inflace má dva přesně vymezené účinky:
- přerozdělení důchodu a bohatství mezi různými třídami
- deformaci relativních cen a výstupů různých statků
Oba důsledky jsou přijímány obyvatelstvem značně nelibě.

1.3 Inflace a nezaměstnanost – vztah
Jelikož obě veličiny – nezaměstnanost i inflace – mají své negativní důsledky a jelikož je mezi nimi nepřímo úměrný vztah (v krátkém období), lze volit a „koupit“ lepší výsledky v jedné veličině za cenu horších výsledků v druhé veličině. Tato volba je do značné míry závislá na politické garnituře a její hospodářské politice.

1.4 Objev Phillipsovy křivky
„Phillipsova křivka vzešla z průkopnické studie ekonoma A. W. Phillipse narozeného na No-vém Zélandu, který se pokusil kvantifikovat determinanty mzdové inflace. Po pečlivém studiu údajů o nezaměstnanosti a nominálních mzdách ve Spojeném království za více než sto let našel Phillips inverzní vztah mezi nezaměstnaností a změnami nominálních mezd.“ [1, s. 328].

1.5 Vývoj Phillipsovy křivky
Phillipsova křivka prošla určitým vývojem, který lze rozdělit:
- ranná Phillipsova křivka (substituční teorie inflace)
- přehodnocená Phillipsova křivka (1982) – vznik dlouhodobé Phillipsovy křivky

1.6 Krátkodobá Phillipsova křivka
předpokládá, že se nemění setrvačná míra inflace. Pokud zůstává setrvačná inflace stabilní, vyjadřuje Phillipsova křivka zaměnitelnost – substituci - mezi inflací a nezaměstnaností ."

Práce obsahuje grafy. Čistý text tvoří cca 3 strany. Částečně čerpá z: http://referaty.superstudent.cz/ekonomie/phillipsova-krivka-1838.html.