1.	Přístupy k sociální skutečnosti a místo sociologie

2.	Vývoj člověka a společnosti a jeho poznání a interpretace

3.	Hlavní sociologické teorie a směry v XIX a XX.stol

4.	Sociální skupiny - typologie, malá sociální skupina

5.	Sociální posice, role, status a norma a jejich změny

6.	Sociální zařazování a sebezařazování - sociální struktura společnosti a její rozvrstvení

7.	Sociální mobilita, její příčiny, projevy a formy

8.	Rodina jako malá soc. skupina její role a demografické problémy společnosti

9.	Sociální komunikace jako faktor socializace člověka a sociální určení charakteru komunikace

10.	Komunikace v historickém vývoji

11.	Masová komunikace, masmedia a jejich vlivy

12.	Práce a ekonomický život společnosti

13.	Sociologické přístupy k problematice práce, řízení a organizace

14.	Poznání a rozvoj - věda a vzdělání ve vývoji společnosti a její vlivy na charakter práce

15.	Moc, vliv a organizace společnosti - stát, svoboda a rovnost

16.	Moderní organizace

17.	Moderní demokratický stát, jeho formy a možnosti jednotlivých sociálních skupin podílet se na moci

18.	Sociální vývoj a sociální změna - evoluce

19.	Politické revoluce a reformy - válka a revoluce v moderní společnosti

20.	Procesy modernizace soudobé společnosti

21.	Vývoj a změny české společnosti ve XX. století a jeho perspektivy

22.	Globalizace společnosti , globální společnost (a budoucnost)

"13.
Sociologické přístupy k problematice práce, řízení a organizace
Vznik a vývoj sociologie práce, průmyslu a podniku, organizace a řízení - vývoj přístupů sociologie k pracovním a řídícím aktivitám. Vztah sociologie, sociální psychologie a manažerských disciplin Vliv změn pracovních procesů v jednotlivých etapách vývoje industriální a postindustriální společnosti na charakter práce, sociální strukturu a život společnosti.

13A
F. W. Taylor se zasloužil o metody a prostředky řízení vytvořené na začátku 20. stol. v USA. Podle něho nazýváme tento přístup taylorovský. Je založen na racionálních postupech, plánování. Zaměřuje se na jednoduché operace, které lze přesně kontrolovat.
K podněcování pracovních výkonů přispělo zavedení tzv. diferenciační mzdy. Nepodporuje tedy osobní růst pracovníka, člověk je podceňován a degradován na úroveň stroje. Metoda taylorismu byla rozvinuta H. Fordem, který zavedl pásovou výrobu.
Jiný směr v teorii řízení, který ve 30. letech postupně nahradil taylorismus nazýváme human relations. Narozdíl od taylorismu usiluje o docenění pracovníka, motivační vedení,zlepšování pracovních podmínek. Klade důraz na mezilidské vztahy, a to i směrem k podřízeným, k zájmu o jejich problémy. Hlavním představitelem je Elton Mayo.

13B
Po 2.sv.válce byl ve vyspělých zemích dobudován systém tzv. industrial relations, který chápeme jako pracovní vztahy. Jde o právně zakotvený systém uspořádání vztahů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci včetně vymezení úloh státu. Zahrnuje i regulaci těchto vztahu v podobě pravidel kolektivního vyjednávání mezi managementem a odbory. Základním cílem je předcházet konfliktům a možným stávkám. Stát zde vystupuje jako určitý garant, vytváří systémy sociální péče a podpory. Práva zaměstnanců i odborů jsou regulována zákonem.
nejpřesněji a nejpodrobněji pochopit. A právě tento nový systém v oblasti práce je předmětem zkoumání sociologie.

13C
Technický rozvoj ve společnosti je velice důležitý. Jelikož dochází neustále k modernizaci a tato doba sebou nese i plno nových poznatků a skutečností. Má to vliv na pracovní náplň a zároveň profesní struktura pracovníků. S rostoucími požadavky na jednotlivou pracovní činnost se rozšiřuje pracovní náplň. Už dříve co měli za povinnost obstarat dva lidé, musí teď jeden člověk zvládnout ve své pracovní náplni sám. Je vidět že je člověk musí zvládnout více činností než dříve. Je z toho zřejmé že se pracovní struktura a její profesionalizace výrazně změnila.

13D
Práce má i svůj psychologický význam. Může přinášet uspokojení ze samotné činnosti a z jejího výsledku, může být zdrojem seberealizace. Ale právě i tak může být zdrojem pocitu ztráty kontroly nad svými produkty i sebou samým což můžeme definovat jako odcizení práce.

14.
Poznání a rozvoj - věda a vzdělání ve vývoji společnosti a její vlivy na charakter práce
Vliv poznání na rozvoj a podmínky pro rozvoj profesionálních nositelů poznání. Sociální důsledky těchto procesů. Sociální podmínky pro konstituování vědy jako souboru profesí. Vrstva inteligence a její historické representace Člověk-vzdělávání-škola. Všeobecné vzdělávací systémy jako předpoklad společenského rozvoje. 1. a 2. gramotnost v současném světě. Problematika sociální diferenciace a vzdělávací systémy. Problematika přístupu ke vzdělání a organizace školy a vzdělávacího systému. Jednotlivé přístupy, koncepce a teorie vzdělávání a školy. Vzdělání a kulturní reprodukce.

14A
Vliv poznání v procesu vývoje lidstva dost ovlivňuje výklad světa a společnosti. Poznání je jednou nepostradatelnou formou vzdělání odnepaměti. Lidé mají tendenci v každé době poznávat dosud nepoznané vlivy. Jakmile se pozná jeden vliv tak automaticky na něj navazuje další vliv, který je předmětem dalšího zkoumání. Vytváří se společnost, která se formuje podle těchto vlivů, a i podle takto zjištěných skutečností vytváří společnost určité sociální skupiny. Takto vydělené speciální skupiny, se obvykle sdružují kolem určitého procesu poznání, které je jejich podkladem pro určitou reprezentaci, ať jejich názorů, nebo jejich činů."

Otázky ke zkoušce pocházejí z této URL: http://www.pratele-ujep.d2.cz/sociologie.doc