1.

Úvod

2.	Vznik peněz

3.	První platidla

3.1	Kovové peníze

3.2	Papírové peníze

4.	Částečně kryté papírové peníze

4.1	Nekryté oběživo

5.	Moderní peníze

6.

Závěr

“Kovové peníze

Dokud obchodníci platili drahými kovy, museli je neustále vážit a zkoumat jejich kvalitu. To bylo jistě náročné nejen na čas, ale také na schopnosti obchodníka. „Vynález mincí potřebu vážit kov kov při každé transakci zrušil. Drahý kov zvážil panovník, přidal trochu obyčejného kovu kvůli pevnosti a trvanlivosti, vyrobil minci ze slitiny a opatřil ji svou pečetí na znamení, že zaručuje obsah drahého kovu. Jestliže mince nesla potvrzení, že obsahuje přesně 1/16 unce zlata, a nějaké zboží mělo cenu 1/8 unce zlata, zaplatily se za ni dvě mince aniž se zlato muselo vážit. Bylo to nepochybně velmi pohodlné, pokud obchodníci věděli, že mohou mince přijímat podle jejich „hodnoty na líci“. Hodnota na líci nebyla ničím jiným než prohlášením, že mince obsahuje jistou váhu drahého kovu.
Panovníkovi poddaní si však nemohli nechat ujít dobrou přiležitost. Brzy někoho napadlo, že se dá z hrany mince kousek uštípnout. Když někdo dostal minci, na níž bylo vyraženo, že obsahuje půl unce zlata, mohl kousek uštípnout a pustit minci dál s tím, že stále obsahuje unci zlata – cožpak to ražba nepotvrzovala? Dosáhl tak zisku, který se rovnal tržní hodnotě uštípnutého kousku kovu. Jakmile se takové praktiky rozšířily, i obchodník s tím nejhorším zrakem si musel všimnout, že s mincovnictvím není všechno v pořádku. Než proto minci podle její hodnoty na líci přijal, bylo třeba ji zvážit; váhy se tedy musely oprášit a užitek ze zavedení mincí se tím opět ztratil. K řešení tohoto problému někoho napadlo, že by se mohl okraj mincí vroubkovat. Poškození vroubkovaného okraje pak bylo hned vidět a znamenalo, že někdo kousek mince uštípl. Vroubkování mincí přetrvalo až do dneška jako zajímavý anachronismus, aby nám připomínalo, že byly doby, kdy tržní hodnota kovu v minci (kdyby se roztavil) byla rovná hodnotě vyražené na líci mince.
Samozřejmě se podobných „prohřešků“ nedopouštěli jenom poddaní nebo vychytralí obchodníci, i jejich panovníkům se vynálezem mincí naskýtaly nové prostředky ke zbohatnutí. „ Moc razit mince jim zjednávala možnost vskutku rentabilního podvodu. Když měli na krku dluhy, které nešlo zaplatit nebo odložit, využili pouze vhodnou příležitost – třeba svatbu, narozeniny nebo zásnuby – a dali mince přerazit. Poddaným nařídili přinést jejich zlaté mince do mincovny, kde se přetavily a dostaly novou ražbu. Poddaní pak pak odešli s jednou novou mincí za jednu starou, kterou přinesli. Během přetavování a před novu ražbou pak stačilo, aby dal panovník přimíchat ke zlatu trochu obyčejného kovu, a měl o pěkný zisk postaráno. Byla-li ražba mincí znehodnocena přidáním řekněme jedné libry obyčejného kovu ke každým čtyřem librám starých mincí, z každých čtyř navrácených mincí se udělalo pět nových. Za čtyři přinesené mince vrátil panovník čtyři nové a jedna mu zbyla jako zisk na zaplacení dluhů.
Že to dělali i naši Přemyslovci už ve 12. století , vypráví archeolog Smetánka (Legenda o Ostojovi, str. 172): „Povinná obměna mince, tzv. Renovatio monetae, zasahala i několikrát za rok dost tíživě do života obyvatel, ale pro knížete byla zdrojem značných, někdy až nerozumně velkých zisků. (…) Numizmatici odhadují, že zisk knížete z této transakce na úkor poddaných byl zcela běžně pře 100%, ale i přes 900%, a tak není divu, že moudrý kronikář Kosmas nazval tyto praktiky 'panovnickým podvodem s penězi'.“
Jelikož jsou zlato a stříbro měkčí a kujnější než většina obyčejných kovů, zkušený obchodník uměl zpravidla rozpoznat, jestli byla mince znehodnocená – tím, že zkusil její tvrdost. Známe to z filmů: obchodník kousne do mince, aby zjistil, jak lehce se dá zmáčknout.
Výsledkem znehodnocení měny byla inflace. Poddaní měli stejný počet mincí jako předtím a vytvářeli tak poptávku po stejném množství zboží. Když však panovníci zaplatili své účty, příjemci dodatečných mincí je nejspíš utratili. Tím vznikl čistý přírustek poptávky. Dodatečná poptávka zvedla ceny. Znehodnocení peněz vedlo k růstu cen.“"