1.

Trh práce

1.1.	Poptávka po práci

1.2.	Nabídka práce

1.2.1.

Substituční efekt

1.2.2.

Důchodový efekt

1.3.	Nerovnováha na trhu práce

2.	Nezaměstnanost

2.1.	Měření nezaměstnanosti

2.2.	Druhy nezaměstnanosti

2.2.1.

Nezaměstnanost frikční

2.2.2.

Strukturální nezaměstnanost

2.2.3.

Cyklická nezaměstnanost

2.2.4.

Nezaměstnanost dobrovolná

2.2.5.

Nezaměstnanost nedobrovolná

3.	Nezaměstnanost v Jihomoravském kraji

3.1.	Charakteristika Jihomoravského kraje

3.2.	Krajské statistické údaje

3.3.	Nezaměstnanost v Jihomoravském kraji

"4.1. Charakteristika Jihomoravského kraje
Jihomoravský kraj je podle platného zákonného ustanovení vymezen okresy Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo a je rozdělen na 21 správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Rozkládá se na 706 674 ha a jeho počet obyvatel činí zhruba 1 123 tisíc. S tímto počtem se řadí na čtvrté místo v republice.
Jihomoravský kraj je z geografického hlediska poměrně položen, především díky jeho postavení na historickém spojení mezi jihem a severem Evropy. V rámci EU kraj sousedí se Slovenskem a Rakouskem, v rámci republiky s krajem Jihočeským, Pardubickým, Olomouckým, Zlínským a Vysočinou. Různorodé přírodní podmínky v kraji mají samozřejmý vliv na způsob využívání krajiny a na způsob života v konkrétní lokalitě.

4.2. Krajské statistické údaje
Jihomoravský kraj patří k regionům s významným ekonomickým potenciálem. Vytvořený hrubý domácí produkt kraje představuje desetinu hrubého domácího produktu České republiky. Dosažená výše podílu HDP ovšem neodpovídá podílu obyvatelstva kraje na obyvatelstvu ČR, který činí 11 %. Hrubý domácí produkt v paritě kupní síly připadající na 1 obyvatele Jihomoravského kraje dosáhl v roce 2004 66,6 % průměru EU.
Počet zaměstnanců v podnicích s 20 a více zaměstnanci se v Jihomoravském kraji v roce 2004 zvýšil (o 0,2 %). Stále zůstává více jak třetina všech zaměstnanců kraje v odvětví průmyslu, 12 % všech zaměstnanců pracuje v oboru vzdělávání a téměř shodný počet zaměstnanců se věnuje práci v odvětví obchodu, pohostinství a ubytování. Dosaženou průměrnou mzdou zaměstnance 16 226 Kč na fyzické osoby je úroveň Jihomoravského kraje výrazně pod průměrem za ČR (18 035 Kč). Nejvyšší průměrné mzdy, která však nedosahuje republikového průměru, dosáhl okres Brno-město (17 492 Kč) a Brno-venkov (15 981 Kč). Nejnižší mzdu vykazují zaměstnanci okresu Znojmo a Hodonín, které zůstávají i nadále téměř na posledním místě v republice. V odvětvové struktuře kraje jsou tradičně nejvyšší mzdy dosahovány v odvětví finančního zprostředkování. Výrazně nadprůměrné mzdy dosáhly rovněž zaměstnanci v odvětví těžby nerostných surovin. Uchazečů o zaměstnání v roce 2004 opět přibylo (nejvíce v okrese Znojmo). Celkově dosáhla registrovaná míra nezaměstnanosti hodnoty 10,69 % (podle nové metodiky). Jihomoravský kraj se tak stal pátým krajem s nejvyšší registrovanou mírou nezaměstnanosti ze čtrnácti krajů v republice. Došlo však ke zlepšení nabídky volných pracovních míst, především v okresech Vyškov, Brno-venkov a Brno-město. Nejhorší situace je v tomto ohledu v okrese Blansko a Hodonín. Okres Brno-venkov má v kraji nejmenší registrovanou míru nezaměstnanosti (7,20 %). V průměru se v kraji o jedno pracovní místo uchází 19,2 zájemců. Kladným rysem je snížení počtu nezaměstnaných absolventů škol a zvýšení nabídky volných pracovních míst pro občany se ZPS."

Práce obsahuje grafy, mapy a schémata. Čistý text tvoří cca 9 stran.