1.	Sociologie náboženství

1.1.	Vymezení termínu náboženství

1.2.	Duchové, totemismus a bohové

1.3.	Polytheismus a monotheismus

1.4.	Tabu a jeho náboženské aspekty

1.5.	Hříchy věřících a náboženská etika

2.

Islám

2.1.

Počátky

2.1.1.

Prorok Mohamed

2.2.	Korán a jeho části

2.2.1.

Jak Korán řídí společnost

2.3.	Protiislámské texty, násilí v sakralizovaných knihách

2.3.1.

Spojení islám a násilí, terorismus

2.3.2.

Statistika ve službách sociologie

"2 Sociologie náboženství

Kniha „Sociologie náboženství“ nám prezentuje počátky a zrod prapůvodních náboženství, jejich rozvoj, postoj lidí k víře a spiritualismu a v poslední části rozvádí též jednotlivá náboženství a sleduje jejich vývoj až do doby 19.stol. Tato kniha vychází z Weberových spisů, prací a esejí, které posmrtně uspořádala Weberova žena Marianne.
Max Weber se narodil 21.4.1864 v Erfurtu a jeho myšlenky byly formovány již od dětství, když mu rodiče k Vánocům v roce 1876 dali sbírku historických esejí „O cestě Německou historií, se speciálními dodatky o postavení vládce a papeže“ a „O Římském Impériu, od Konstantina ke stěhování národů“.
Weber se nezabýval pouze sociologii náboženství, náboženství definoval jako samostatný vědní obor, odmítá její konstitutivní součást sociologie kultury. Analyzoval také situací východního Německa a postavením dělníků ve společnosti, jeho zájmový rádius obsahoval i zkoumání hudby, ekonomiky, průmyslu. Za jeho života byl zcela změněn přístup k vědě; již se k ní přistupovalo na základě empirie (zkušenosti) a ne jako dříve, když bývala pojata spíše filosoficky. Weber sám se pohyboval ve středním proudu tehdejších monarchistických názorů, avšak mnohdy si i protiřečil. Byl například pro vzdělání žen na univerzitách a proto pouštěl ženy na své přednášky, avšak nesouhlasil s „ochranou svobodných matek“ která tehdy byla společností prosazována. Také chtěl dopřát vzdělání a rozvoj Židům, ale na druhé straně byl přítelem velkých antisemitů tehdejší doby. Přesto na základě Weberových poznatků a teorií zkoumáme a hodnotíme sociologii dodnes.
Max Weber se především zasloužil o to, aby byla sociologie oddělena od filosofie a chtěl, aby byla pojímána jako věda, věda nehodnotící, to znamená že se snažil, aby nebyla používána na formulaci společenských cílů. Vědecké poznání se tedy dle Webera má bránit subjektivnímu hodnocení a přáním vědců a badatelů, kteří jsou povětšinou ovlivněni náboženským, etickým či politickým přesvědčením. Weber ale uznává, že absolutně nezaujatý pohled na sociologii není možný, neboť již výběr předmětu sociologického zkoumání a jeho další rozvoj je ovlivněn hodnotami uznávanými hodnotícím sociologem.
Weberovi je též připisováno založení nového sociologického směru, takzvané chápající sociologie.Tento směr se především snaží o identifikování smyslu sociálního jednání, které je představováno v konkrétních významových situacích, jež účastníky vedly k určitému typu chování, nebo jenž byly uvedeným jednáním vytvořeny."

Práce obsahuje tabulku.