1.	Zájmová sdružení a pracovní společenství

2.	Konsorcium

3.	Společný podnik

3.1.	Joint ventures

4.

Kartel

5.

Trust

6.	Franchising

6.1.	Výhody pro franchisora

6.2.	Výhody pro franchisanta

6.3.	Nevýhody pro franchisora

6.4.	Nevýhody pro franchisanta

7.

Koncern

8.	Holdingová společnost

9.

Fúze

10.	Nadnárodní společnosti

11.	Strategické aliance

12.

Klastr

"Nadnárodní společnosti vznikají jako důsledek mezinárodního obchodu, společného podnikání, zakládání dceřinných podniků apod. Mají svá ředitelství v mateřské zemi a pobočky v jiných zemích. Růst velikosti nadnárodních podniků bývá označován jako globalizace světového hospodářství. Velké nadnárodní společnosti svou velikostí předčí celé státy. Např. roční obrat společnosti Volkswagen je větší než HDP České republiky. Nadnárodní společnosti mají značný ekonomický i politický vliv. Určitou snahu o regulaci těchto společností představují Směrnice OECD pro nadnárodní společnosti. Směrnice obsahují zásady, které by společnosti měly ve své činnosti respektovat- např. respektovat lidská práva, dodržovat právní řád, přispívat k ekonomickému a sociálnímu pokroku, ochraně životního prostředí atd. K největším nadnárodním společnostem patří General Motors, IBM, Toyota, Ericson atd.

Určité formy spojení podniků se označují jako strategické aliance. Jde o mezinárodní spolupráci podniků. K nim se řadí joint ventures, holdingy, franchisy, fúze. Sdružují se buď celé podniky nebo jejich části. Příkladem jsou strategická společenství německé společnosti LUFTHANSa s některými významnými leteckými společnostmi světa, např. s United Airlines (největší letecký dopravce v USA), s Canadian Airlines, brazilským VARIGem, FINNAIRem, LAUDA AIR, či BUSINESS AIR.
Klastr je sdružení malých a středních firem, které spolupracují na výrobě jednoho produktu. Začlenění do klastru může firmám snížit náklady na podnikání, zlepšit přístup k technologiím, zdrojům, dodavatelům, specializovaným službám i kvalifikovaným pracovníkům, snižuje rizika samostatného podnikání.
Fungující klastry jsou také přínosem pro ekonomiku. Podporují vznik nových firem, přináší inovace, přitahují kvalitní investice, zvyšují konkurenceschopnost na světovém trhu, mohou pomosi vyřešit problém nezaměstnanosti apod.
První strojírenský klastr v ČR, ve kterém se spojily tři desítky firem, se zrodil v Moravskoslezském kraji v roce 2003. Na jihu Moravy se připravuje vznik vinařského klastru. Zájem o jeho fungování už projevili jak pěstitelé hroznů, tak menší vinaři a větší vinařské podniky. Klastr má pro vinaře zajišťovat činnosti, které se jim nevyplatí organizovat samostatně, jako jsou například marketinkové kampaně nebo prezentace v zahraničí. Vinařské klastry přitom v Evropě nejsou příliš obvyklé, fungují především v zámoří a v zemích jako je Chile nebo Jižní Afrika."

Psáno zčásti heslovitě. Částečně čerpá z: http://sweb.cz/xmartasx/franchising.doc.