1.

Úvod

2.	Definice poptávky

3.	Agregátní poptávka (Agregate Demand, AD)

4.	Konjukturální průzkum ve vybraných podnicích

4.1.	Konjunkturální průzkum v průmyslových podnicích

4.2.	Konjunkturální průzkum ve stavebních podnicích

4.3.	Konjunkturální průzkum v obchodě

4.4.	Konjunkturální průzkum ve vybraných odvětvích služeb

5.

Závěr

“3. Agregátní poptávka (Agregate Demand, AD)

Agregátní poptávka je definována jako agregátní neboli celkové množství produktu, které je při dané ceně koupeno. AD měří celkové výdaje ekonomiky, které lze zjistit součinem reálné produkce (Y) a cenové hladiny (P):
AD = C + I + G ± NX,
• C je spotřeba (Consumption),
• I jsou investice (Investment),
• G představuje vládní výdaje na nákup statků a služeb (Government),
• NX znamená čisté vývozy (Net export).

Graf 1- Křivka agregátní poptávky
Agregátní poptávka má podobný tvar jako tržní poptávka, avšak interpretace je rozdílná. AD měří poptávku všech statků a služeb, které budou při dané agregátní cenové hladině koupeny (ekonomiky jako celku), kdežto tržní poptávka sleduje poptávku pouze jednoho statku či služby, které bude koupeno spotřebiteli při dané ceně.
Proč je AD klesající vysvětluje:
Keynesův efekt
Pokud v ekonomice dochází k poklesu cenové hladiny, vzroste reálná hodnota peněžní zásoby, proto křivka nabídky peněz vzroste z M' do M''. Znamená to, že domácnosti nepotřebují více peněz. Růst kupní síly peněžní zásoby sníží úrokovou míru, což podpoří tu část agregátní poptávky, která je náchylná na úroky a zároveň rostou spotřební výdaje. Zvýšené zamyšlené výdaje stimulují růst reálné produkce => úroveň cenové hladiny a reálného produktu mají inverzní vztah.
pokles P => pokles i => růst I a C => růst AD => růst Y

Graf 2- Křivky trhu peněz, investic a růstu reálného produktu

Pigouův efekt
Tento efekt popisuje situaci, ve které dochází k poklesu cenové hladiny, čímž vzroste reálné bohatství domácností a naopak. Tomuto efektu se také říká efekt reálných peněžních zůstatků, který nepotřebuje trh peněz. Růst reálného bohatství podpoří růst investičních a spotřebních výdajů, což vede k růstu agregátní poptávky, která stimuluje růst reálného produktu.
pokles P => růst W => růst I a C => růst AD => růst Y

Efekt zahraničního obchodu
Jestliže poklesne cenová hladina zvýší se atraktivita domácí produkce pro zahraniční subjekty. Domácnosti nepotřebují kupovat zahraniční produkci, neboť domácí výroba je levnější. Čím nižší je import, tím lépe pro agregátní poptávku.
pokles P => růst Ex a pokles Im => růst AD => růst Y
Vytěsňovací efekt soukromých výdajů vládními výdaji
Jestliže vláda zvýší své autonomní výdaje na nákup statků a služeb, vzroste agregátní poptávka a úroveň reálného produktu. Růst reálného produktu vede k růstu transakční poptávky po penězích, neboť ekonomické subjekty si mohou přát s rostoucí úrovní ekonomiky více utrácet, a proto úroková sazba roste, což ve svém důsledku vede k poklesu investičních a spotřebních výdajů ... Účinnost hospodářské politiky je oslabena, jestliže není sloučena se záměry Centrální banky.
růst G => růst AD => růst Y => růst L => růst i => pokles I a C => pokles AD => pokles Y
Jestliže se změní cokoliv jiného než cenová hladina dochází k posunu křivky agregátní poptávky. Posuny AD jsou vyvolány tzv. poptávkovými šoky - jednorázová záležitost a neočekává událost.
Hlavními přičinami poptávkových šoků jsou:
veličiny, které ovlivňují míru disponibilního důchodu - změny ve zdanění, transfery, nastavení sociálního systému atd.,
opatření Centrální banky - změna nabídky peněz ovlivňuje úrokové sazby, která se promítne do změn reálného produktu,
psychologické faktory => optimistické a pesimistické očekávaní ekonomických subjektů - důvěra v politiku vlády a centrální banky,
hospodářská situace v zahraničí ovlivňuje čisté vývozy neboli NX,
vyšší počet obyvatelstva zvyšuje spotřebu a růst počtu rodin zvyšuje poptávku po investicích do bytové výstavy,
růst cen aktiv (akcií a realit) ve ke zvyšování bohatství vlastníků těchto aktiv, a tím ke zvyšování spotřeby a investic,
jakékoliv opatření vlády - změna vládních výdajů.
Pozitivní poptávkový šok - posun křivky AD nahoru vpravo, čímž se zvyšuje výkonnost ekonomiky,
Negativní poptávkový šok - posun křivky AD dolů vlevo, má negativní dopad na výkonnost ekonomiky."

Obsahuje grafy a tabulky. Čistý text dosahuje cca 5,5 strany.