1.	Vztah Čechů k jejich hudbě

1.1.	Posluchači

1.2.	Média (tisk – noviny a časopisy; rádia, televize, Internet)

1.3.	Nejvýznamnější ankety a ocenění

1.4.	IFPI Česká republika

2.	Česká versus zahraniční hudba

2.1.	Tvorba a nahrávání hudby

2.2.	Propagace hudby

2.3.	Prorazí česká hudební tvorba do zahraničí

3.

Závěr

"c) Mládež, neboli náctiletí (14 – 20 let) tvoří velmi silnou skupinu posluchačů. Hudba jednoduše patří k jejich životnímu stylu. U tohoto publika již česká hudba musí čelit silné konkurenci zahraniční, především pak americké hudební tvorbě. Drtivá většina současné mládeže má nicméně ráda českou pop-rockovou kapelu Lucie (viz skladba Ona ví na kazetě v příloze č.1) a s ní spřízněné Wanastowi vjecy, jejichž české texty jsou samozřejmě jazykově srozumitelnější než anglické. Na tuto skupinu posluchačů se již zaměřují také některé rozhlasové stanice, které mají formát CHR , které vysílají především nejnovější písničky. Velká rychlost vývoje mládeže prakticky neumožňuje, aby se jí někdo zavděčil staršími písničkami. Vkus této skupiny posluchačů utvářejí především rádia, módní trendy, spolužáci a nově i televize. Současní náctiletí kritizují českou hudbu především pro její menší propracovanost oproti zahraniční konkurenci. Například moje spolužačka Kateřina Hráská mi na otázku, zda je podle ní česká hudba horší než zahraniční, odpověděla: „Je, protože hodně interpretů kopíruje zahraniční hity, zahraniční je prostě líp udělaná a propagovaná, má mnohem víc hitů, chytlavý melodie na rozdíl od českých »hitů« jako Zrcadlo od Petra Muka nebo ty slátaniny od Vondráčkový starší i mladší.“
d) Mezi 20-30 lety přichází na řadu kategorie, pro niž se podle mého názoru nejvíc hodí název studenti. Oslovil jsem dvě studentky ve věku 25 let. Obě na otázku, kdo je jejich nejoblíbenější skupina, odpověděly hlavně názvy spíše z klubové rockové scény – Krausberry, GNU nebo Znouzecnost a Demophobie. Velkou podporu zde mají opět poprockoví interpreti – Lucie a Wanastowi vjecy. Myslím si, že lidé v tomto věku právě nejčastěji navštěvují různé rockové a taneční kluby a již si vytvářejí určitý vyhraněný vkus, takže novinkám nejsou otevřeni již tolik, jako náctiletí. Faktem je, že nemalá část této věkové skupiny prožívala mládí a období puberty v osmdesátých letech, čímž je jejich vkus značně ovlivněn. Osmdesátá léta se mnohem více projevují v následující kategorii.
e) Jako „produktivní“ bývá označováno obyvatelstvo mezi 30. - 50. rokem. Právě na tuto věkovou skupinu, která má nejvíce peněz, se zaměřuje většina komerčních rádií u nás. Velké obliby se již poslední tři roky těší tzv. 80. revival neboli „oživení osmdesátých let“ – posluchači rádi poslouchají písničky z 60., 70., ale především 80. let. Tento poměrně ojedinělý a exotický jev se dá jen velmi těžko vysvětlit, protože je rozhodně proti všem zákonům kultury popu. Všude jinde ve světě by staré písně neměly zdaleka tak velkou šanci na úspěch jako v Česku. Rádiím bývá velmi často vyčítáno, že neustále „omílají“ písničky z 80. let, jenže ta zase argumentují posluchačskými průzkumy, v nichž trvale vítězí zažité písně nad novinkami. Nejspíš to souvisí s tím, že vkus lidí v produktivním věku se již vyvíjí pomaleji a není tolik otevřen hudebním novinkám. Právě této věkové kategorii vděčí za úspěch například umělci typu Lucie Bílé a Heleny Vondráčkové, jejichž hudba se v podstatě od minulosti moc neliší, posluchači je již znají a mají je rádi.

2. Média
Sdělovací prostředky v České republice se snaží, tak jako všude ve světě, podporovat domácí hudební tvorbu. Zeptal jsem se několika novinářů na jejich názor o prostoru pro českou hudbu v médiích. Podle Jana Balušky, šéfredaktora nejčtenějšího českého internetového magazínu s hudební tématikou MusicServer.cz, je samozřejmé, že „vzhledem k množství zahraniční hudby, které se k nám dováží, zahraniční v podstatě českou scénu zastiňuje, ale tak je to u všech menších zemí … česká hudba má však u nás velkou výhodu – lidé rozumějí jejím textům, což je obrovské plus.“
Asi nejvíce místa (kromě rádií) věnuje českým interpretům a tuzemské hudbě obecně tisk. Noviny i časopisy pro každou věkovou kategorii pravidelně zveřejňují rozhovory a informace o české muzice. "

Práce obsahuje tabulky. Čistého textu v práci je cca 20,5 strany.