Úvod
1.Nadávky (věk 3-5 let)

1.1	Neslušná slova

2.	Chlapci a dívky

2.1	Agresitvita pouze u chlapců?

2.2	Chlapceké hry

2.3

Dívčí hry

2.4	Komunikace

3.	Uvážená agresivita (věk 7-12 ket)

3.1	Normální podíl agresivity

3.2	Umění bránit se

3.3	Šarvátky mezi sourozenci

4.

Dospívání

4.1	Podíl hormonů

4.2	Hledání svého já, samota

Závěr
Seznam použité literatury a zdroje
Příloha: Hry pro zvládání agresivity a neklidu

"5. Dospívání

Dospívání je přirozeně bouřlivým obdobím, Adolescent, který se klube z dětské kukly, nemá totiž rád své měnící se tělo. Musí se utvořit jako nový jedinec. Kvůli tomu alespoň okázale odmítá rodiče a vychovatele extrémně tvrdými slovy, jestliže právě nedělá naschvály, které dospělí jen s obtížemi snášejí. Je to teda všestranně nebezpečný věk, v němž se výsledky výchovné práce předchozích období projeví extrémním chováním, jestliže jsme se v ní dopouštěli příliš mnoha vážných chyb, dítě jsme nerespektovali a vychovávali ho v ovzduší násilí proti jeho osobě.
Dospívání opět obnoví přirozené impulzy proti dospělým;, aby se totiž dítě samo mohlo stát dospělým, musí nyní nalézt vlastní identifikaci. Na začátku tohoto procesu bude jeho opozice globální (= zaměřena proti všem), i když v koutku duše bude souhlasit s většinou vašich názorů a připomínek.
Jestliže je vychováno s respektem a bez násilí, má dítě dobré základy. Opouští sice svou kuklu a setřásá vaše otěže, ale sdružuje se se stejně vyváženými vrstevníky, které si zvolí za kamarády. Pokud bylo ovšem vychováváno v přílišném tlaku na jeho osobnost, hrozí, že se připojí k partě podobně postižených vrstevníků, kteří také zakusili domácí násilí, ať už psychické, nebo fyzické. V tomto případě domluvy, aby si našlo lepší kamarády jen stěží pomáhají.
4.1 Podíl hormonů
Příliv hormonů v pubertě postupně mění charakter dítěte.
Chlapci v tomto období snadno podléhají emocím. Hoch nevěří, že by mu rodiče mohli na této nové, přísně soukromé cestě, jejíž pravidla dobře nezná, porozumět, a připadá mu, že ho v jeho novém těle odmítají. Schovává ho pod oblečením, které je z rodičovského pohledu agresivní již samo o sobě.
Podobné je to s dívkami. Dívky, které se ve svém novém těle cítí nepříjemně, budou rovněž útočit na rodiče oblečením, které nebude v souladu s rodičovským sociálními a estetickými měřítky, a stejně si budou počínat i ty, které své „Superpanenky“ oblékaly do přepychových modelů.
Mladí lidé si připadají osamělí ve světě dospělých, který považují za degradovaný a nezodpovědný. Dospělí, kteří podlehli pocitu nevyhnutelnosti a rezignace, jsou neteční. Policisté, jak se domnívají, neplní své úkoly. Nechávají všemu volný průběh, mají strach. Nespravedlnost, chybějící represe, nečinní svědkové mezi dospělými, gangy a party, které snáze útočí…Mladému člověku se zdá, že od svého sociálního ani rodinného okolí nemůže čekat nic dobrého.
Co útočí na adolescenta? Pohled, který mu připadá plný nenávisti, slova, jež přijímá jako zraňující, stejně jako fyzické činy. To vše stojí za agresivitou u dospívajících. Mladý člověk se domnívá, že jeho tělo, zraněné při rvačce, se zahojí rychleji než psychika, vystavená slovním urážkám nebo ponížení."

Příloha má 3 strany, které nejsou počítané do celkového počtu stran.