1.

Úvod

2.	Jak poznat depresi?

a) Změny nálady
b) Tělesné příznaky deprese

3.	Kdo je citlivý k depresi?

4.	Deprese v kontextu rodiny a blízkých

5.	Léčba deprese

a) Antidepresiva
b) Psychoterapie
c) Osobnost psychoterapeuta
d) Individuální, skupinová a rodinná terapie
e) Kognitivně-behaviorální terapie
f) Fototerapie

6.	Co je lepší v depresi nedělat

7.	A co je dobré udělat

8.	Případ ze života na konec

9.

Závěr

10.	Použitá literatura

"Tělesné příznaky deprese.
Tělesné příznaky, které provázejí depresi, mohou vypadat jako tělesná nemoc. Někdy se projevují při špatných náladách, jindy přetrvávají po odeznění. Biologické pochody v těle jsou samozřejmě spojeny s naší náladou. Centra v mozku, která jsou odpovědná za prožívání nálady, jsou spojena s centry pro regulaci hormonů a vegetativního systému. Proto dochází při depresi často k velké paletě tělesných potíží.
Objevuje se únavnost, nevýkonnost, slabost a napětí ve svalech, bolesti hlavy, zad, páteře, žaludku, zácpa, nespavost, závratě, bušení srdce. Pro špatnou koncentraci mívají pocit, že si nic nepamatují. Psychické tempo se snižuje, myšlení zpomaluje. Častým příznakem je tlak na hrudi, pocit jako když se nemůžeme nadechnout. Tento pocit bývá silný a nepříjemný. Často jsou tyto pocity provázeny obavami, že jde o vážnou nemoc a strachem o své zdraví. Všechny tyto příznaky však odezní po odchodu deprese. Velmi typickým projevem je nespavost. Obvyklé bývá časté ranní probuzení a nemožnost již dále usnout. Člověk pak zůstává ležet na lůžku a hlavou se mu honí ty nejčernější myšlenky. Obává se co mu nový den přinese a toho že se mu nic nepodaří. Dalším typem je večerní nespavost. Po ulehnutí do postele, se člověk převaluje a přemýšlí o tom co se mu nepovedlo, v čem neuspěl. Má na sebe vztek, že nemůže spát a přemýšlí jak bude zítra unavený. Časté je i probouzení během noci a následný ranní pocit jakoby člověk vůbec nespal. Méně často je spojena deprese s nadměrnou spavostí jak během dne tak v noci. Člověk je jako by chtěl zaspat všechny výčitky a trápení.
V depresi však mívají lidé sklony vidět i banální tělesné nemoci tragicky. Nadměrně se soustředí i na minimální příznaky, které si vykládají jako hrozící nemoc. Zvýšené soustředění se na sebe vede i k pozorování jinak opomíjených tělesných funkcí. Začne cítit tlukot srdce ve spáncích a na hrudi, vnímat trávící pohyby žaludku. Všechny tyto jinak normální jevy pak může mylně vykládat jako poruchu.

Kdo je citlivý k depresi?
Psychologické faktory hrají velkou roli při vytváření dispozice k onemocnění depresí. Často bývají postihováni lidé s nedostatečným sebevědomím, ti co vidí všechno pesimisticky, nebo lidé žijící v silně stresových podmínkách. Vyšší náchylnost k rozvoji deprese se objevuje u lidí, kteří neumějí sami sebe odměňovat a pochválit. Jsou tedy závislí na pochvale a uznání od druhých což vede k nadměrné snaživosti. Také bývají málo asertivní. Tento nedostatek se projevuje zejména v situacích kdy je namístě říci ne, ale slyšíme od nich ano jen proto, že čekají za svůj souhlas pochvalu. Jinou tendencí je obracet vztek na sebe i v situacích kdy by se měli hněvat na druhé. Po odeznění deprese je velmi dobré začít s nácvikem asertivity.
Nejčastěji souvisí s rozvojem deprese v dospělosti ztráta důležité osoby v dětství, úmrtím, nebo rozchodem rodičů. Rovněž předčasné oddělení od matky, nedostatečná péče, týrání dítěte, nebo naopak rozmazlování. Rodič se svým depresivním chováním se taky může stát vzorem pro své dítě.
V dospělosti se stávají spouštěči deprese vážné životní ztráty nebo jejich hrozba, problémy ve vztazích k blízkým lidem, změny v životním stylu. Teď něco více o těchto událostech. Životní událost je stresor, který nutí změnit navyklý způsob života. Jsme zvyklí žít rutinně v navyklých schématech, ve kterých se dá předvídat co nás může potkat. Čím je člověk starší nebo závislejší na okolí tím hůř změnu snáší. Příliš mnoho změn, které překračují navyklý stereotyp a odehrávají se v krátkém časovém rozmezí, snižuje psychickou i tělesnou odolnost člověka. Reakce často nezačíná ihned po události, ale za různě dlouhý čas po ní. Někdy dokonce až v době , kdy je celá situace již zdánlivě vyřešena. Ke zhroucení může dojít například až půl roku po úmrtí partnera."

Práce by potřebovala úpravu textu a jeho kontrolu pro lepší přehlednost a jasnost textu.