1.	Ekonomie, ekonomika, hospodářský proces, reprodukce, základní makroekonomické ukazatele

2.	Tržní systém rozdělení trhů, poptávka a nabídka

3.	Podnik, podnikání, právní úprava podnikání, organizační formy podniků

4.	Podstata a význam účetnictví

5.	Účetní evidence, účetní doklady

6.	Rozvaha, aktiva, pasiva

7.	Podvojné účetnictví, podvojný zápis, druhy účtů

8.	Pořízení dlouhodobého majetku

9.	Odpisy, vyřazení DM

10.	Základní účtování o materiálu

11.	Základní účtování o zboží o zásobách vlastní výroby

12.	Inventarizace

13.	Pohledávky a závazky z obchodního styku

14.	Pokladní operace, ceniny, peníze na cestě

15.	Účtování bankovních operacích

16.	Účtování mezd a srážek z mezd

17.	Cenné papíry, směnky

18.	Časové rozlišení nákladů a výnosů

19.	Náklady, výnosy, hospodářský výsledek (účetní, daňový)

20.	Daňová soustava

21.	Daň z přidané hodnoty

22.	Účtování na kapitálových účtech, dlouhodobé závazky, rezervy

23.	Zjištění HV a jeho rozdělení, účetní závěrka

24.	Harmonizace účetnictví, harmonizace daňová ( kurzové rozdíly)

25.	Základní principy daňové evidence

“ 2.


TRŽNÍ SYSTÉM ROZDĚLENÍ TRHŮ
POPTÁVKA
NABÍDKA




OTÁZKY:

1. Co je to trh?
2. Které základní druhy trhů znáte?
3. K čemu slouží cena?
4. Jak se cena utváří?
5. Jakou informaci přináší údaj o výši mzdy?
6. Co je to úrok?
7. Co je to POPTÁVKA
8. NABÍDKA
9. TRŽNÍ ROVNOVÁHA
10. KONKURENCE
11. Jaká je úloha zisku v tržním systému?
12. Co je to ekonomický systém společnosti?
13. 3 základní ekonomické systémy – charakteristika
14. 4 základní předpoklady
15. Státní zásahy do tržního mechanismu:
16. Čím se projevuje inflace?
17. INFLACE
18. Druhy inflace
19. DEFLACE
20. DEFLÁTOR
21. Index spotřebitelských cen
ceny spotřebního koše v běžném období
ceny spotřebního koše v základním období
22. Spotřební koš = je to určitý soubor spotřebních statků
- nejobvyklejší spotřební koš je definován pro účely určování
indexu spotřebitelských cen (CPI) a tedy míry inflace
23. Znázorněte hospodářský cyklus
TRŽNÍ SYSTÉM:
- V tržním systému je celá ekonomika koordinována trhy a tržním mechanismem.

TRH: (zboží, práce, finanční)
- trh je oblastí (místem) ekonomiky, ve které se střetává
nabídka a poptávka a kde dochází k výměně statků či
výrobních faktorů mezi subjekty ekonomiky.
= VZÁJEMNÉ PŮSOBENÍ NABÍDKY, POPTÁVKY A CENY
SKLÁDÁ SE Z AKTŮ KOUPĚ A PRODEJE
- existence trhu je nutným předpokladem pro
prohlubování specializace jednotlivých ekonomických
subjektů, neboť umožňuje následnou výměnu pro trh
vyrobených statků (tzv. zboží) a statků,které subjekt
potřebuje pro svou vlastní potřebu.

- v rámci tržního systému existuje velké množství trhů, které lze klasifikovat podle různých hledisek:
• podle velikosti trhu:
A)Trh místní – trh malé geografické
oblasti (např. města, okresu)
B)Trh národní – trh na úrovni jednoho státního celku
C)Trh světový (globální) – trh vznikající
propojením všech národních trhů
• podle množství směňovaného zboží (stupně agregace):
A)Trh dílčí – obchoduje se na něm pouze s jedním druhem zboží
B)Trh agregátní – je trhem veškerých druhů zboží
• podle předmětu směny:
A)Trh výrobních faktorů (práce, půdy, kapitálu)
B)Trh peněz
C)Trh výrobků a služeb
- Původně představovala směna prostou výměnu jednoho zboží za druhé (směna naturální = barter).
- V průběhu času se vyhradil specifický statek, jehož prostřednictvím se dnes vyjadřuje hodnota všech jiných statků. Tímto specifickým statkem jsou PENÍZE. Peníze, které v současné době zprostředkovávají většinu směnných operací, mají úlohu všeobecného ekvivalentu všech statků.

- Statky se na trhu navzájem směňují v různých kvantitativních poměrech . Pojmem CENA se pak označuje směnný poměr statků vyjádřený v peněžních jednotkách.
- Cena je informace (informuje o nákladech na získání daného statku, služby..)
- Cena se utváří na trhu.
- Mzda je cena práce.
- Úrok je cena peněz.


NABÍDKA A POPTÁVKA:
Pokud dochází na trzích ke směnám, musí se na nich setkávat současné subjekty, z nichž alespoň jeden zboží poptává a alespoň jeden zboží nabízí.
Nabídka = je množství zboží, které výrobci dobrovolně dodají na
trh při určité ceně
- je souhrn všech zamýšlených prodejů, se kterými přichází
subjekty na trh při různých cenách
- charakterizuje funkční vztah mezi cenou a nabízeným množstvím zboží
- pokud nabídku znázorníme graficky, získáme rostoucí křivku, neboť
s růstem ceny roste i nabízené zboží

Nabídku dělíme na:
• individuální – nabídku jednoho zboží jedním ekonomickým subjektem
• dílčí (tržní) – nabídku jednoho zboží všemi ekonomickými subjekty
• agregátní (celkovou) – nabídku všech druhů zboží od všech subjektů

Poptávka = je množství zboží, které kupující jsou ochotni koupit
při určité ceně
- souhrn všeho zboží, které jsou zákazníci ochotni koupit za
příslušnou cenu, musí být podložena disponibilními peněžními
prostředky
= vztah mezi cenou a příslušným poptávaným množstvím zboží
- v grafickém vyjádření odpovídá poptávce klesající křivka, protože
růst cen vede k poklesu poptávaného množství.
- na základě podrobných kritérií jako v případě nabídky rozlišujeme:
• individuální
• dílčí
• agregátní

TRŽNÍ ROVNOVÁHA:
- nabídka a poptávka se rovnají (množství, které výrobci chtějí prodat = množství, které jsou kupující ochotni koupit)
- Tržní systém funguje na principu ustanovení rovnováh na trzích. Říkáme, že trh je v rovnováze, pokud se nabízení množství rovná poptávanému množství. V tomto okamžiku dochází k tzv. vyčištění trhu, není zde přebytek ani nedostatek zboží. Cena, při které nastává rovnováha trhu, se označuje jako rovnovážná cena, množství rovnovážným množství.

- Trhy mají obvykle tendenci směřovat do rovnovážné situace. Pokud je na trhu přebytek zboží, je tržní cena patrně příliš vysoká. Budou-li chtít nabízející prodat veškeré zamýšlené množství zboží, které se jim nyní hromadí, musí začít snižovat cenu. Snižování ceny povede k poklesu nabízeného množství a současně k růstu poptávaného množství. Tento pohyb ceny bude probíhat tak dlouho, dokud bude vznikat na trhu přebytek zboží. Celý přizpůsobovací mechanismus ustane v okamžiku, kdy na trhu nebude přebytek zboží, tj. nabízené a poptávané množství si bude rovno.

- V případě nedostatku zboží se budou poptávající snažit uspokojit veškeré své zamýšlené nákupy. To povede naopak k růstu ceny při současném poklesu poptávaného množství a růstu nabízeného množství až do bodu jejich vyrovnání.

- tržním mechanismem – se automaticky obnovuje rovnováha na všech trzích ekonomiky. Pokud z nějakého důvodu dojde ke změně ceny, tržní mechanismus pomocí samovolného odstraňování přebytku či nedostatku uvede tento trh opět do rovnováhy.

- Tržní ekonomika je koordinována tržními mechanismy působícími současně na všech trzích. Tržními mechanismy je dosahováno rovnováhy na jednotlivých trzích a je vždy určena rovnovážná cena vyčišťující daný trh. Trhy uvnitř ekonomiky nejsou izolované, rovnováha jednoho trhu má vliv na rovnováhu na ostatních trzích. Vnitřní fungování tržní ekonomiky si můžeme znázornit pomocí koloběhu ekonomického života (zjednodušen na existenci pouze dvou ek.subjektů a dvou typů trhů)
-Tržní mechanismus prostřednictvím rovnovážných cen určuje prodávaná množství na všech trzích. Pokud neexistují překážky bránící působení tohoto cenového mechanismu, pak tržní ekonomika směřuje k celkové rovnováze.


KONKURENCE:
- jako pilíř tržního systému
= soutěživost na trhu (dokonalá konkurence předpokládá, že mnoho malých firem vyrábí stejný produkt, přičemž vstup do odvětví i odchod z něho jsou snadné)
= boj subjektů, které se střetávají na trzích a bojují mezi sebou
ekonomickými prostředky o míru splnění vlastních cílů
- každý subjekt přichází na trh se svým cílem. Plnění cíle jednoho subjektu obvykle omezuje jiné subjekty nebo jim ztěžuje plnění jejich cílů.
- Konkurence na trhu nabývá mnoha forem:
• konkurence napříč trhem – je vlastně konkurenčním bojem mezi nabízejícími, kteří se snaží prodat zboží za co nejvyšší senu, a poptávajícími, kteří naopak usilují o dosažení co nejnižší ceny
• konkurence na straně poptávky – vzniká ze vzájemného soupeření poptávajících o co nejlevnější nákup zboží, význam konkurence na straně poptávky sílí v okamžicích nedostatku zboží, kdy vede až k růstu ceny zboží

• konkurence na straně nabídky - nyní nejsilnější formou, většina producentů se snaží nejen maximalizovat své zisky,ale současně co nejvíce zmenšit vliv ostatních producentů či je z trhu zcela vytlačit. Převzít jejich zákazníky a tím dále zvýšit svůj vlastní zisk. Většina trhů zboží je přebytkových, což dále zostřuje konkurenci mezi nabízejícími.

Dělení konkurence:
- Konkurenci na straně nabídky dělíme:
- podle metody konkurenčního boje na:
• cenovou – nástrojem boje je snižování prodejní ceny s cílem získat co největší tržní podíl, převzít zákazníky konkurujícím výrobcům a tak je postupně vytlačit z trhu. Po ovládnutí trhu je pak producent schopen diktovat prodejní podmínky, stanovit relativně vysokou cenu a realizovat zisk, kterého se v rámci cenového konkurenčního boje dočasně vzdával.

• necenovou – nástrojem boje je zlepšování parametrů a kvality produktu, poskytování doprovodných služeb a výhod, reklamní kampaně…


- podle podmínek trhu zboží:
• dokonalou – odpovídá situaci, kdy je na trhu mnoho výrobců se
shodným výrobkem
- volný vstup a výstup z výrobního odvětví, který nesmí
být spojen s žádnými náklady, to umožňuje velice rychle
měnit počet firem v odvětví a odstraňovat tak přebytek
či nedostatek produkce bez změny tržní ceny

- na takovém trhu splývá nabídka všech výrobců do jedné tržní
nabídky, výrobci ztrácejí schopnost ovlivňovat cenu produkce,
jedinou možností výrobce jak realizovat zisk je snižovat své
výrobní náklady
- dokonalá konkurence je nejefektivnější tržní strukturou, je to
však pouze abstraktní model, kterému se některé trhy přibližují
• nedokonalou – podle počtu nabízejících se dále člení na:
A) monopolní konkurence – velká skupina výrobců nabízí rozlišitelný výrobek
- zákazník již volí výrobek určitého producenta – ceny
jednotlivých výrobků se tedy mohou lišit, neboť
zákazníci různě ohodnocují lišící se výrobky
- cenové rozdíly nemohou být příliš vysoké z důvodu volného vstupu do odvětví a možnosti zákazníka změnit výrobce kupovaného zboží
B) oligopol – malý počet firem v odvětví, z nichž každá disponuje určitou monopolní silou
- firmy společně brání vstupu dalších firem do odvětví a uměle udržují nedostatek zboží, tak jsou schopny stále prodávat za vyšší ceny než firmy na dokonale konkurenčním trhu
C) monopol – (absolutní monopol) – je jediný výrobce
v odvětví, který má plnou kontrolu nad prodejní cenou , při svém rozhodování je omezen pouze poptávkou po zboží. V této situaci tržní mechanismy zcela selhávají,proto jsou monopolní trhy často regulovány státem"

Vzhledem k velkému množství ukázek účtování byla práce ponechána v původní úpravě.