Úvod

1.	Definice a základní údaje o platebních kartách

1.1	Karta z pohledu fyzického

1.2	Karta z pohledu funkčního

1.3	Karta z pohledu právního

1.4	Druhy karet

2.	Služby, které lze platebními kartami využívat

2.1	Platba u obchodníka

2.2	Výběr z bankomatu

2.3

Cash Back

2.4	Cash Advance

2.5	CNP transakce

2.6	Bezkontaktní placení

2.7	Služby karet v budoucnosti

3.	Transakce platební kartou z pohledu klienta neboli role klienta při platbě kartou

4.	Transakce platební kartou z pohledu obchodníka neboli role obchodníka při platbě kartou

5.	Analýza procesu zpracování transakce

5.1

Ověření

5.2	Autorizace

5.3

Clearing

5.4	Settlement

6.	Analýza poplatků

6.1	Interchange Fee

6.2	Merchant Fee

6.3	Financování karetních asociací

6.4	Bankomatové a ostatní poplatky

6.5	Analýza poplatků – Případová studie

7.

SEPA

Závěr
Seznam použité literatury a pramenů
Příloha - Tabulka č. 1: Přehled vybraných poplatků bank v ČR

“Outsourcing autorizace

Některé banky, jak v pozici zpracovatelů, tak i vydavatelů, proces zpracování autorizací outsourcují, tedy využívají specializované společnosti, které pro ně tuto činnost a některé další vykonávají. Outsourcing banky využívají zejména z důvodu úspory nákladů. Nemusejí tak tolik investovat do nových systémů a technologií pro zpracování transakcí a ušetřeny jsou i provozní náklady. Outsourcingová společnost pro ně za přijatelnou cenu zajistí většinou kompletní servis, který je certifikovaný kartovými asociacemi, a v případě ČR je na něj i dohlíženo Českou národní bankou.
Světově největší společností zabývající se zpracováním karetních transakcí je americká společnost First Data Corporation. V ČR tuto funkci od roku 1992 vykonávala česká společnost MUZO, a.s., jejíž většinový podíl však v roce 2004 koupila společnost Global Payments Inc. a od 1.10.2006, po fúzi společností ze skupiny Global Payments podnikajících v ČR, již MUZO vystupuje pod názvem Global Payments Europe (GPE). GPE je dceřiná společnost Global Payments Inc. a působí v regionu Střední a Východní Evropy. Celá Global Payments Inc. působící ve dvaceti zemích světa má hlavní sídlo v Atlantě, ve státu Georgia v USA a zprostředkovává 2,7 miliardy transakcí ročně s tržbami dosahujícími 908,1 USD v roce 2006. Pražská pobočka GPE je hlavní centrálou pro celou Evropu a zpracovává transakce všech pěti velkých karetních asociací. Mimo zpracování transakcí a souvisejících služeb jako je autorizace a zúčtování, provádí také personalizaci karet, vydávání čipových karet, instalaci a servis bankomatů a POS terminálů a v neposlední řadě poskytuje služby CMS (Card Management System) a back office, vede také úvěrový registr fyzických i právnických osob a samozřejmě zajišťuje technický a inženýrský servis.
Autorizace, jak je z textu výše patrné, se tedy týká jak vydavatele, tak zpracovatele. Outsourcuje-li tuto službu zpracovatel, znamená to, že autorizační požadavky putují z platebních terminálů obchodníků nebo hlasové linky přímo do GPE, kde jsou buď přímo zpracovány nebo přesměrovány do příslušné karetní asociace – to záleží na vydavateli karty. Autorizační odpověď je následně zaslána od GPE zpět k obchodníkovi.
Outsourcuje-li tuto službu vydavatel, má možnost vybrat si z několika autorizačních metod, které může diversifikovat podle karetních produktů. První, pravděpodobně v současné době nejvyužívanější a také nejbezpečnější metodou, je „on-line to issuer“, tedy autorizace jako celek je přesměrována do vydavatelské banky. GPE dále nabízí možnost kontroly definovaných údajů (limity, PIN, platnost, bezpečnostní prvky atd.) v jejím systému a zbývající parametry autorizace odesílat do vydavatelské banky, zejména tedy ověření zůstatku na účtů. Další metodou je také celková autorizace v systému GPE bez účasti vydavatelské banky, tzv. „full outsourcing“. V případě výpadku spojení mezi vydavatelem a GPE nebo výpadku v systému vydavatele, zajišťuje GPE zpracování autorizací sama bez přerušení provozu. Této metodě se říká „stand-in“ a umožňuje přepínání mezi autorizací v bance a autorizací v GPE podle potřeby. Pozn. Pod pojmem „stand in“ se lze také setkat se službou karetní asociace, která je rovněž v dnešní době používána pouze jako záložní v případě, že by došlo k výpadku spojení mezi asociací a vydavatelem. V tomto případě autorizuje transakci přímo asociace na základě parametrů předem stanovených vydavatelem.
Autorizace ke zpracování jsou analogicky podle zpracovatele přijímány buď ze sítí karetních asociací nebo rovnou ze sítě GPE. V systému Global Payments Europe jsou pak zpracovány jednou z následujících metod: pozitivní metodou, pozitivní metodou se zůstatkem nebo negativní metodou. Pozitivní metoda se zůstatkem znamená posouzení autorizace podle bezpečnostních prvků, PIN, platnosti, limitů atd. a hlavně spolu s kontrolou dostatečných prostředků na účtu. Pozitivní metoda je vlastně totéž, až na kontrolu zůstatku na účtu. Negativní metoda kontroluje pouze, zda není karta uvedena na stoplistu. Jedná se o nejstarší metodu, avšak dnes je používána spíše výjimečně. Nejčastěji využívanou je dnes samozřejmě pozitivní metoda se zůstatkem, i když se jedná také o nejdražší způsob autorizace.
Z uvedeného plyne, že banky, které outsourcují zpracování transakcí, musí být se specializovanou společností úzce propojeny. Mimo jiné jí zasílají limity, zůstatky a stoplisty karet a zpět dostávají informace o proběhlých transakcích. GPE svým klientům za tímto účelem nabízí online správu databází karet, tzv. Autorization Data Management, což znamená, že vydavatel může v reálném čase karty blokovat, aktivovat, nastavovat limity, zadávat nové karty či je mazat. Stejně tak umožňuje nahlížení do databáze zpracovaných transakcí, tedy prohlížení výsledků autorizačních požadavků.
Situace v České republice je v současnosti taková, že drtivá většina bank zpracování autorizací karetních transakcí outsourcuje. Pouze Česká spořitelna, Citibank a UniCredit Bank mají svá vlastní autorizační centra. Samozřejmě platí, že jak Global Payments Europe, tak i tato vlastní autorizační centra jsou napojena na centrály karetních asociací."

Práce byla hodnocena jako výborná. Obsahuje tabulky, grafy a schémata.