1.	Pohlavní dozrávání u mužů a u dívek

2.	Vznik plodu

3.	Těhotenství

4.

Porod

5.	Novorozenecké období

6.	Kojenecké období

7.	Předškolní období

8.	Školní období

9.	Dorostové období

10.	Období dospělosti a postupného stárnutí

“ Prvním znakem těhotenství je vynechaná menstruace. Navíc může žena zaznamenat zvětšení prsu, objevují se pocity nevolnosti a zvýšené nucení na močení. Každý měsíc uzrává ve vaječníku dospělé a zdravé ženy jedno vajíčko. Děje se tak ve zvláštním měchýřku – Graffově fotikulu, vyplněném životodárnou tekutinou. Po uzrání vajíčka měchýřek praskne a vajíčko vyplave a je nasáto vejcovodem. V případě početí je vajíčko, proplétající se řasnatou sliznicí vejcovou, oplodněno spermií. Oplodněné vajíčko se začne pohybovat směrem do dělohy a tato cesta trvá obvykle tři až čtyři dne. Další dva i více dní pobývá vajíčko v děloze. Přibližně sedmý den se uhnízdí ve stěně dělohy a vyvíjí se zde až do porodu – obvykle 280 – 310 dní. Spojením jader vzniká nová buňka, která obsahuje všechny informace pro každý detail lidského vývoje – pohlaví dítěte, barvu vlasů a očí, výšku, odstín pleti, povahu, temperament, vzniká nový život. Celý čas probíhá neustálý intenzivní vývoj. Kolem 16. – 18. dne je zahájen růst hlavy. Část buněk blastocysty vytvoří výběžek, z nějž se postupně vyvíjí placenta (plodový koláč, lůžko). Placenta se skládá z klků, prstům podobných výběžků, do nichž vrůstají krevní cévy zárodku – vlásečnice. Krev zárodku tedy proudí do klků, kolem nichž jsou dutiny, vyplněné krví matky. Součástí placenty jsou dvě pupeční tepny a jedna pupeční žíla. Tyto tři krevní cévy prochází z těla zárodku do placenty pupeční šňůrou. Hlavní funkcí placenty je zajištění výživy zárodku pomocí převodu živin z krve matky do krevního oběhu zárodku a vyloučení odpadních produktů látkové výměny z těla zárodku do krevního oběhu matky, jímž mohou být vyloučeny. Za dvacet dnů od početí jsou již vytvořeny základy mozku, míchy, nervové soustavy. Od 21. – 22. dne od početí začíná tlouci embryonální srdce. Od 28. dne jsou založeny základy obratlů, lebečních kostí, svalů. Koncem 3. měsíce těhotenství již fungují všechny orgány, dítě spí, budí se, pohybuje prsty, otáčí hlavou, otevírá a zavírá ústa, cucá si palec, dochází k prodlužování krku, oční víčka se spojí, objevují se nehty. U 4. – 5. měsíčního plodu se rozvíjí činnost mazových žláz a na kůži vzniká ochranný film – bílý, mastný, sýrovitý maz, pokrývající kůži novorozenců. V této fázi vývoje je již snadno rozeznatelné pohlaví plodu. Po celém těle plodu se vyvíjí jemné chmýří, hlavička a horní končetiny jsou stále v porovnání s tělem disproporčně větší. Plod starý 6. měsíců má vrásčitou kůži, ale již velmi dokonale vyvinutá oční víčka a obočí. V 7. měsících je tělo plodu kulatější a buclatější, kůže je méně vrásčitá, vlasová pokrývka hlavy delší. V 8. měsíci se již tvar těla blíží vzhledu novorozence, v 9. měsíci se obvykle ztrácí jemné ochlupení těla, i když v některých případech přetrvává až do porodu. Pupek je téměř ve středu těla, vrásčitost kůže se ztrácí, tělo je oblejší, hrudník vyčnívá. Dítě je nyní připraveno do života. Těsně po narození většina dětí preferuje hlas vlastní matky. Ještě před porodem je mezi ním a matkou navazována určitá komunikace. Nervová soustava lidského plodu se vyvíjí velmi rychle."

Práce postrádá výraznější grafické členění. Je třeba provést důraznou revizi formátu.