1.

Úvod

2.	Babyloňaé a Asyřané

3.

Egyptané

4.	Klínové písmo a hieroglyfy u Chetitů

5.	Nálezy tabulek v Ugaritu

6.	Mykénské písmo a písaři

7.	Ŕekové a Římané

8.	Papyrologie

9.	Vznik arabského písma

10.	Jihoarabské písmo

“NÁLEZY TABULEK V UGARITU

Palácové archívy – V roce 1950 se začalo s normálními vykopávkami tam, kde v roce 1939 musely být práce zastaveny, a to u opevnění a v archívu odhaleném několik dnů před vypuknutím války. Zanedlouho se zjistilo, že jde o Palácový archív, a že je ve starém Orientu jeden z největších objevených rezidencí. V tomto paláci se našla pět archívů, z nichž každý sloužil k uchování rozdílných informací. I když se nám z nich mnoho nedochovalo, víme co, ve kterém archívu bylo uloženo.
Západní archív byl v podstatě finančním úřadem, mzdovou účtárnou a správou pokladu ugaritského krále. Tento archív měl pět místností a byl přístupný pouze jediným vchodem – zřejmě bezpečnostní důvody. V tomto archívu byla i místnost vyložená kamennými deskami a obklopená neobyčejně silným zdivem – pravděpodobně trezor.
V roce 1948 se našel malý hliněný kolík (5cm dlouhý a 1,3 cm široký) na němž bylo ve třech řádcích 30 písmen ugaritské abecedy. Tato abeceda pochází ze 14. stol. př. n. l. a mu úplně stejné pořadí písmen jako ta naše. To znamená, že je to nejstarší abeceda světa, že základem ugaritské klínopisné abecedy byla abeceda starší, obsahující 27 znaků a v Ugaritu k ní připojili ještě tři znaky navíc.
Východní archív byla v něm umístěna finanční správa pro město Ugarit. Platilo se zde nejenom stříbrem, ale především naturáliemi – olej, víno, ocet a obilím. Kromě mzdových seznamů a seznamů osob a povolání, se zde nic jiného nenašlo.
Ústřední archív byl to královský archív, nacházela se zde královská kancelář. V tomto archívu se nalezly i tabulky obsahující propuštění spousty otroků, z toho plyne, že otroctví v Ugaritu nebylo tak silné jako v jiných oblastech té doby. Zde byl nalezen text – věno královny Ahatmilky, který je pro nás z kulturně – historického hlediska zajímavý tím, že nám ukazuje, jak bylo syrské království ve 14. stol. př. n. l. bohaté a přepychové.
Jižní archív se objevil v roce 1953. Tabulky z tohoto archívu jsou červené, kdežto v Ugaritu psané tabulky byly šedé nebo černé. Tabulky v tomto archívu jsou chetitské a obsahují spoustu pečetních znaků Chetitů. Tento archív byl nazván mezinárodním, ale mezi nálezy byly pouze tabulky chetitské.
V jihozápadním rohu se našla pec na vypalování hliněných tabulek, byla zvonovitého tvaru 1m vysoká o průměru 1,20m. Vypalovalo se pravděpodobně 80 – 100 najednou. Vedle pece byla naleze místnost tzv. jihozápadní archív, kde na rozdíl od ostatních archívů nebyli tabulky jednoho charakteru. Pravděpodobně sloužil jako sběrna, odkud se braly tabulky na vypálení a pak se vracely zpět do určeného archívu. Také mohl sloužit jako místo, kde se tabulky překládaly, byly zde nalezeny ugaritské opisy akkadských tabulek."