Obsah
1.3. | Platnost a neplatnost závěti
|
1.3.1. | Absolutní a relativní neplatnost
|
2. | Relativní neplatnost dle § 479 obč. zák.
|
Úryvek
"ZÁVĚŤ A DĚDĚNÍ ZE ZÁVĚTI
Občanský zákoník pojem závěti nevymezuje. Z jednotlivých ustanovení sedmé části, hlavy třetí občanské zákoníku lze definovat závěť jako jednostranný právní úkon zůstavitele, kterým osobně a v předepsané formě disponuje se svým majetkem pro případ své smrti. Zůstavitel tak uskutečňuje jedno z oprávnění vlastnického práva, tzv. vlastnické triády, tedy právo s věcí disponovat a to nejen za svého život, ale i pro případ smrti.
Obsahem závěti je nejčastěji určení dědiců a jejich dědických podílů. Závětí lze také zřídit nadaci. Může obsahovat projev vůle zůstavitele o vydědění. Ve smyslu § 477 obč. zák. může pořizovatel závěti ustanovit dědice trojím způsobem:
1) tím, že určí jejich podíly na dědictví
2) tím, že určí konkrétní věci (práva), která jim mají připadnout
3) kombinací obou způsobů
Závěť musí být především platná a splňovat i další náležitosti. Závěť jako jednostranný právní úkon může být neplatná buď ze zákona a není třeba se jí dovolávat. Občanský zákoník používá pouze termín „neplatnost“. Proto vycházíme ze zásady, je-li vada právního úkonu sankcionována neplatností a nejde-li o případ neplatnosti relativní, jde o neplatnost absolutní. Naopak relativně neplatný právní úkon je platný, vyvolává právní následky až do té doby než se oprávněný subjekt neplatnosti dovolá.
Absolutní neplatnost závěti může nastat z těchto příčin: nedostatek náležitosti právního úkonu (§ 37 odst. 1 obč. zák), nedostatek způsobilosti zůstavitele k právním úkonům (§ 38 odst. 1obč. zák.), pro nezpůsobilost zůstavitele k tomuto právnímu úkonu z důvodu duševní poruchy (§ 38 odst. 2 obč. zák.), pro rozpor se zákonem nebo dobrými mravy (§ 39 obč. zák.), pro nedostatek náležitosti závěti uvedených v ustanovení § 476 a násl. obč. zák.
Relativní neplatnost závěti buď v jejím celku, nebo v příslušné části nastává při nerespektování ustanovení § 479 obč. zák., jestliže se dotčený neopominutelný dědic této neplatnosti dovolá (§ 40a obč. zák.).
Relativní neplatnost dle § 479 obč. zák.
Gramatický výklad ustanovení § 479 obč. zák. by mohl vést k názoru, že k neplatnosti závěti pro nerespektování ochrany nepominutelných dědiců dochází ze zákona. Tato otázka byla vyřešena tak, že tato neplatnost není absolutní, ale pouze relativní (§ 40a obč. zák.)."
Vlastnosti
Číslo práce: | 13099 |
---|
Autor: | elis - |
Typ školy: | VŠ |
Počet stran:* | 1 |
Formát: | Nezadáno |
Odrážky: | Nezadáno |
Obrázky/grafy/schémata/tabulky: | Ne |
Použitá literatura: | Ano |
Jazyk: | čeština |
Rok výroby: | 2008 |
Počet stažení: | 267 |
Velikost souboru: | 7 KiB |
* Počet stran je vyčíslen ve standardu portálu a může se tedy lišit od reálného počtu stran. |
STÁHNOUT PRÁCI
Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x47f619486dfd9.zip (7 kB)
Nezabalený formát:
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.