1.	Faktory ovlivňující klima Země

1.1.	Orbitální charakteristiky

1.2.	Slunce - vliv Slunce na klima Země

1.2.1.

Změny celkové intenzity slunečního záření (TSI)

1.2.2.

Vliv kosmického záření na klima

2.	Skleníkový efekt

2.1.	Přirozený skleníkový efekt

2.2.	Antropogenní skleníkový efekt

3.	Faktory omezující oteplování

4.	Ekologické kontexty globální změny klimatu

4.1.	Snižování emisí skleníkových plynů

4.2.	Alternativní zdroje energie

5.	Ekonomické, sociální, a politické kontexty globální změny klimatu

5.1.	Ekonomické dopady změn množství a ročního rozdělení srážek

5.2.	Ekonomické dopady zvýšení dynamiky atmosféry, možnosti prevence škod

5.3.	Sociální dopady a rizika klimatických změn

5.4.	Zdravotní rizika plynoucí z globálního oteplení

5.5.	Politické kontexty globální změny klimatu

"5. Ekonomické, sociální, a politické kontexty globální změny klimatu

5.1. Ekonomické dopady změn množství a ročního rozdělení srážek
Zvýšení průměrné teploty v naší republice o 2o C by patrně nemělo vést k příliš závažným problémům, obdobné teploty u nás panovaly ve 12. – 14. století v době středověkého klimatického optima. Další zvyšování průměrných teplot by však již mělo dopady značně negativní. Předpokládané celkové snížení srážek a jejich přesun do dvou ročních maxim by velmi vážně poškodilo naše zemědělství a lesnictví. Lesy mohou růst pouze v poměrně úzkém rozmezí teploty a vlhkosti, pro smrkové monokultury by takové podmínky byly zřejmě devastující.
Přizpůsobení ekonomiky změněným klimatickým podmínkám by bylo především nesmírně finančně náročné, náklady by dosahovaly obrovské, astronomické výšky. Především by bylo nutné vybudovat velké množství přehrad a dalších vodních nádrží, nejen z důvodu zabránění povodním, které by mohly být ještě mnohem ničivější než v letech 1997 a 2002, ale především proto, aby se voda zadržela na našem území a mohla být využita k zavlažování, které by se patrně stalo naprostou nezbytností. To by si také vyžádalo značné náklady.

5.2. Ekonomické dopady zvýšení dynamiky atmosféry, možnosti prevence škod
Loňský hurikán Kyrill a o něco slabší letošní Ema ukázaly, že také v oblasti zásobování energií (bez elektrického proudu zůstal víc než milion lidí, někteří i několik dní) bude nutné provést razantní kroky spočívající v kabelizaci rozvodné soustavy. Vzhledem k tomu, že dynamika atmosféry se zvyšuje se zvyšující se teplotou, můžeme očekávat, že hurikány nebo i tornáda se u nás mohou z výjimek stát spíše pravidlem a to si vyžádá další náklady v oblasti komunikací (ochrana před padajícími stromy) nebo ve stavebnictví – domy bude nutné stavět tak, aby případné klimatické extrémy bez poškození vydržely, stávající objekty bude nutné v tomto směru upravit. Stamilionové škody na majetku a lesních porostech by se jinak pravděpodobně staly běžnou, každoroční realitou.

5.3. Sociální dopady a rizika klimatických změn
Každý sociální systém může fungovat pouze tehdy, má-li dostatek finančních prostředků. Je otázkou, jak by se obrovské náklady, které by bylo nutné (a pokud nedojde k razantnímu snížení emisí skleníkových plynů, tak je bude nutné zaplatit ) promítly do fungování našeho sociálního systému. Důsledkem by, mimo jiné, mohlo být velmi razantní snížení nejen životní úrovně, nýbrž i všeobecně kvality života, dostupnosti zdravotní péče (její dostupnost a kvalita se odvíjí od množství financí vybraných v rámci zdravotního pojištění, razantní snížení životní úrovně by nutně vedlo k výraznému snížení celkové částky dostupné pro tyto účely), dostupnosti sociálních služeb a bohužel i vzdělání, které je také finančně závislé na finančních možnostech státu, respektive na výši HDP."