1.Úvod

2.	WTO – Světová obchodní organizace

2.1.	Základní cíle a funkce WTO

3.	Katarské kolo

3.1.	Cancún - Zasedání WTO

3.2.	Cancún - Nezdar konference

3.3.	Davos - Snaha pohnout s obchodem

3.4.	Evropská unie – nabídka zrušení vývozních subvencí v zemědělství

3.5.	Ženeva- Dohoda o principech liberalizace světového obchodu

3.6.	Hongkong- otázka zrušení subvencí na vývoz zemědělských produktů do roku 2013

3.7.	EU – Neústupek v jednání s WTO o zemědělství

3.8.	Ohrožení Katarského kola

3.9.	WTO- Krach jednání o liberalizaci obchodu

3.10.

Davos - Obnovení jednání o liberalizaci obchodu

3.11.

Selhání jednání G4 o liberalizaci světového obchodu

3.12.

Současná situace jednání o liberalizaci světového obchodu

4.	Otázka flexibility přístupu Evropské unie ke katarskému kolu

5.	Pětiletá historie neúspěšného katarského kola WTO

6.

Závěr

“3. Katarské kolo

DDA (Rozvojový program z Dauhá, oficiální název katarského kola). Takzvané katarské kolo obchodních rozhovorů začalo v roce 2001 v metropoli Dauhá s cílem podpořit světovou ekonomiku a pomoci chudým zemím. Podle původních předpokladů už mělo být před minimálně dvěma roky ukončeno, ale jeho uzavření zatím vždy bránila otázka zemědělství a jeho podpory ve vyspělých zemích.

3.1. Cancún - Zasedání WTO
V Cancúnu se vedly tvrdé vyjednávání, aby se podařilo vyvést globální obchodní jednání ze slepé uličky. Výsledkem celé pětidenní konference WTO v mexickém Cancúnu měla být příprava půdy pro završení globálního kola liberalizace obchodu do konce roku 2004. Po otevíracích projevech se ministři začali zaobírat podrobnostmi sporných otázek, vinoucích se od zemědělství po obchod s průmyslovým zbožím a službami. Mexický summit konaný v roce 2003 měl vrátit do správných kolejí celé takzvané Katarské kolo, zahájené v listopadu 2001 v katarské Dauhá.
Situace byla taková, že rozvojové země obviňovaly bohaté státy z toho, že pomoc farmářům v celkové výši 300 miliard dolarů jim znemožňovala konkurovat svou produkcí a tím jim bránila vymanit se z chudoby.
Čtyřka západoafrických producentů bavlny vystoupila s požadavkem na zrušení subvencí pro pěstitele této komodity v bohatých zemích. Největší objem subvenci na bavlnu dávají USA a Čína (2,2 miliardy respektive 1,2 miliardy USD), na kilogram suroviny je však i zde rekordmanem Evropská unie. Ta sice ve Španělsku a Řecku produkuje jen tři procenta světové produkce bavlny, avšak dotace činí plných 700 milionů dolarů.
USA uznaly závažnost problému pro země západní Afriky, které jsou na bavlně závislé, a hodlaly s nimi celou věc důkladně prodiskutovat. Chudé a rozvojové země, kterým vyhlášení z Kataru slibovala, že celé kolo bude hlavně k jejich prospěchu, se rozhodly uplatnit svou sílu a spojit se do příležitostných aliancí, aby získaly od vyspělého světa ústupky. Jejich tlak pocítilo zvláště EU a USA, které v otázce zemědělství překonaly vzájemné rozpory a zaujaly společný postoj. Klíčovou skupinu vytvořilo 21 nejvýznamnějších zemí třetího světa včetně Indie, Číny a Brazílie. Tato aliance požadovala eliminaci všech farmářských subvencí a mírou naplnění svých požadavků podmiňovala úspěch konference."

Práce kompilačního charakteru. Úvodní část cituje http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/meo_wto.html a http://www.schp.cz/html/index.php?s1=1&s2=8&s3=3&lng=1&PHPSESSID=7d2e1b19e50d019413a56...