1.

Úvod

2.	Co je ergonomie

3.	Právní úprava související s ergonomií

4.	Co je ergonomické pracoviště?

5.	Kritéria ergonomického pracoviště

5.1	Tělesné rozměry

5.2	Pracovní pohyby

5.3	Příjem a zpracování informací

5.4	Fyzikální, chemické a biologické vlastnosti pracovního prostředí

5.5	Bezpečnost práce

5.6	Organizace práce

6.	Rady, jak uspořádat kancelář i sám sebe z hlediska ergonomie

6.1	Prostorové řešení kanceláře

6.2

Osvětlení

6.3	Teplota a vlhkost

6.4	Pracovní místo

6.5	Pracovní stůl

6.6	Optimální poloha těla

6.7	Pracovní sedadlo

6.8	Ergonomické pomůcky

6.8.1

Ergonomický systém pro klávesnici a myš

6.8.2

Gelová podložka ke klávesnici

6.8.3

Nastavitelná opěrka zad

6.8.4

Proti únavové rohože

6.8.5

Nastavitelné rameno pro monitor počítače a závěs na počítač

6.8.6

Stojany na notebooky

6.8.7

Ochranné filtry pro monitory počítačů

6.8.8

Podložky pod nohy

6.8.9

Zdravotní kolébky pro nohy

6.8.10

Stojan na dokumenty s výsuvným držákem předloh, s pravítkem a lupou

7.

Závěr

8.	Příloha 1 – Modelové ergonomické pracoviště

“OPTIMÁLNÍ POLOHA TĚLA

Za přirozenou polohu těla při práci považujeme stoj i sed. Z fyziologického hlediska by byla optimální tzv. volná pracovní poloha – člověk podle svého uvážení a potřeb střídá stoj, sed a přecházení. V současné době se však v kancelářích uplatňuje spíše tzv. pevná pracovní poloha v sedě, která je spojena zejména s prací na počítači. Poloha v sedě vyžaduje poměrně nízký energetický výdej a umožňuje větší přesnost pohybů horních končetin v souvislosti s prací na počítači. Na druhou stranu však způsobuje větší zatížení bederních svalů, stlačení hrudních a břišních orgánů či útlak cév a nervů dolních končetin o hranu pracovního sedadla. Nevhodná sedadla také mohou zapříčinit bolestivé syndromy bederní a krční páteře, které jsou často spojeny s bolestmi hlavy, a také je zde vyšší riziko výhřezu meziobratlových plotének. Pokud je tedy pozice těla a končetin výrazně vzdálena optimální poloze, často dochází k brzkému nástupu únavy. Při sedavé práci je tedy velice důležité často měnit polohy trupu při sezení (tzv. dynamické sezení), střídat sezení a stání (minimálně 2x až 4x za hodinu) a měnit postavení dolních končetin.
Správná poloha těla je ovlivněna celkovým uspořádáním vybavení počítače. Pro běžné administrativní práce je optimální tzv. střední sezení, kdy trup svírá se stehny dolních končetin zhruba pravý úhel. Dále existuje tzv. přední sezení, což je sezení v mírném předklonu, které volíme při činnosti, která klade vysoké nároky na přesnost pohybů horních končetin (především prstů). Poslední optimální sezení je tzv. zadní sezení – tj. v mírném záklonu. Tento způsob sezení používání např. při telefonování, při odpočinku či při sledování údajů na monitoru počítače.
Při všech těchto způsobech sezeních vždy nohy spočívají pevně na podlaze, lýtková část směřuje svisle vzhůru až ke kolenům, kde se noha opět zaklání do pravého úhlu a stehna jsou vodorovně. Toto pravidlo se vztahuje i na úhel, který svírají paže s lokty. Zápěstí by mělo být při práci v nezkřivené poloze.
Rozhodně není vhodné používat tzv. polohy nepřirozené (nefyziologické), např. podřep, hluboký předklon, klek, práce s rukama nad hlavou, práce v leže či činnost s rotací trupu o více než 60 stupňů. Tyto polohy jsou spojeny s vysokým svalovým napětím a menší stabilitou těla a jejich používání při administrativních či kancelářských činnostech lze posuzovat jako hrubé zanedbání základních ergonomických zásad pracovního místa.

PRACOVNÍ SEDADLO
Mezi základní požadavky na pracovní sedadlo patří:
 stabilita:
• nejlépe ji zajistí pětiramenná základna (např. s kolečky),
• důležité je, aby židle umožňovala bezpečné usednutí a vztyk.
 rozměry jednotlivých součástí,
 vhodný materiál,
 tvar sedací plochy, opěrky zad a jejich stavitelnost:
• tvar by měl vycházet z anatomie lidského těla,
• prohlubeň sedáku nutí ke správnému sedu a k příklonu k opěrce zad, jeho oblá přední část zamezí útlaku měkkých tkání stehen,
• výška sedáku i opěrky by měla být individuálně stavitelná, aby umožňovala každému zaujmout optimální polohu těla,
• snižuje zátěž na zádové svalstvo a tlak na meziobratlové ploténky v oblasti bederní páteře,
• opěrka nesmí přesahovat oblast lopatek aby nebránila volnému pohybu končetin při práci.
 loketní opěrky:
• snižují zátěž ramenních pletenců a krční páteře,
• usnadňují vstávání a usedání.

Ergonomické pomůcky

ERGONOMICKÝ SYSTÉM PRO KLÁVESNICI A MYŠ

Podle nedávného průzkumu je nejvýhodnější poloha klávesnice pod úrovní stolu šikmo od uživatele. Zápěstí tak zůstanou v rovině a úhel v lokti se zvětší na více než 90 stupňů. Proto je nejlepší používat ergonomický systém pro klávesnici a myš, který umožňuje nastavit si klávesnici podle svých potřeb a pouze v bezpečeném pracovním rozsahu. Narozdíl od klasických stolků pro počítače, kde výsuvy pro klávesnici nelze variabilně měnit, u tohoto ergonomického systému lze výsuv nastavit výškově a také jej natočit od podélné osy. Tento flexibilní systém nepřekáží, je bezpečný a má dlouhou životnost. Také umožňuje, aby předloktí, zápěstí i dlaň byly v jedné rovině.
Jelikož i samotná myš může při práci s ní vyvolávat bolesti či brnění rukou, uživatel by měl mít možnost střídat ruce při práci s myší. Tento ergonomický systém tuto možnost poskytuje prostřednictvím doplňkové plochy pro myš, kterou lze umístit na levou i pravou stranu desky klávesnice. Proto je důležité, aby myš byla symetrická, aby jí bylo možné používat oběma rukama."

Obsahuje fotografii.