1.	Definice a formální členění evropské ústavní smlouvy

1.1.	Části Smlouvy o Ústavě pro Evropu

1.1.1.

Část 1 - 4

2.	Má ústava EU šanci?

2.1.	Otázka suverenity

2.2.	Evropská ústava – otázka – ano či ne?

2.3.	Ústava EU dostala novou šanci

2.4.	Barossův postoj

2.5.	Postoj Německa

2.6.	Postoj českých občanů

3.	Vyhlídky evropské ústavy

"3.6 Postoj českých občanů

Dle Václava Havla EU potřebuje evropskou ústavu, ale je nepodstatné, zda bude přijata nyní nebo za pět let. Pozdější přijetí ústavy by zvýšilo její kvalitu a snížilo její složitost. V opačném případě, Jacques Rupnik nepovažuje schválení euroústavy za důležité.

V referendu by v červenci tohoto roku pro přijetí evropské ústavy hlasovalo 21 procent Čechů. Ještě v červnu to bylo 42 a v květnu 62 procent. Proti euroústavě by v srpnu tohoto roku hlasovalo 37 procent lidí a zbytek - 42 procent - ještě nevědělo. Vyplývalo to z průzkumu agentury Median. Velká část občanů - 29 procent - si rovněž nepřála, aby kampaň o euroústavě vůbec pokračovala. O smyslu kampaně nemělo žádné pochybnosti pouze 3,7 procenta Čechů

Příznivci jejího pokračování argumentují tím, že k dokumentu by měly mít právo vyjádřit se všechny členské země "pětadvacítky". Počet příznivců pokračování ratifikace roste s úrovní vzdělání (mezi občany se základním vzděláním zastává tento názor 23 %, mezi vysokoškolsky vzdělanými 34 %). Nejčastěji volají po zastavení procesu schvalování příznivci KSČM. Naopak stoupenci KDU-ČSL si přejí pokračování ratifikace nejvíce.

Pokud by ratifikace ústavy pokračovala, naprostá většina (82 %) občanů soudí, že o přijetí či nepřijetí Evropské ústavy by měli rozhodnout občané v referendu. Zde se názor neliší u různých sociodemografických skupin ani příznivců různých politických stran.

Názory české veřejnosti na to, zda dokument typu Evropské ústavy je pro Evropskou unii a její členy potřebný, nejsou jednoznačné. Přibližně polovina občanů považuje dokument typu Evropské ústavy za potřebný, druhá polovina nikoli. O nutnosti vzniku Evropské ústavy jsou nejčastěji přesvědčeni lidé v mladším středním věku (30-44 let) a občané se středním a vysokoškolským vzděláním (shodně 57 % kladných odpovědí).

4. Vyhlídky evropské ústavy
Návrh evropské ústavní smlouvy je hlavním výsledkem práce Konventu. Pokud bude schválena Mezivládní konferencí a ratifikována ve všech členských státech EU, stane se evropská ústavní smlouva novým základním dokumentem EU. To znamená, že nahradí současné smlouvy, především Smlouvu o Evropské unii, tzv. maastrichtskou, a Smlouvu o Evropských společenstvích; ale také pozměňovací smlouvy z Amsterodamu a z Nice"

Práce částečně čerpá z: http://www.mvcr.cz/micr/eu/ustava.htm, http://www.praha6.cz/ustava_charakteristika.html, http://zahranicni.ihned.cz/1-10072050-16457790-003000_d-85.