1.	Carl Gustav Jung - biografie

1.1.	Hlavní body Jungovi teorie

1.2.	Struktura psyché

1.3.	Kolektivní nevědomí

1.4.	Archetypy (pratypy)

1.5.	Osobní nevědomí

1.6.

Komplexy

1.7.	Ego a bytostné já

1.8.	Vývoj osobnosti

1.9.	Jungova typologie (taxonomie lidských typů)

1.10.

Přesouvání duševní energie

1.11.

Uplatnění Jungovy teorie v praxi

1.12.

Individuální psychologie

2.	Alfred Adler - biografie

2.1.	Hlavní body Adlerovy teorie

2.2.	Vývoj osobnosti

2.2.1.

Sociální cit

2.3.	Individuální životní styl, individuální psychologie

2.4.

Tvůrčí já

2.5.	Sourozenecké pořadí

2.6.	Uplatnění v poradenství

"HLAVNÍ BODY ADLEROVY TEORIE:
• Usilování o nadřazenost – dle něj každý jedinec usiluje o překonání pocitu méněcennosti zakotvených v dětství a vedoucí o dosažení nadřazenosti.
• Společenský důraz – tvrdil, že pokud není snaha o nadřazenost není sociálně zaměřena vede to k deviaci v chování a k charakterovému selhání. Zdravé projevy směřování k nadřazenosti se vyznačují činy, kt. prospívají všem lidem.
• Cílevědomost – vliv tvůrčího já na výběr a směřování k vytyčeným cílům
• Sourozenecké pořadí – tvrdil, že pořadí sourozenců v rodině je ukazatel jejich budoucích postojů a vzorců chování

VÝVOJ OSOBNOSTI:
- zabýval se kompenzací a orgánovou méněcenností
• Pocity méněcennosti – tvrdí, že děti mají fyziologicky vrozenou slabost těla – méněcennost orgánů, orgánových soustav a žláz. Tvrdil, že tato slabost je spojená s ženskostí či nedostatkem mužské energie a překonat lze pouze kompenzačním procesem usilováním o nadřazenost, původně tzv. maskulinní proces, vůle k moci.
• Usilování o nadřazenost – snaha o získání nadřazenosti, odstranění pocitu méněcennosti, může mít zdravou nebo nezdravou podobu. Ve zdravém způsobu jde o růst a sebeuskutečňování osobnosti a v nezdravé podobě jde o regresivní(zpětné/návratné) projevy.
• Sobecké usilování o nadřazenost – dle Adlera jsou sobecké či antisociální snahy o nadřazenost nezdravé a vedou k poruchám jako přecitlivělost, nesnášenlivost a snaze postavit se sám proti celému světu.Ke snahám o sobeckou nadřazenost dochází především v dětském věku a to např. u rozmazlených, zanedbávaných a nechtěných dětí.

Cíl vývoje osobnosti:Sociální cit
- základním znakem pro dobře přizpůsobeného jedince je sociální cit
- tzv.: ,vidět, slyšet a cítit smysly druhého“ nebo spolupráce s druhými
- velký vliv na vznik sociálního citu má v rodině matka, která poskytuje dítěti zkušenost a důvěru a postupně se tato důvěra rozrůstá i na okolí."

Psáno heslovitě. Práce obsahuje fotografie a schéma. Čistý text tvoří cca 7 stran.