1.	Regionální politika

1.1.	Příčiny meziregionálních rozdílů v sociálně ekonomické úrovni

1.2.	Pojetí regionální politiky

1.2.1.

Dva názorové proudy

1.3.	Definice regionální politiky

1.4.	Výchozí principy regionální politiky

1.4.1.

Princip koncentrace

1.4.2.

Princip programování

1.4.3.

Princip partnerství

1.4.4.

Princip subsidiarity

1.4.5.

Princip doplňkovosti

1.5.	Zaměření regionální politiky

1.6.	Typy vymezených regionů

1.7.	Programové dokumenty regionální politiky

1.8.	Strategie regionálního rozvoje ČR

1.9.	Regionální podpůrné programy

1.10.

Nástroje k podpoře regionální politiky

1.11.

Zdroje zabezpečení aktivit regionálního rozvoje

1.12.

Příčiny regionálních diferencí v ČR

1.12.1.

Výrazný pokles výroby a zaměstnanosti v těžkém průmyslu

1.12.2.

Snižování počtu pracovníků v zemědělství

1.12.3.

Rozvoj terciárního sektoru

1.12.4.

Nestejnoměrný rozvoj soukromého podnikání v rámci ČR

1.12.5.

Nízká meziregionální mobilita pracovních sil

1.12.6.

Přetrvávající neuspokojivý stav životního prostředí

1.13.

Přístup k regionální politice v ČR

1.13.1.

Programy vyhlášené pro rok 2000

"Přístup k regionální politice v ČR

Regionální politice v ČR nebyla věnována příliš velká pozornost, otázky prostorových aspektů ekonomiky nebyly pociťovány jako naléhavé. V roce 1992 bylo přijato usnesení vlády k zásadám regionální hospodářské politiky, které byly předloženy ministerstvem hospodářství v dané době zodpovědným za regionální politiku.
Regionální politika byla tímto usnesením zúžena v podstatě na podporu malého a středního podnikání v hospodářsky problémových regionech. Neřešila se otázka koordinace činností odvětvových ministerstev, jejichž rozvojové programy mají silné regionální dopady (zejména ministerstvo dopravy, průmyslu a obchodu, zemědělství, životního prostředí) a pozornost nebyla věnována ani roli regionálních či místních orgánů. V souvislosti s transformací ministerstva hospodářství přešla od roku 1997 zodpovědnost za regionální politiku na ministerstvo pro místní rozvoj.

Hlavním a v podstatě jediným dosud aktivně využívaným nástrojem regionální politiky je podpora malého a středního podnikání v hospodářsky problémových oblastech. Tyto programy jako celek prošly od svého vzniku v roce 1993 určitým vývojem, nicméně vždy jsou v obecné poloze zaměřeny na podporu založení a rozvoje malých a středních podniků na území ČR a každoročně aktualizovány tak, aby odpovídaly měnícím se potřebám, ale reagovaly i na pozitivní či negativní zkušenosti s realizací jednotlivých programů.

S tím, jak vznikaly a prohlubovaly se meziregionální rozdíly, ale i v souvislosti s přípravou našeho vstupu do EU se začala pozornost věnovaná regionální politice zvětšovat. Vedle regionálně zaměřených programů podpory malého a středního podnikání byly ve státním rozpočtu v roce 1999 poprvé vyčleněny prostředky na rozvojové programy pro, v dané době nejvíce postižené regiony, severozápadní Čechy a pro severní Moravu.

V roce 1997 byly zpracovány nové zásady regionální politiky zohledňující základní principy regionální politiky Evropské unie. Kromě toho byl schválen v roce 2000 i zákon o podpoře regionálního rozvoje.

Důraz kladený na rozvoj malého a středního podnikání lze dokumentovat srovnáním počtu vyhlášených programů pro rok 1998 a pro rok 2000. Jestliže v roce 1998 bylo vyhlášeno celkem 8 programů (7 základních programů – Záruka, Kredit, Trh, Region, Vesnice, Regenerace, Preference a 1 program doplňkový – Speciál), v roce 2000 to bylo již 17 základních programů, osmnáctý program REKONSTRUKCE je zaměřen na podporu podniků postižených povodní v letech 1997 a 1998. Programy jsou vyhlašovány jednak Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) a jednak Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR)."