1.	Pojem norma

2.	Struktura norem práva

3.	Rozdělení právních norem

3.1.	Podle právní síly

3.2.	Podle povahy pravidel

3.3.	Podle postavení norem v systému právní regulace

4.	Platnost a účinnost právní normy

5.	Působnost právní normy

5.1.

Časová

5.2.

Místní

5.3.

Osobní

"Platnost a účinnost právní normy

Platností právní normy rozumíme skutečnost, že se právní norma stala součástí českého právního řádu, splňuje předepsané náležitosti, byla vydána k tomu příslušným orgánem v mezích jeho pravomoci (kompetence) a byla oficiálním způsobem vyhlášena. Např. zákon se stává platný tím, že je publikován ve Sbírce zákonů, vyhláška obecního zastupitelstva tím, že je po dobu 15-ti dnů vyvěšena na úřední desce.
Samotným nabytím platnosti však ještě právní norma nepůsobí zamýšlené právní následky, ty nastávají teprve ve chvíli, kdy právní norma nabude účinnosti.
Účinností právní normy se rozumí její závaznost v právních vztazích. Ve chvílích, kdy je právní norma účinná, vznikají jejím adresátům práva a povinnosti. Předpokladem účinnosti každé právní normy je její platnost. Z uvedeného vyplývá, že právní norma nemůže nabýt účinnosti dříve, než nastala její platnost (nejdříve tedy dnem vyhlášení). Platnou normu lze rušit, měnit, vydávat k ní prováděcí právní akty, apod., avšak nelze podle ní platně jednat.
Většinou nabývá právní norma účinnosti až po nějaké době, uplynuvší od jejího vyhlášení. Období mezi dnem, kdy se právní norma stala platnou a dnem, kdy nabyla účinnosti, označujeme jako dobu legisvakance.
Den, kdy nabývá norma účinnosti, je v právních předpisech výslovně uveden, pokud ne, platí obecné pravidlo, že nabývá účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení (za den vyhlášení se považuje den rozeslání Sbírky zákonů, v níž byl předpis publikován. Den rozeslání je uveden v záhlaví Sbírky zákonů.
Zánik účinnosti právní normy nastává:
1. uplynutím času, pokud doba účinnosti právní normy byla toutéž nebo jinou právní normou omezena na určitou dobu,
2. zrušením právní normy neboli derogací, tzn., že právní norma byla zrušena stanoveným způsobem, přičemž ve vztahu k právnímu předpisu, v němž je zrušovaná norma obsažena, rozlišujeme jednak zrušení právního předpisu jako celku, jednak zrušení jen určitých ustanovení tohoto právního předpisu, kdy předpis jako celek (s výjimkou zrušených ustanovení) zůstává v platnosti."