1.

Úvod.

2.	Porovnání pedagogického systému z pohledu J.A. Komenského, se současností

3.

Závěr

4.	Použitá literatura

"2. Porovnání pedagogického systému z pohledu J.A. Komenského, se současností

Jan Amos Komenský byl přední český pedagog, spisovatel, reformátor a dále i teolog, polyhistor a humanistický filozof. Za doby, kdy chodil J.A. Komenský do škol, bylo zřejmě učení na jeho vkus nudné, nezáživné, a děti moc nepřitahovalo. V době jeho studií učili učitelé naučené texty, nevyvíjelo se nic nového, převážně se memorovaly texty, a učitelé sami mnohdy učili to, o čem sami pořádně nevěděli, jen to, co je naučili jiní.
Nemyslím si, že by toto učení k ničemu nebylo, to nikoliv, vždyť ze školních škamen té doby vyšlo světu vstříc mnoho učenců, vynálezců a vzdělanců. Učitelé sami neměli takové podmínky pro učení jako dnes, moderní budovy vybavené elektronikou, kvalitním osvětlením a v neposlední řadě i sociálním zařízením. Ani plat učitelů nebyl z nejslavnějších, ba skoro žádný, země byly sužovány válkami, bídou a hladomorem. Vyučovalo se, kde se dalo, v podmínkách dannch dobou. Žáčků chtivých po vzdělání bylo více, ne všichni však mohli za svým cílem jíti, protože děti chudých rodičů na školné buď neměly, nebo musely pracovat na poli, aby se rodina uživila. Do školy tak mohly jít převážně děti bohatých rodičů, nemyslím si však, že by se chtělo všem. Jako bych slyšel „do školy chodit budeš ať chceš nebo ne, ať vidí, že na to máme, a ať to někam dotáhneš“. Bohatí rodiče chtěli mít ze svých dětí vždy o něco více, než byli oni sami.
Jan Amos Komenský měl tu možnost do školy chodit, neboť rodiče byli vcelku bohatí, jeho otec byl v rodné vsi, v Uherském Brodě, na statku, který jim patřil, všemi vážen a jako otec vnášel do rodiny kázeň i dobrotivou laskavost, tak, jak ji pěstovali mezi sebou členové jednoty českých bratří. Ve čtrnácti letech, po dřívější smrti svých rodičů, byl však nucen uprchnout před armádou Uhrů, podmaňující si jeho rodnou Moravu.
Již jako velmi mladý si Jan Amos uvědomoval nejen svoji touhu po dalším a dalším sebevzdělávání, ale i cítil potřebu toto vzdělání šířit dále. Již jako čtrnáctiletý, když prchal před praporem Uhrů ze Strážnice, litoval své zmařené touhy, že bez škol a bez knih nebude moci v takové míře, jakou si předsevzal, prospět lidem své krve a svého jazyka. Jednota českých bratří však vzala Jana Amose pod svá křídla, a další vzdělání mu umožnila. V té době si Jan Amos Komenský předsevzal, že vše nejen vrátí, ale i zúročí. To se stalo jeho životním posláním."