1.	Prostředí vhodné pro korálové útesy a ostrovy

2.	Vznik korálů a jejich vzhled

3.	Živočichové v korálových mořích

4.	Největší korálová stavba na světě

"Korálovým ostrovům a útesům se nejlépe daří v křišťálově čistých, teplých (nejméně 22°C) vodách, v tropických oblastech, kde porůstají obrovské plochy. Vznikly z drobných sasankovitých jedinců, polypů. Každý polyp má svůj vlastní pohárek z tvrdého vápence, vnější kostru, která chrání jeho měkké tělo. K tomu, aby si koráli mohli vybudovat své kostry, potřebují pomoc mikroskopických jednobuněčných řas, které žijí v jejich těle. Řasy ovšem nepotřebují ke svému životu i sluneční světlo, a proto najdeme korálové útesy jen v mělkých, prosluněných vodách. Na oplátku poskytují koráli řasám nejen úkryt, ale i potravu, kterou si lapají svými chapadélky ve vodě.
V tvrdé korálovité hmotě jsou chodbičky spojující jednotlivé polypy. Tělo korálu podpírají kamenné přepážky vyrůstající z tvrdé kostry.. Koráli mají vakovitý žaludek, ústa mohou doširoka roztáhnout. Potravu korálů lapají žahavé buňky. Pouze povrchová vrstva útesu se skládá z živých korálů, kteří si budují schránky na svých mrtvých předchůdcích. Korálové útesy jsou tvořeny koloniemi milionů polypů a jejich schránek a mohou se táhnout do vzdálenosti tisíců kilometrů. Rozptýlené útesy rostou v blízkosti pobřeží. Bradlové (bariérové) útesy se vytvářejí ve větší vzdálenosti od pobřeží. Atoly jsou kruhovité a vytvářejí se kolem vyhaslé sopky. Když se sopka propadne do moře, zůstane nad hladinou jen věnec korálových útesů-atol.
V korálových mořích ovšem žijí také měkcí koráli a mořské vějíře, rohovitky, které mají kostru rohovitou. Příbuzní mořských sasanek a medůz vytvářejí podivuhodné tvary, vypadají jako houby, květiny, paroží, desky nebo mozky. Mají také úžasné barvy.
Největší korálová stavba na světě je v AUSTRÁLII, měří 2000 km a je dílem drobných živočichů."

Rozsah práce je cca 1/2 strany. Informačně velice nedostatečná. Uvolněna zdarma.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ