1.

Úvod

2.	Úvod do problematiky daní a cel

2.1.	Základní prvky daňové techniky

2.1.1.

Daň a její konstrukční prvky

2.1.2.

Funkce daní

2.1.3.

Účel daní

2.1.4.

Výše daní

2.1.5.

Progresivní, regresivní a rovné zdanění

2.1.6.

Daňový subjekt

2.1.7.

Správce daně

2.1.8.

Daňové řízení

2.1.8.1.

Zásady, dle kterých se řídí daňové řízení

2.1.9.

Předmět daně

2.1.10.

Objekt daně

2.1.11.

Základ daně

2.1.12.

Zdaňovací období

2.1.13.

Přímé a nepřímé daně

2.1.13.1.

Daň z příjmů fyzických osob

2.1.13.2.

Daň z příjmů právnických osob

2.1.13.3.

Daň z nemovitostí

2.1.13.4.

Daň silniční

2.1.13.5.

Daň dědická a darovací

2.1.13.6.

Daň z převodu nemovitostí

2.1.13.7.

Nepřímé daně

2.1.13.8.

Daň z přidané hodnoty

2.1.13.9.

Spotřební daně

2.1.13.10.

Clo

3.	Celní správa jako orgán státní správy ČR

3.1.	Historie celnictví

3.2.	Definice Celní správy ČR

3.3.	Celní předpisy

3.4.	Celní politika

3.5.	Personální politika a vzdělávání

3.6.	Mezinárodní vztahy

3.7.	Nepřímé daně při provádění zahraničně obchodní činnosti

3.7.1.

Pojem daň

3.7.2.

Rozdělení daní a jejich správa

3.7.3.

Uplatňování daně z přidané hodnoty

3.7.4.

Základní charakteristika právní úpravy DPH

3.7.5.

Daňová povinnost při dovozu zboží

3.7.6.

Uplatňování spotřebních daní

3.7.7.

Základní charakteristika právní úpravy SPD

3.7.8.

Daňová povinnost při dovozu vybraných výrobků

3.7.9.

Rozdělení spotřebních daní

4.	Srovnání výběru cla, SPD a DPH před vstupem a po vstupu České republiky do Evropské unie

4.1.	Dopady vstupu České republiky do Evropské unie na celní orgány

4.1.1.

Úkoly vyplývající přímo z členství v EU

4.1.2.

Správa cel a daní, včetně komplexní správy spotřebních daní

4.1.3.

Správa spotřebních daní

4.2.	Statistické výsledky výběru cla, DPH a SPD před vstupem do EU

4.2.1.

Celní a daňové příjmy (DPH a SPD) roku 2002

4.2.1.1.

Porovnání celních a daňových příjmů roku 2002 s příjmy roku 2001 k 31.12.

4.2.1.2.

Příjmy za jednotlivá celní ředitelství k 31. 12. 2002

4.2.2.

Celní a daňové příjmy (DPH a SPD) roku 2003

4.2.2.1.

Porovnání celních a daňových příjmů roku 2003 s příjmy roku 2002 k 31.12.

4.2.2.2.

Příjmy za jednotlivá celní ředitelství k 31. 12. 2003

4.3.	Statistické výsledky výběru cla, DPH a SPD po vstupu do EU

4.3.1.

Celní a daňové příjmy (DPH a SPD) roku 2004

4.3.1.1.

Porovnání celních a daňových příjmů roku 2004 s příjmy roku 2003 k 31.12.

4.3.1.2.

Příjmy za jednotlivá celní ředitelství k 31. 12. 2004

4.3.2.

Celní a daňové příjmy (DPH a SPD) roku 2005

4.3.2.1.

Porovnání celních a daňových příjmů roku 2005 s příjmy roku 2004 k 31.12.

4.3.2.2.

Příjmy za jednotlivá celní ředitelství k 31. 12. 2005

4.3.3

Celní a daňové příjmy (DPH a SPD) roku 2006

4.3.3.1.

Porovnání celních a daňových příjmů roku 2006 s příjmy roku 2005 k 31.12.

4.3.3.2.

Příjmy za jednotlivá celní ředitelství k 31. 12. 2006

4.4.	Srovnávací analýza výběru cel a daní v letech 2001 - 2006

4.4.1.

Celková výše vybraného cla a daní v letech 2001 - 2006 (v tis. Kč)

4.4.2.

Vybrané clo a daně na 1 zaměstnance v letech 2001 - 2006 (v tis. Kč)

5.

Závěr

Soupis bibliografických citací

"2.1.13. Přímé a nepřímé daně

Daňový systém České republiky, který můžeme definovat jako souhrn všech daní, které se na území České republiky vybírají, je tvořen řadou daní. Základním tříděním daní je jejich rozdělení podle jejich vazby na důchod (majetek) poplatníka, na daně přímé a daně nepřímé. Daně ze spotřeby se často označují jako nepřímé daně a zbývající druhy daní, zejména důchodové a majetkové daně, pak shrneme do pojmu daně přímé. Přímými daněmi jsou takové daně, které nese poplatník, hradí je na úkor svého příjmu, svého majetku, a dopadají na něj přímo - formou daně. Přímé daně jsou uloženy konkrétnímu subjektu podle jeho důchodové a majetkové situace, čili představují zdanění příjmů poplatníka a jdou přímo do rozpočtu. Přitom není možný jejich legální přenos na jiný subjekt. Ve stávající daňové soustavě České republiky jsou přímými daněmi:
a) daň z příjmů - daň z příjmů fyzických osob,
- daň z příjmů právnických osob,
b) daně majetkové - daň z nemovitostí,
- daň silniční,
c) daně převodové - daň z dědictví a darování,
- daň z převodu nemovitostí,
- daně k ochraně životního prostředí.

2.1.13.1. Daň z příjmů fyzických osob

Daň z příjmů fyzických osob (DPFO) je daní, která s účinností od 1. 1. 1993 nahradila daň ze mzdy, daň z příjmů z literární a umělecké činnosti a daň z příjmů obyvatelstva. Při stanovení základu pro výpočet DPFO je zpravidla možné od zdanitelných příjmů odečíst daňové výdaje, daň z DPFO je tedy v podstatě daní ze zisku - typicky se to projevuje u příjmů z podnikání. DPFO je využívána jako prostředek ovlivňující chování fyzických osob, když její výši mohou snižovat o příspěvky na penzijní připojištění, pojistné na soukromé životní pojištění, zaměstnávání zdravotně postižených občanů. Jednotlivé fyzické osoby podávají daňové přiznání a sami daň platí. Z některých příjmů je účelnější vybírat daň srážkou (srážková daň). V tomto případě jsou veškeré daňové povinnosti přeneseny na osobu vyplácející příjem, která fyzické osobě, jejíž příjem je podroben dani, vyplatí částku sníženou o daň.

Pro praktické uplatnění DPFO je nezbytný zákon o správě daní a poplatků, z kterého plynou např. lhůty pro podávání přiznání k DPFO a lhůty pro placení daně z příjmů.

2.1.13.2. Daň z příjmů právnických osob

Daň z příjmů právnických osob (DPPO) je daní, která s účinností od 1. 1. 1993 nahradila odvody ze zisku, důchodovou daň a zemědělskou daň. Z principu stanovení základu daně z příjmů je zřejmé, že DPPO je daní ze zisku. DPPO snižuje čistý zisk, který by mohl být rozdělován mezi vlastníky. Výjimkou je zisk vytvořený veřejnou obchodní společností nebo zisk připadající na komplementáře komanditní společnosti. DPPO je tak prvým odvodem z vytvořeného zisku. V případě výplaty podílu na zisku nastupuje další zdanění. DPPO se platí ze základu nebo je vybírána srážkou. DPPO upravuje spolu s daní z příjmů FO zákon o daních z příjmů.

2.1.13.3. Daň z nemovitostí

Daň z nemovitostí je každoročně placená daň, jejíž výnos náleží do rozpočtu té obce, v jejímž katastrálním území se nemovitost nachází. Přestože v zahraničí je tato daň typickou místní daní, v České republice je tato daň vybírána nikoli obcemi, ale finančními úřady a přísluší finančnímu úřadu, v jehož územním obvodu se nemovitost nachází (místní příslušnost). Daň se skládá ze dvou částí. Tvoří ji daň z pozemků a daň ze staveb. Poplatník daně z nemovitostí nemusí být vždy pouze vlastník nemovitosti.
Daň z nemovitostí se vyměřuje ze zákonem stanovených nemovitostí na období jednoho roku podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období. Do konce měsíce ledna se v tomtéž zdaňovacím období podává daňové přiznání k dani z nemovitostí a ve stanovených termínech se v tomto zdaňovacím období též daň platí."

Obsahuje tabulky. Součástí práce je soubor ve formátu MS Excel (*.xls).