1.	Raná hudební renesance

1.1	Johannes Ciconia

1.2	Leonel Power

1.3	Hlavní formy a žánry vokální polyfonie

1.3.1

Chrámová a liturgická hudba

1.3.1.1

Světská hudba

1.4	Hudební teorie renesance

1.4.1

Johannes Tinctoris

1.4.2

Heinrich Loriti - Glareanus

1.4.3

Gioseffo Zarlino

1.5	Nizozemská škola

1.5.1

První generace

1.5.1.1

John Dunstable

1.5.1.2

Guillaume Dufay

1.5.1.3

Gilles Binchois

1.5.2

Druhá generace

1.5.2.1

Jan (JOohanees) Ockeghem

1.5.2.2

Johannes Tinctoris

1.5.2.3

Antoine Busnois

1.5.2.4

Johannes Touront

1.5.3

Třetí generace

1.5.3.1

Josquin des Prés (Desprez)

1.5.3.2

Jacob Obrecht

1.5.3.3

Heinrich Isaac

1.5.3.4

Clément Jaanequin

2.	Vrcholná a pozdní renesance: cca 1530–1600 (1620)

2.1	Všeobecní znaky nové vývojové fáze

2.2	Liturgická a duchovní hudba

2.3	Světská hudba

2.4	Hlavní skladatelské osobnosti

2.5.1

Nizozemská škola

2.5.1.1

Čtvrtá generace

2.5.1.1.1

Nicolas Gombert

2.5.1.1.2

Jacobus Clemens non Papa

2.5.1.1.3

Philippe de Monte

2.5.1.1.4

Adrian Willaert

2.5.1.2

Pátá generace

2.5.1.2.1

Orlando di Lasso

2.5.1.2.2

Itálie - Benátská škola

2.5.1.2.2.1

Cipriano de Rope

2.5.1.2.2.2

Claudio Merulo

2.5.1.2.2.3

Andrea Gabrieli

2.5.1.2.2.4.Giovanni Gabrielli

2.5.1.2.2.5

Luca Marenzio

2.5.1.2.2.6

Don Carlo Gesualdo de Venosa

2.5.1.2.2.7

Claudio Monteerdi

2.5.1.2.3

Římská škola

2.5.1.2.3.1

Giovanni Peirluigi de Palestrina

2.5.1.2.3.2

Gregorie Allegri

2.5.1.2.4

Německo

2.5.1.2.4.1

Heinrich Isaac

2.5.1.2.5

První generace

2.5.1.2.5.1

Heinrich Finck

2.5.1.2.5.2

Thomas Stolzer

2.5.1.2.5.3

Ludwig Senfl

2.5.1.2.6

Druhá generace

2.5.1.2.6.1

Jacob Regnart

2.5.1.2.6.2

Hans Leo Hassler

2.5.1.2.6.3

Michael Praetorius

3.	Hudební nástroje renesance

3.1	Chordofóny

3.2

Aerofony

3.2.1

Flétny

3.2.2

Plátkové nástroje

3.2.3

Nátrubkové nástroje

3.3	Klávesové nástroje

3.3.1

Klávesové nástroje trsací

3.3.2

Klávesové nástroje vzduchové

3.4	Notace instrumentální hudby

4.	Formy a žánry renesanční instrumentální hudby

5.	Renesance česká

5.1

Husitství

5.1.1

Politická a náboženská situace v českých zemích

5.1.2

Husitství a hudba

5.2	Situace po husitských válkách

5.3	Repertoár duchovní hudby

5.3.1

Další rozvoj utrakvistické duchovní písně

5.3.2

Stále pokračuje pozoruhodná domácí tradice RORATE

5.3.3

Vícehlas

5.4	Vrcholná renesance v českých zemích

5.4.1

Jan Blahoslav

5.5	Rudolfínská kapela

5.5.1

Jakob Petelin

5.5.2

Jakob Regnart

5.6	Skladateské osobnosti české renesance

5.6.1

Jiří Rychnovský

5.6.2

Pavel Spongopeus Jistebnický

5.6.3

Ondřej Chrysoponus Jevíčský

5.6.4

Jan Trojan Turnovský

5.6.5

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (a na Pecce)

5.6.6

Jan Campanus Vodňanský

5.6.7

Jan SIXT z Lerchenfelsu

"REPERTOÁR DUCHOVNÍ HUDBY:
a/ další rozvoj utrakvistické duchovní písně
-české i latinské texty.
-jednohlas, nanejvýš prostý vícehlas.
-Českobratrská píseň z počátku též velmi prostá
Teprve později přijala vzdělanost za svůj atribut:
Bible Kralická, 1579-1594//poté ještě několikrát, naposled 1613.
b/ stále pokračuje pozoruhodná domácí tradice RORATE, adventní zpěvy pěstovaných u nás už od dob Karla IV.
c/ vícehlas: u nás uchován od konce 15. století v několika vrstvách:
1. vrstva archaická
- na úrovni ars antiqua a ars nova
– vícetextové moteto, kantilénová píseň na texty české i latinské.
2. vrstva moderní
-snaží se po skončení husitských válek „srovnat krok“ se světem
- utrakvismus se od katolicismu v mnohém lišil věroučně
- domácí provozovací možnosti byly omezené
- příliv nového repertoáru byl ztížený stálou politickou izolací českých zemí hlavně za Jiříka z Poděbrad. Za Jagellonců už více kontaktů.
Hlavní prameny českého vícehlasu (a vícehlasého repertoáru v českých zemích od konce 15. století jsou rukopisné zpěvníky literátských bratrstev: většinou krásně iluminované.
FRANUSŮV KANCIONÁL 1505
SPECIÁLNÍK původně datován až do poloviny 16. stol, dnes prokázáno, že jeho jádro
vzniklo v 80-90.letech 15. stol. Viz níže.
Graduál Martiny bakaláře z Vyskytné 1512
CHRUDIMSKÝ GRADUÁL 1530 atd.

ad FRANUSŮV KANCIONÁL (dnes spíše Franusův kodex)
vz. 1505:
-dal ho pořídit Jan Franus pro místní literátské bratrstvo (utrakvistické).
-Obsahuje převážně JEDNOHLAS,
-v menším počtu archaickou vrstvu vícehlasu

ad SPECIÁLNÍK: patřil ovšem literátskému bratrstvu na Novém Městě Pražském. Dnes je uložen v Hradci Králové
-tuzemský i importovaný repertoár vícehlasu z archaické i moderní vrstvy
-Zde poprvé i vícehlasá tvorba domácích autorů – někdy jen anonymních

Raná česká renesanční polyfonie z 15. století:
důležitý pramen – tzv. SPECIÁLNÍK
- velmi široká paleta druhů a žánrů i historických typů polyfonie pěstované v Čechách v 15. století.

A) starší vrstva archaického vícehlasu
-z dob ars antiqua a ars nova, kantilénové písně s jedním zpívaným hlasem a nástroji
Kantilénová píseň Salve Mater gratiae

B) vrstva přechodová,
-přechod k melodicky, harmonicky i rytmicky složitějšímu a modernějšímu vícehlasu
vánoční zpěv In natali Domini
.
C) Třetí vrstva repertoáru Speciálníku obsahuje již hudbu „na úrovni doby“,
- skladby ve stylu 1. generace (Dufayovské), 2. generace (Ockeghemovské), ba i 3.
generace (Josquinovské) nizozemské školy (včetně Angličanů)."