1.	Model IS-LM

1.1.	Předpoklady

1.2.	Transmisní mechanismus

2.	Křivka IS - trh výrobků a služeb

2.1.	Model důchod - výdaje

2.2.	Odvození křivky IS pomocí Hicksova kříže

2.3.	Algebraické vyjádření

2.4.	Odvození – formalizace vzorce pro IS

2.5.	Sklon křivky IS a které faktory jej ovlivňují

2.6.	Posuny křivky IS

2.7.	Nerovnováha na trhu výrobků a služeb

3.	Křivka LM - peněžní trh, trh finančních aktiv

3.1.	Grafické odvození

3.2.	Algebraické vyjádření

3.3.	Sklon křivky LM a které faktory jej ovlivňují

3.4.	Posuny křivky LM

3.5.	Nerovnováha na peněžním trhu a na trhu finančních aktiv

4.	Účinky fiskální a měnové politiky v modelu IS-LM

4.1.	Multiplikátory

4.2.	Multiplikátor fiskální politiky

4.3.	Multiplikátor monetární politiky

4.4.	Grafické znázornění

5.	Grafické znázornění fiskální politiky

5.1.	I. alternativní tvar LM

5.1.1.

Past likvidity

5.2.	II. alternativní tvar LM

5.2.1.

Situace klasický případ

5.3.	III. alternativní tvar LM

6.	Grafické znázornění monetární politiky

6.1.	I. alternativní tvar LM (situace past likvidity)

6.2.	II. alternativní tvar LM (situace klasický případ)

6.3.	III. alternativní tvar LM (kompromisní situace)

6.3.1.

Rozpory o účinnosti hospodářské politiky

7.	Alternativní tvary křivky IS

8.	Model IS-LM s časovou strukturou úrokových sazeb (IS-ELM)

8.1.	Typy úrokových měr používané v IS-ELM

8.1.1.

Syntetizující graf

8.2.	Dvě situace v rámci modelu IS-ELM

8.3.	Změna MP za předpokladu neměnné πe

8.4.	Změna πe za předpokladu neměnné MP

8.5.	Výnosová křivka

9.	Model AS-AD

10.	Strana poptávky

10.1.

AD

10.1.1.

Sklon

10.1.2.

Alternativní tvary AD (IS jako vertikála, LM jako horizontála)

10.1.3.

Názor neoklasiků

10.1.4.

Pigeův efekt a námitky proti němu

10.1.5.

Co posouvá celou křivku AD

10.1.6.

Nerovnovážné stavy

10.1.7.

Formalizace AD

11.	Strana nabídky

11.1.

AS

11.2.

Klasická teorie

11.3.

Efekty fiskální a měnové politiky v klasickém modelu

11.4.

Syntetizující graf

11.5.

Extrémně keynesovský pohled

11.5.1.

Proč si myslí, že by mohla mít AS křivka takovýto horizontální průběh

11.6.

Neokeynesovský pohled

11.6.1.

Syntetizující graf

11.7.

Efekty fiskální a měnové politiky v klasickém modelu

12.	Model agregátní nabídkové křivky Miltona Friedmana

12.1.

Adaptivní očekávání

12.2.

Asymetrie informací

12.3.

Shrnutí

12.4.

Důsledky pro hospodářskou politiku

13.	Nová klasická makroekonomie

13.1.

Obecné předpoklady

13.1.1.

Spojení mikroekonomie a makroekonomie

13.1.2.

Rovnovážnost modelů

13.1.3.

Dokonalá konkurence

13.1.4.

Hypotéza Ratex

13.2.

Model Roberta Lucase - peněžní koncepce

13.2.1.

Co to znamená pro měnovou politiku

13.3.

Nové reálné modely nové klasické ekonomie - model RST

13.3.1.

Ekonomický cyklus v modelu RBC

13.3.2.

Role peněz v ekonomii

14.	Nová keynesovská ekonomie

14.1.

Obecné předpoklady

14.2.

Některé modely

14.3.

Koncepce nominálních cenových a mzdových strnulostí

14.4.

Hypotéza explicitních cenových a mzdových kontraktů

14.5.

Hypotéza implicitních cenových a mzdových kontraktů

14.6.

Menu costs (paušální náklady cenového přizpůsobení - ceníkové náklady)

14.7.

Koncepce reálných cenových a mzdových strnulostí

14.8.

Modely vstup – výstup (entry – exit)

15.	IS-LM pro otevřenou ekonomiku

15.1.

Model IS-LM-BP

15.1.1.

Struktura platební bilance

15.1.2.

Čistý export

15.1.3.

Čistý příliv kapitálu

15.1.4.

Křivka BP

15.1.5.

Režimy devizových kurzů

15.2.

Několik situací, na kterých se naučíme jakým způsobem je nutné postupovat při hodnocení účinnosti hospodářské politiky v modelu IS-LM-BP

15.2.1.

Případ Mundelova-Flemingova modelu

15.2.2.

Případ s nulovou mobilitou kapitálu

15.2.3.

Případ s rostoucí křivkou BP

16.	Trh práce a Phillipsova křivka

16.1.

Trh práce – nabídka a poptávka

16.1.1.

Individuální nabídka práce

16.2.

Phillipsova křivka

16.2.1.

Historická verze – mzdová podoba

16.2.2.

Dnešní verze – cenově inflační podoba

16.2.3.

Třetí verze – verze M. Friedmana a E. Phelpse

16.3.

Vztah mezi Phillipsovou křivkou a modelem AS-AD

16.4.

Taylorova křivka

17.	Teorie ekonomického růstu

17.1.

Neoklasický model ekonomického růstu

17.1.1.

Předpoklady modelu

17.2.

Produkční funkce – tj. nabídková strana v ekonomice

17.2.1.

Další usnadnění modelu

17.2.2.

Sklon produkční funkce

17.3.

Poptávková strana v ekonomice

17.3.1.

Investice

17.4.

Faktory, které mohou způsobit změnu stálého stavu (potenciálu)

17.4.1.

Míra úspor v ekonomice

17.4.2.

Tempo růstu obyvatel n

17.4.3.

Technologický pokrok

"Faktory, které mohou způsobit změnu stálého stavu (potenciálu)
1. Míra úspor v ekonomice
jestliže se Robinson rozhodne, že ze svého důchodu více uspoří a méně spotřebuje
z dlouhodobého hlediska je velmi pozitivní, protože pokud se zvýší mezní sklon k úsporám, posouvá to investiční funkci směrem vzhůru
původní rovnováha se posouvá příznivým směrem (viz. graf), protože hrubé investice jsou větší než amortizace a zbývá tak na navýšení kapitálu
2. Tempo růstu obyvatel n
jestliže vzroste počet obyvatel v ekonomice, poklesne tím množství kapitálu na osobu
pak při konstantní míře amortizace, aby bylo dosaženo původního množství kapitálu na osobu, jsou zapotřebí větší investice:
na obnovu opotřebeného kapitálu (restituční investice)
na dovybavení na původní úroveň (i pro ty dodatečné pracovníky, kteří přibyli)
hrubé investice nepostačují k tomu aby pokryly potřebu restitučních investic, tj. čisté investice zde budou záporné, bude docházet k redukci kapitálu
graficky se zvýší se sklon amortizační linie
vznikne nový stálý stav, který bude charakterizován nižší úrovní kapitálu na hlavu a nižším produktem na hlavu
3. Technologický pokrok
Solow ho definoval jako veškerý růst produktu, který nepřipadá na růst K a L (tj. to, co zbude poté, co od nárůstu ekonomiky odečteme vliv kapitálu a vliv práce je pokrok)
když v našem případě dojde ke zlepšení technologie, znamená to, že i při stávajícím množství výrobních faktorů je ekonomika schopna dosáhnout vyšší úrovně produktu
produkční funkce se tedy posune na vyšší úroveň (viz. graf) a vzroste produkt
toto je ale pouze mezistupeň celkového efektu
jestliže totiž vzroste produkt (důchod) ekonomiky, tak při konstantním mezním sklonu k úsporám, porostou úspory
dochází tak také k nárůstu investiční funkce
tzn. dojde k akumulaci kapitálu, která když se promítne na novou produkční křivku – ještě více zvýší hospodářský produkt
jsou to dva efekty, které se sčítají

shrnutí:
existuje několik faktorů, které mohou ovlivnit stálý stav ekonomiky
mohou jej sice ovlivnit, ale nemohou být používány dlouhodobě systematicky
brzdit tempo růstu populace – nesmysl, nelze provádět jako aktivní opatření
míra úspor – nelze nařídit, navíc nemůže růst donekonečna
jediný faktor, který může dlouhodobě zvyšovat stálý stav ekonomiky je technologický pokrok

tento model má velkou nevýhodu:
propaguje technologický pokrok, ale nijak ho nevysvětluje, bere jej jako exogenní veličinu, která přijde odněkud zvnějšku"

Práce má formát na šířku. Obsahuje tabulky a velké množství grafů. Čistý text tvoří cca 42 stran.