1.

Daně

2.	Spotřební daň

3.	Shrnutí problematiky

"SPOTŘEBNÍ DAŇ
Spotřební daň nebo také daň z přidané hodnoty (DPH - angl. VAT - value aded tax), zdaňuje každé stadium výroby. Tak např. v případě bochníku chleba je DPH vybírána ve stadiu pěstování obilí u farmáře, poté také ve stadiu mletí mouky u mlynáře, ve stadiu zadělávání těsta u pekaře a nakonec u obchodníka, který bochník prodává.
Čím se tato daň liší od takzvané daně z obratu? Daň z obratu jednoduše zdaňuje každou uskutečněnou transakci: s obilím, s moukou, těstem a chlebem. DPH je odlišná, protože daň na mlynářovu mouku se nevztahuje na tu část hodnoty mouky, která odpovídá hodnotě obilí, koupeného od farmáře. DPH zdaňuje pouze mlynářům náklady na mzdy, úroky, renty, licenční poplatky a zisk tohoto výrobního stadia mletí.
Jinými slovy, při výpočtu “přidané hodnoty” a DPH se z prodejní ceny odečítají materiálové náklady převzaté z předchozích stádií.

A nyní již k problému, nad kterým jsem se chtěl zamyslet. Přečetl jsem si dva názory dvou různých lidí. Otázka k problému byla, zda bylo nutné aby vláda zvýšila spotřební daň u cigaret, správní poplatky za povolení provozu hracích automatů a zdvojnásobila cenu dálniční nálepky.
Jeden z názorů (Michael Frankl, náměstek ministra, Ministerstvo financí ČR) je, že toto zvýšení bylo nutné. Je všeobecně známo, že dlouhodobým cílem je snižování daňového zatížení občanů, ať už jako fyzických nebo právnických osob.
Minulý rok v létě však nastala mimořádná situace a následky povodní je třeba přiměřeným způsobem vyřešit, a to se bez většího objemu finančních prostředků zařídit nedá. A protože státní rozpočet ve své konstrukci nemá zabudované tak velké rezervy a cestu deficitního financování nechtěli volit, bylo nezbytné zvýšit příjem státního rozpočtu.
Příprava rozpočtu pro rok 1998 tak byla nestandardní v tom, že před státním rozpočtem stojí úkol uhradit navíc kromě běžných výdajů i povodňové škody. Mají dvojí charakter: za prvé to jsou konkrétní dodatečné výdaje, které musejí uskutečnit na obnovu infrastruktury v poškozených oblastech, to je asi pět až šest miliard korun, a pak to jsou zejména škody, které vznikly státnímu rozpočtu tím, že budou chybět příjmy. Podniky z těch poškozených oblastí, které loni ještě daně platily a odváděly je do státního rozpočtu, letos daň neodvedou. Tato částka se odhaduje mezi osmi až dvanácti miliardami korun.
To znamená, že celkové povodňové škody ve výši téměř dvaceti miliard korun je nutno nějakým způsobem pokrýt. Vláda se snažila a snaží, aby se povodňové škody financovaly z rozpočtových kapitol. Tedy, aby každý resort přesunul větší část svých výdajů do postižených oblastí. To však nestačí. Přes všechna opatření, která se snažili udělat, zůstává ještě potřeba finančních zdrojů. Proto našli dodatečné prostředky formou zvýšení spotřební daně, zvýšení cen dálničních nálepek a zvýšení správních poplatků za povolení provozovat hrací automaty."

Informace obsažené v práci již nemusí být aktuální.