1.	Úvod - vysvětlení pojmů

2.	Komunikace s rodičem

3.	Komunikace s žákem

a) Obecné, možné řešení
b) Další příklady z praxe a jejich řešení
c) Řešení v „krizových situacích“ v práci se skupinou

4.

Prameny

"Komunikace s žákem

Žáci hledají hranice, zkoušejí kam až mohou zajít, často se nudí a chtějí zpestření nudného dne, žijí ve stresu a nátlaku. To vše a další může vyvolat agresi, se kterou si učitel musí poradit.
Reakce učitele bývá velice důležitá. Podle mého především z těchto důvodů:
1) Odráží se od reakce vztah učitel – žák a posléze i učitel- třída a tedy celé klima třídy.
2) Ze strany žáka může jít o „volání o pomoc“ a to by měl pedagog vyslyšet. Především u dětí s poruchami učení je agrese náznak toho, že je něco v nepořádku.
3) Učitel dělá možná něco špatně a žák se ho na to snaží upozornit. Měla by přijít otázka co a jak to změnit.

Reakce emotivní, stejně jako v komunikaci s rodičem a kýmkoliv jiným, nepovede k ničemu. Pouze vztah poničí o to více. Reakce by proto měla opět probíhat pouze v pragmatické rovině.

Obecné, možné řešení:
- Dotázat se žáka, zda-li je s něčím nespokojený, když se ke mně takto vyjádřil. Nesmí to vyznít bojovně ani zle. Chceme, aby žák reagoval a dostali jsme z něj konkrétní vyjádření a ne pouze berličku v pomoci vulgarity.
- Pokud žák nedokáže reagovat, zapojím celou třídu. Co tím chtěl asi žák říci. S největší pravděpodobností se ozve anonymní ticho, které přeruším vyzváním konkrétních žáků. Pokud ani to nezabere, mohu je požádat o písemnou formu. Lze předpokládat, že tím se rozmluví, protože psát se jim nechce.
Poté učitel vyzve žáka, aby řekl, které řešení (co vymyslela třída) sám myslel. Reakce nejspíše bude nulová, maximálně se objeví další nevhodná slova. Jenže v tuto chvíli mohu již jako učitel požadovat konkrétní vyjádření a budu mít nakloněnou třídu ve svůj prospěch.

Proč takovéto řešení?
Učitel vede žáky k otevřené komunikaci a k vyjádření nesouhlasu lepší formou než je vulgarismus jako výkřik do ticha s nulovou informační hodnotou.
Navíc sankce ztrácí význam a nic nevyřeší, pouze postaví žáka do role nadávajícího a on v ní poté zůstává aniž by pomalu věděl proč."