1.

Úvod

2.

Plánování

2.1	Postup plánování

2.2	Základní plánovací prvky

2.3	Význam plánování

2.4	Bariéry plánování

2.5	Zásady efektivního plánování

2.6	Plány můžeme rozdělit z několika hledisek

2.6.1

Z hlediska časového horizontu

2.6.2

Z hlediska úrovně rozhodovacího procesu

2.6.3.Z hlediska věcné náplně plánů dělíme plány na:

2.6.4

Podle stupně obecnosti:

2.7	Plánování v každé organizaci musí plnit následující úkoly

2.7.1

Hierarchická soustava plánů

2.7.2

Pyramida rozdělení plánů

2.8	Strategické plánování

2.9	Taktické plánování

2.10	Operativní plánování

2.11	Zpětná vazba - feedback

3.	Příklad plánování nejmenované firmy

3.1	Strategie a SWOT analýza

4.

Zdroje

"Zásady efektivního plánování
a) podpora top managementem
Aby plánování bylo efektivní v celé organizaci, musí existovat jeho podpora ze strany vrcholného managementu. Ten by měl předvést svou podporu plánování tím, že se ujme iniciativy v objasňování vize a strategických cílů organizace a výběru strategie, která povede k dosažení organizačních cílů. Vyšší management by navíc měl povzbudit střední a nižší management k zapojení se do procesu plánování vhodným systémem odměňování a vymezení přiměřeného času a zdrojů pro plánování.
b) efektivní komunikace
V průběhu celého procesu plánování by strategický záměr měl být komunikován ke všem zúčastněným. Efektivní komunikace umožňuje manažerům a dalším spolupracovníkům, aby neustále chápali stejně směr, který by měli všichni sledovat. Porozumění tomu, jak některé aktivity souvisí s cíli a strategií organizace, umožní lidem lépe přispět k jejich splnění. Manažeři na všech úrovních by měli dostávat informace o úspěších i neúspěších v činnostech jiných organizačních jednotek. Tyto informace jsou důležité nejen pro přizpůsobení vlastních plánovaných činností, ale umožňují také manažerům identifikovat problémy a poskytnout řešení do jiných částí organizace. Výměna informací může i redukovat odpor ke změnám. Lepší komunikací všech souvislostí je dosaženo i většího povědomí o účelu plánované změny.
c) participace
Plánování by mělo zahrnovat, pokud možno, všechny, kteří budou mít vliv na činnosti realizované na základě tohoto plánu. Čím více pracovníků firmy je zapojeno do plánovacího procesu, tím hlubší je úroveň porozumění a ztotožnění se s výsledným plánem. S počtem zapojených rovněž narůstá množství informací a pohledů, které mohou být při plánování využity.
d) integrace
Plánování musí zajistit sladění dílčích cílů jednotlivých organizačních jednotek a vzájemně koordinovaně propojit spolupráci těchto firemních částí. Smyslem je dosáhnout většího efektu výsledné činnosti celku, než by odpovídalo možnostem souhrnu těchto částí. Integrované plánování by mělo využívat zejména koordinačních mechanizmů pro alokaci činností a zdrojů v prostoru a času.
e) srozumitelnost
Zatímco plánování může být velice komplikovaný proces, který pracuje s komplexními problémy, plán samotný by měl usilovat o co nejjednodušší vyjádření operací a cílů, jichž má být dosaženo. Vede to k většímu porozumění, co má být vykonáno. V zájmu dosažení větší srozumitelnosti a ztotožnění se s firemními cíly, se v poslední době plány formulují do podoby příběhů, které umožňují lidem ve firmě správně vidět sami sebe a činnosti firmy v komplexní a přitažlivé podobě.
f) flexibilita
Plány by neměly vyžadovat striktní dodržování za všech okolností. Všichni manažeři si musí uvědomovat, že může dojít, z důvodu přizpůsobení se nové situaci, která nemohla být předvídána, ke změně plánu. Na druhé straně je nutné, aby si všichni manažeři byli vědomi, že změna plánu není možná bez komunikace tohoto záměru s vrcholovou a případně všemi ostatními úrovněmi řízení."

Obsahuje schéma.