1.

Úvod

1.1	Úvod do seminární práce

1.2	Přehled základních informací

2.	Geografie a podnebí

2.1	Poloha státu

2.2

Klima

3.	Historie Kuvajtu

3.1	Vznik Kuvajtu

3.2	Britská nadvláda

3.3	Válka v Perském zálivu

4.	Obyvatelstvo a náboženství

5.	Ekonomika Kuvajtu

5.1	Hospodaření země

5.2	Petrochemický průmysl

6.	Politická situace Kuvajtu

6.1	Politický systém

6.2	Současná vláda

6.3	Rozčlenění země

7.	Vzdělání a kultura

7.1	Školství státu

7.2

Kultura

8.

Média

8.1

Televize

8.2

Noviny

8.3

Cenzura

9.

Závěr

10.

Rejstřík

11.

Přílohy

12.

Prameny

"3.Historie Kuvajtu

Historie státu Kuvajt začíná kolem roku 1613 našeho letopočtu, kdy byla země obsazena několika kmeny z různých oblastí Středního Východu. Tyto kmeny se začaly usazovat v Kuvajtské zátoce. Samotné jméno Kuvajt pochází od prince Bina Ereeho z kmene Banu Khaled a v překladu znamená „pevnost vybudovaná blízko vody.“ Avšak na rozrůstání Kuvajtu se podílelo mnoho klanů a kmenů témeř ze všech částí Arábie. Novodobí vládci pocházejí z rodiny Al-Sabahů a jsou potomky Sabaha I., který byl roku 1752 zvolen, převážně obchodníky, za vládce Kuvajtu. Do dalších voleb panovníka (1762) se již zapojil lid státu Kuvajt v procesu zvaném „mubaya“ a rozhodl, že rodina Al-Sabahů zůstane u moci. V této době se země orietovala a těžila převážně z výměny a prodeje koření s Indií, ale obrovské zisky jí také plynuly z prodeje perel, na nichž byla země závislá do let 1930, kdy tento obchod převzalo Japonsko.
V roce 1913 byl Kuvajt definován Otomanskou říší a Velkou Británií za autonomní území Otomanské říše s tím, že kuvajtští šejkové, Al-Sabahové, již nebyli vůdci státu, ale spíš sloužili jako správci oblastí, které jim byly přiděleny. Po první světové válce, kdy byla Otomanská říše na propasti bankrotu, vrthly britské síly do Kuvajtu a vyhlásily jej za „samostatnou vládu šejků pod britským protektorátem.“
Zásoby ropy později přispěly k tomu, že se Kuvajt stal jednou z nejbohatších zemích na Arabském poloostrově. V roce 1953 byla tato země největším exportérem černého zlata v Perském zálivu. Tento masivní rozvoj ropného průmyslu a růst ekonomiky přitáhl do země mnoho imigrantů a zahraničních pracovníků. I díky tomu vyhlásil 19.června 1961 Kuvajt svou nezávislost, což se ale potýkalo s problémy s uznáním od Iráku, který prohlašoval Kuvajt za své vnitřní teritorium. Za pomoci britských leteckých jednotek, které byly připraveny nově zformovaný stát ochránit, byl však Irák nucen uznat kuvajtské hranice. Avšak o dvacet jedna let později, po krachu na Souk Al-Manak burze byl Kuvajt znovu vystaven agresivnímu režimu Iráku. 2. srpna 1990 rozhodl Sadám Husajn o napadení a invazi do Kuvajtu. Důvodem k tomuto bylo, podle Husajnových slov, dlouhodobé odčerpávání a navrtávání se do Iráckých zásob ropy. Husajn v Kuvajtu vyhlásil monarchii, v čele s jeho bratrem přezdvaným „Chemický Alí,“ Ali Hassan al-Majidem. Toto vše však rozlítilo země „západního světa,“ které, vedeny hlavně Spojenými státy americkými, vytvořily koalici 34 států a zahájily válku na odstranění Sadáma Husajna, válku v Perském zálivu. Po šesti týdnech, téměř nepřetržitého bombardování Iráku, byl Husajn donucen stáhnout své jednotky. Po stažení však boje pokračovaly dál, avšak v jiném duchu. Ozbrojené Irácké síly přišly s taktikou zapalování ropných vrtů, čímž Kuvajtu způsobovaly ohromné ztráty. Uhašení takto založených požárů trvalo více než měsíc a jen ztráta na vybavení se vyšplhala přibližně na pět a půl miliardy amerických dolarů. Kuvajt však i nadále zůstal nezávislým státem."

Obsahuje obrázky, celkem se jedná o 14 stran.