1.	Život autora

2.	Hlavní postavy

3.

Fabule

4.	Hlavní téma hry

5.	Srovnání s antickou tragédií

6.	Lexikální prostředky autora

“Hlavní téma hry
Hlavním tématem je Othellova žárlivost a Jagova závist a nesnesitelná touha udělat Othellovi ze života peklo. Jago Othellovu nesnesitelnou žárlivost dokáže mistrně využít ve svůj prospěch a právě díky ní hra končí tak tragicky, Othello svou chorobnou žárlivost už nedokáže ovládnout a brutálně uškrtí svou ženu Desdemonu.

Srovnání s antickou tragédií
Rozdíly mezi Shakespearovým Othellem a klasickou antickou tragédií jsou patrné již v samotné výstavbě dramatu. Jako vrcholným okamžikem bych neoznačila „krizi“, nýbrž konečné rozuzlení, „tragédii“. Hrdina sice z části bojuje se silami, které jsou silnější než on, a to se svými emocemi, svou žárlivostí, ale zároveň však bojuje také proti intrikám a lstem záporných postav. Hra rovněž nedodržuje zásadu tří jednot, děj se neodehrává v jeden den, je tedy porušena zásada jednoty času, a neodehrává se ani na stejném místě, část se odehrává v Benátkách,další na Kypru, je tedy porušena i zásada jednoty místa. Myslím si však, že jednota dějové linie byla dodržena – děj plyne vpřed bez výrazných odboček či epizod.
Lexikální prostředky autora
Autor dává každé postavě svůj vlastní jazyk. Tak jako je Desdemona ušlechtilá a vznešená, tak je i její mluva důstojná a ve vysokém stylu.. Největší různorodost jazykového vyjadřování můžeme opět nalézt u postavy Jaga. Ve chvílích kdy se potřebuje vlichotit do něčí přízně, používá vznešené výrazy, jakmile však Roderigovi líčí, jak Othella nenávidí, nebo jakmile sám pro sebe osnuje své úklady, používá i těch nejobhroublejších výrazů. Shakespeare dokázal dát svým postavám do úst řeč, která je pro ně přirozená a tím jim dokázal vdechnout život a opravdovost."

Obsahuje ilustrační kresby.