Úvod

1	Cíl a metodika práce

2	Obecná charakteristika zemí

2.1	Česká republika

2.2	Slovenská republika

3	Historický vývoj České a Slovenské republiky

4	Analýza S.T.E.P.K.E.

4.1	Sociální prostředí

4.2	Technologické prostředí

4.3	Ekonomické prostředí

4.4	Právní a legislativní prostředí

4.5	Kulturní prostředí

4.6	Ekologické prostředí

5	Porovnání hospodářské situace české republiky se slovenskou republikou

5.1	Analýza sociálního prostředí

5.2	Analýza technologického prostředí

5.3	Ekonomické prostředí

5.4	Legislativní a právní prostředí

5.5	Kulturní prostředí

5.6	Ekologické prostředí

Závěr

“5 POROVNÁNÍ HOSPODÁŘSKÉ SITUACE ČESKÉ REPUBLIKY SE SLOVENSKOU REPUBLIKOU

Ke srovnání hospodářské situace České Republiky a Slovenské Republiky jsem použil výše zmiňovanou analýzu – STEPKE. Použity byli údaje z roku 2007 a 2008

5.1 Analýza sociálního prostředí

Česká republika

Českou republiku nazývá svým domovem 10 349 372, což je nejvíce od konce 80. let.
Menšiny tvoří – Ukrajinci 126 000, 70 000 Slováci, Vietnamci 50 000, Rusové 22 000 a 20 000 Poláci.
Přirozený přírůstek obyvatelstva za poslední rok činní přibližně 10 tisíc osob. Díky aktivnímu saldu zahraniční migrace 52,5 tisíc osob čítá k 1. lednu 2008 přirozený přírůstek obyvatelstva něco okolo 62 tisíc obyvatel, což je nejvyšší přirozený přírůstek za poslední 25 let. Tento jev si můžeme vysvětlit růstem průměrné mzdy, díky které se migrace do naší země zvýšila, či zlepšení lékařské péče, která je poskytována našim obyvatelům.
Z hlediska zahraniční migrace zaznamenala Česká republika 66,9 tisíce přistěhovaných a 14,5 tisíce vystěhovaných osob. Ve srovnání s předchozími lety se dále zvýšil počet přistěhovaných a zároveň snížil počet vystěhovaných. Což znamená, že se životní úroveň v České republice bezesporu zvyšuje a lidé nemají důvod se stěhovat. Nejpočetnější 3 migrované národy jsou Ukrajina - 20,7 tisíce osob (31%), Slováci 7,3 tis (11%) a nám dobře známí občané Vietnamu 6,1 tis (9%). Celkově je tedy registrováno v České Republice kolem 300 000 cizinců, což jsou asi 3% její populace. Průměrná hustota zalidnění na území České Republiky je 130obyv/km². Nejvíce zalidněné je okolí Prahy, Ostravy a Ústí nad Labem, nejméně pak oblast horská, Jižní a Západní Čechy.[3]

Podle zástupců jednotlivých pohlaví má Česká republika 48,9% mužů a 51,1% žen. Průměrný dožitý věk je u žen 78let a u mužů přibližně 72 let.
Po stránce produktivity se dělí Česká Republika na 17% populace v předproduktivním věku (0-15), 65% v produktivním věku (15-65) a přibližně 18% ve věku poproduktivním (65+). [4]
Z hlediska náboženského je přibližně 60% obyvatel České republiky nevěřících, 30% věřících a zbylých 10% obyvatel se z nějakého důvodu nevyjádřilo. Hlavním náboženstvím uznávaným v České republice je římskokatolická církev, kterou vyznává 75% ze všech věřících lidí. Nejvíce věřících lidí je soustředěno v Jihomoravském kraji a kraji Vysočina. Nejméně naopak na severu Čech a v Liberecké oblasti. Dalšími náboženství u nás vyznávané jsou Českobratrská církev evangelická (1,15 %) a Církev československá husitská (0,97 %). Počet vyznavačů judaismu či islámu je nepatrný, tyto náboženství vzhledem k naší zeměpisné poloze nemají mnoho vyznavačů, vyznávají je převážně přistěhovalci z exotických zemí. [5]

Slovenská Republika

Slovenská republika má podle nejnovějších údajů 5 396 168 obyvatel, mezi menšiny slovenského národa patří hlavně Maďaři (9,5 %), Romové (1,8 %), dále jsou to Češi, Rusové a Ukrajinci, Němci a Poláci. Průměrná hustota obyvatelstva je 103obyv/km². Přirozený přírůstek obyvatelstva Slovenské republiky je 792 osob, který společně s migrací do země (4200osob) dává kladný přirozený přírůstek 4992 obyvatel, což je výrazně méně než v České Republice. [6]

Podle zástupců jednotlivých pohlaví má Slovenská republika 51,5% žen a 48,5% mužů. To je přibližně stejný poměr jako v České Republice. Nadpoloviční populaci žen si můžeme vysvětlit hlavně tím, že statisticky se ženy dožívají výrazně delšího věku, než zástupci mužského pohlaví. Ženy se dožívají průměrného věku 78 let a muži 70 let. V porovnání se statistikami s minulými lety se průměrný nejvyšší věk obyvatelstva přímo s dobou zvyšuje.
Ženy se sice dožívají delšího věku, než jejich protějšky, ale za sledované období 13ti let se průměr u mužů zvýšil až o 3 roky, zatímco u žen pouze o 1,5 roku. To znamená, že muži tento věkový průměr dorovnávají a možná budeme za několik desítek let svědky zvratu.
Produktivita slovenského národa je následující: ve stádiu předproduktivním se nachází 16,6% populace, v produktivním stádiu 71,7% a v poproduktivním 11,6% všech obyvatel.[4]
Slovenská republika je poměrně silně nábožensky založená. Nějakou víru vyznává až 87% obyvatelstva, což je skoro o 50% více než její soused. Mezi hlavní náboženství tu patří samozřejmě římskokatolická církev , dále evangelíci, řečtí katolíci, reformovaní a pravoslavní. Stejně jako v České republice se tu nachází také menší skupinky vyznávající buddhismus, hinduismus, či judaismus, jejich počet je ale mizivý a je to spíše rarita. [5]

Závažnou otázkou v obou výše zmíněných zemích je romská populace. Romové mají zastoupení v České republice přibližně 300 000 osob, z toho asi polovina je mladších než 18 let. Toto číslo je zkreslené, protože v naší republice se nachází také mnoho našich romských spoluobčanů, kteří nejsou přihlášení k trvalému pobytu a proto se jejich počet jen těžko odhaduje. Na Slovensku je podíl Romů asi 1,8% celé populace, což je asi 100 000 jedinců. Zajímavá je častá migrace Romů ze Slovenské do České republiky. Většina Romů totiž není spokojena s životní úrovní na území Slovenské republiky a stěhují se do České republiky za prací, protože na Slovensku je poměrně vysoké procento nezaměstnanosti.

Problémy v souvislosti s Romy ve zkoumaných státech:

• Sociální problémy - nezaměstnanost Romů nebo špatná bytová situace.
• Problémy v občanském soužití, například v sousedských vztazích, hlučnost a nepořádek v okolí bydliště.
• Trestná činnost Romů. Často jde i o trestnou činnost dětí a někdy i trestnou činnost s rasovým podtextem.
• Problémy Romů s drogami, alkoholem a prostitucí.
• Problémy v komunikaci mezi Romy a většinovou společností a při jednání s úřady.
• Rasismus, netolerance a předsudky vůči romskému obyvatelstvu.
• Diskriminace Romů ve službách, především časté nevpouštění Romů do restaurací a kulturních zařízení..."

Obsahuje mapy a tabulky. Čistý text dosahuje cca 24 stran.