1.

Úvod

1.1

Volný čas

1.2	Využití volného

1.3	Pedagogika volného

2.	Přehled nejvýznamnějších zařízení pro výchovu mimo vyučování

2.1	Školní družiny

2.2	Školní kluby

2.3	Základní umělecké školy

2.4	Jazykové školy

3.	Závěr – vývoj pedagogiky volného času

“Pedagogika volného času se snaží ovlivňovat trávení volného času a to tím, že vede žáky a studenty k chápání toho, jak lze volný čas trávit tak, aby byl pro jedince prospěšný, aby usměrňoval a kultivoval jeho individuální zájmy a přinášel mu pocit uspokojení a seberealizace, jak uvádí PRŮCHA(2006). Toto poslání pedagogiky volného času má samozřejmě i velkou preventivní funkci. V současné společnosti vyspělých zemí, kde se ve stále větším měřítku vyskytuje nežádoucí chování mládeže (agresivita, delikvence, životní styl zaměřený na materiální spotřebu, aj.), má velkou důležitost výchova snažící se mladým lidem ukázat vhodné formy a náplň trávení volného času.

Přehled nejvýznamnějších zařízení pro výchovu mimo vyučování jak je uvádí PÁVKOVÁ A KOL.(2002).
Podmínky pro realizaci cílů výchovy mimo vyučování vytvářejí různé společenské instituce jak uvádí PÁVKOVÁ A KOL.(2002).
Školní družiny se zaměřují na práci s dětmi prvního stupně základní školy. Kromě výchovné a zdravotní funkce má velký význam sociálního poslání, protože toto zařízení zajišťuje sociální péči a bezpečnost dětí v době, kdy jsou rodiče v zaměstnání. Vzhledem k věkovým zvláštnostem dětí mladšího školního věku, zejména k velké šíři a labilitě zájmů, se výchovná činnost orientuje na co nejpestřejší strukturu zájmových činností a uspokojení velké potřeby pohybu. Školní družiny mohou organizovat zájmovou činnost v kroužcích i pro ostatní zájemce (nečleny ŠD) za úplatu.
Školní kluby pracují s dětmi středního školního věku, se žáky druhého stupně základní školy. Vycházejí z charakteristik této věkové skupiny, zejména z větší samostatnosti dětí a jejich vyhraněnější a specializovanější zájmové činnosti. Pracují plně na principu dobrovolnosti. Na rozdíl od školních družin ustupuje do pozadí sociální funkce těchto zařízení. Těžiště práce školních klubů je v zájmové činnosti – v pravidelných kroužcích, souborech, tělovýchovných oddílech nebo v průběžné nabídce spontánních aktivit v prostorách klubu zařízených jako herny, čtenářské koutky počítačové pracovny nebo prostory (vnitřní i venkovní) upravené pro neformální setkávání a komunikaci.
Základní umělecké školy se svými hudebními, hudebně-pohybovými, výtvarnými a literárně-dramatickými obory poskytují uplatnění dětem, mládeži i dospělým s vyhraněnými zájmy a schopnostmi v estetickovýchovné oblasti. Připravují pro studium na středních a vysokých školách s uměleckým zaměřením.
Jazykové školy plní funkci zájmového vzdělávání v oblasti výuky cizích jazyků.
Kromě uvedených typů zařízení se podílí na ovlivňování volného času dětí a mládeže mnoho dalších subjektů. Jedná se např. o Střediska pro volný čas dětí a mládeže, Domovy mládeže, Dětské domovy, různá občanská sdružení, tělovýchovné a sportovní organizace a nebo kulturní a sovětová zařízení."