1.

Úvod

2.	Pyramidy v Gíze

3.	Co je to Pyramida?

4.	Funkce pyramid

5.	Stavba pyramid

6.

Gíza

7.	Chufuvova pyramida

8.	Chafreova pyramida

9.	Menkaurova pyramida

10.

Závěr

“1.3 Gíza

Tři pyramidy v Gíze, které pocházejí ze 4. dynastie, se začnou rýsovat, jakmile projdeme káhirským předměstím a pokračujeme jihozápadním směrem podél Šari‘ alAhrám (Třída pyramid). Dějiny této lokality jsou však mnohem starší a sahají přinejmenším až do období vlády krále Niecera z 2. dynastie, jehož jméno se objevuje na několika pečetních džbánech nalezených v hrobce, nacházející se v jižní části oblasti. Ještě starší hrobka z období vlády krále Vedžoa z 1. dynastie byla nalezena na jih od areálu, v oblasti často nazývané gízská nekropole. Každá z těchto pyramid měla zádušní chrám, kde se konaly pohřební obřady a přinášely oběti k panovníkově poctě. Pyramidy měly také údolní chrámy, v nichž se prováděly mumifikace těl panovníků. V jejich bezprostřední blízkosti stály menší (,,stelitní“) pyramidy královen. K jejich příslušenstvím patřili i dlážděné ,,vzestupné cesty“, jež spojovaly údolní a zádušní chrám, a mohutná ohradní zeď.
Celá lokalita se dělí na dvě znatelně odlišné části, které jsou umístěny na vyvýšeném místě a odděleny širokým vádí. První z nich, která je mnohem větší a důležitější, je tvořena pyramidami a okolními poli soukromých mastab. Ty sloužili jako hrobky královských hodnostářů a služebníků, kteří chtěli být i po smrti v blízkosti svého pána. Velká sfinga s přilehlými chrámy se nachází pod touto vyvýšenou planinou. Menší a méně významná část, která obsahuje pouze soukromé hrobky, se nachází na jihovýchodě.
Průzkum celé této oblasti byl zahájen v první polovině 19. století. Nejvýznamnější z prvních průzkumníků byl Giovanni Battista Caviglia, Giovanni Battista Belzoni, R. W. Howard Vyse a J. S. Perring. C. R. Lepsius s pruskou expedicí tu pracoval na začátku 40. let minulého století. Auguste Mariette a W. M. Flinders Petrie zde působil v druhé polovině minulého století a na počátku tohoto století. K našim znalostem Gízy však přispěli zejména George Andrew Reisner, Hermann Junker a Selim Hassan. I když toto místo bylo pravděpodobně prokopáno soustavněji než jakékoliv jiné místo v Egyptě, jeho výzkum nemůže být ani dnes považován za ukončený.

1.4 Chufuvova pyramida

Chufuvova pyramida, která je obvykle nazývána ,,Velkou pyramidou“, je zcela jistě jednou z nejslavnějších památek světa. Její monumentální rozměry a dokonalost stavby ji učinily středem pozornosti návštěvníků již od nepaměti. Pyramida je tak obrovská, že by se do ní schovalo londýnské westminsterské opatství s katedrálou svatého Pavla, dómy ve Florencii a Miláně a ještě i Svatopetrský chrám.
Tato pyramida je vysoká 138 metrů a každá strana její základny měří 230 metrů. Stojí na uměle vytvořené rovině, jejíž horizontální odchylka je menší než dva centimetry. Byla postavena ze dvou miliónů kamenných kvádrů a na její stavbě pracovalo přibližně sto tisíc dělníků, což je zhruba tolik, kolik dělníků pracovalo v celém průmyslu na Slovensku v roce 1937. Její stěny stoupají k vrcholu pod úhlem 51° 52´. Čtyři strany má s nepatrnou odchylkou orientovány na sever, jih, západ a východ. Celá pyramida byla kdysi dávno obložená bílým syrským vápencem a deskami z leštěné žuly. Toto obložení se ovšem nezachovalo. Pyramida byla, naneštěstí pro nás, vykradena a připravena o svůj původní obsah.
Velká pyramida měla mít původně jen jednu pohřební komoru, vytesanou do skály, ke které vedla šikmá chodba. Avšak dříve než byla tato komora dokončena, nahradil stavitel původní plán jiným, ačkoli jeho provádění pozměnilo i povrchové části stavby. podle tohoto druhého plánu, který určoval větší rozměry stavby, měla být pohřební komora umístěna nad zemí. Proto musel být změněn i směr dřívější chodby, kvůli kterému se ukázalo nutným prorazit už dokončenou část jádra stavby. Ani u tohoto plánu nevíme nic o zamýšlené velikosti pyramidy. Je však jisté, že ještě před vydlážděním této nové chodby byl i tento plán zavržen a nahrazen novým, posledním. Podle něho byla vybudována tzv. Velká galerie, tj. rozšířená část šikmé chodby, a nová pohřební komora s naprosto nepochopitelným nakupením odlehčovacích komor nad stropem. Velká galerie je téměř padesát metrů dlouhá a devět metrů vysoká, příkře stoupající chodba, jejíž stěny z vápencových bloků jsou jakoby ulity z kovu.
Celý projekt musel být dohotoven koncem Chufevovy třiadvacetileté vlády. To znamená, že každým rokem bylo třeba vylámat, přitesat, přetransportovat na staveniště a usadit na své místo sto tisíc obrovských kamenných kvádrů (tj. okolo 285 denně), z nichž každý vážil v průměru 2,5 tuny. Obrovský rozměr celého díla, přesnost, s níž byla stavba naplánována a zbudována, a zdánlivě absurdní myšlenka, že účelem veškerého tohoto konání bylo poskytnutí hrobky jediné osobě. To vše vzrušovalo badatele stejně tak jako amatérské zájemce po celý dlouhý čas. Pyramida byla, naneštěstí pro nás, vykradena a připravena o svůj původní obsah."

Text navíc obsahuje 3 strany obrazových fotografických příloh.